Reklama


Řecká Makedonie: Odkaz velkého válečníka

01.08.2018

Balkánská republika Makedonie už třináctým rokem usiluje o vstup do Evropské unie. Její snahy blokuje sousední Řecko, které zemi viní ze zásahu do svého bohatého kulturního dědictví, a odmítá proto uznat její název

<p>Přístav Kavala nabízí typický obrázek oblíbeného turistického letoviska z prospektů cestovních kanceláří.</p>

Přístav Kavala nabízí typický obrázek oblíbeného turistického letoviska z prospektů cestovních kanceláří.


Reklama

Makedonské vlajce dominuje tzv. verginské slunce s 16 paprsky, sloužící již v dobách starověkého Řecka dynastii Argeovců. Vlastní verzi téhož symbolu přijala v roce 1991 na oficiální vlajce republika Makedonie, což u Řeků vyvolalo další nelibost.

Jádro sporu sahá do roku 1991, kdy se rozpadla někdejší Jugoslávie a jedním z pěti nově vzniklých států se stala i vnitrozemská Makedonie. Okamžitě po vyhlášení nezávislosti však zazněly protesty ze strany Řeků, kteří nesouhlasili s jejím názvem „Republika Makedonie“ a vynutili si u OSN kompromis v podobě oficiálního označení „Bývalá jugoslávská republika Makedonie“ (FYROM). Důvodem je víc než dva tisíce let stará historie: Zhruba v letech 800–146 př. n. l. se totiž na území dnešního Řecka rozkládala nejmocnější říše tehdejšího světa, starověká Makedonie, a pokrývala území jak dnešního řeckého regionu, tak oblast FYROM.  

Poseidonův trojzubec

Řecká Makedonie představuje největší a druhý nejlidnatější region jihoevropské země. Z hospodářského hlediska pak hraje naprosto klíčovou roli v chodu celého státu. Například tamní zemědělství tvoří páteř řecké produkce a díky řekám a jezerům v podstatě živí ostatní suché a hornaté oblasti. Kromě toho jde o turisticky nejvytíženější část řecké pevniny: V průvodcích zaujímá přední místo zejména poloostrov Chalkidiki, známý z map díky třem „prstům“ zasahujícím do vod Egejského moře jako Poseidonův trojzubec. Metropolí Řecké Makedonie je milionová Soluň, druhé největší město země po Athénách. 

Není tedy divu, že tamní obyvatelé nelibě nesou hrozbu, že by si sousední stát uzurpoval stejný název. Především se obávají, že by si Makedonie mohla nárokovat část regionu, který je pro Řecko nesmírně důležitý. Makedonským argumentem je na druhé straně geografický rozsah někdejší starověké říše, jež zasahovala do obou současných států (i Bulharska). Ve skutečnosti však byla ještě mnohem rozlehlejší – a to už pár desítek let poté, co se v roce 356 př. n. l. v dnešním řeckém městě Pella narodil budoucí nejúspěšnější válečník dějin Alexandr Veliký. 

 

Řešení na obzoru?

Na počátku tohoto roku se díky diplomatickým jednáním objevila jistá naděje, když vlády obou států oznámily, že se dohodly na přijetí kompromisního názvu. Bývalá jugoslávská republika by se nově měla jmenovat Republika Severní Makedonie. Tamní premiér Zoran Zaev se nechal slyšet, že by se spor mohl definitivně uzavřít do konce roku. Během září nebo začátkem října musí dohodu schválit makedonští občané v referendu.  

Cesta k příměří však bude nejspíš ještě složitá: V Řecku totiž existuje silná nacionalisticky smýšlející menšina, která jakékoliv kompromisy odmítá. A značné slovo má i ve vládě, v podobě radikálního uskupení Zlatý úsvit. 

Ženám vstup zakázán

Na nejsevernějším ze tří výběžků poloostrova Chalkidiki leží mnišský stát Athos, uznávaný Řeckem jako svrchované území. Dvacet tamních pravoslavných klášterů střeží přes dva tisíce mnichů, jejichž předchůdci už od raného středověku lpěli na dávné tradici: Na jejich půdu nesmí vkročit žádná žena. Zákaz platí i pro turistky a za jeho porušení hrozí dva roky vězení.

STRUČNÉ DĚJINY

Makedonci přišli na Balkánský poloostrov kolem roku 1200 př. n. l. a o pět století později tam založili říši, která v době vrcholné slávy představovala nejmocnější státní útvar tehdejšího světa. Zpočátku však nebyl jejich vliv tak výrazný, a navíc takřka nepřetržitě válčili se sousedními kmeny, zejména s Ilyry, Thráky a Peršany

Ve 4. století př. n. l., když v Makedonii pomalu převládal řecký vliv, usedl na trůn Filip II.: Zaostalý region pak proměnil v největší starověké impérium a svému synovi Alexandrovi otevřel cestu k zářné budoucnosti. Nadějný mladík se do dějin zapsal jako zřejmě jediný vojevůdce, jenž během válečných střetů neprohrál žádnou bitvu. Poté, co převzal otěže moci, rozšířil hranice říše až na okraj tehdejšího známého světa: Úspěšně pronikl hluboko přes Střední Asii do Indie a za metropoli země prohlásil Babylon, jehož ruiny leží v dnešním Iráku.

Od Římanů k Osmanům

Alexandr však zemřel již ve 32 letech na otravu, načež propukly boje o převzetí moci. Vnitřně oslabený stát pak snadno podlehl novému nepříteli: Římská říše neustále rozšiřovala své území a v roce 149 př. n. l. Makedonii definitivně pohltila. Po rozdělení antického impéria se země začlenila do nově vzniklé Byzance a později přešla do rukou Osmanů. 

Novodobé Řecko se dočkalo samostatnosti v roce 1821, své současné území však získávalo postupně. Makedonská provincie se stala jeho součástí až po první světové válce. 

LIDÉ

Obyvatelstvo

Počet obyv.: 2 400 721; očekávaná doba dožití: 80,8 roku; prům. počet dětí: 1,30 na ženu; věková struktura: 9,67 % obyv. do 19 let, 20,9 % obyv. starších 65 let; městské obyv.: Soluň má 512 000 obyv.; náboženství: 90 % východní pravoslaví, 4 % ostatní křesťané, 4 % ateismus, 2 % islám; oficiální jazyk: řečtina; obyv. pod hranicí chudoby: 36 %; gramotnost: 97 %.

Politika

Státní zřízení: řecký region; ministryně pro Makedonii a Thrákii: Maria Kollia-Tsaroucha; volby: parlamentní volby se konají každé čtyři roky. 

Ekonomika

HDP na hlavu: 20 040 USD (odhad z r. 2016; ČR – 33 200 USD); měna: euro.

GEOGRAFIE

Rozloha: 34 177 km², zhruba jako Belgie; charakter území: vnitrozemí je hornaté (pohoří Olymp) a relativně zavodněné; podnebí: poměrně chladné oproti ostatnímu Řecku, se studenými zimami a mírným létem; min. noční / max. denní teploty (°C) v Soluni: leden–březen 2–5/9–14, duben–červen 8–17/19–29, červenec až září 15–19/27–31, říjen až prosinec 3–11/10–21; nejnižší a nejvyšší bod: Středozemní moře (0 m) / Olymp (2 917 m).

  • Zdroj textu: 100+1 zahraniční zajímavost
  • Zdroj fotografií: Shutterstock

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Do Evropy se orientální parfémy dostaly s křižáckými vojsky. Vzbudily nadšení a obrovský zájem. Netrvalo dlouho a první ryze evropský parfém byl na světě. Ve 14. století si jej pro sebe nechala namíchat uherská královna Alžběta.

Historie

Australský pikachu je barevná mutace vačnatce jménem kusu liščí. 

Věda

Kosmická loď Dragon během mise CRS-10.

Vesmír
Věda
Zajímavosti

 Američtí pěšáci v jednom z obsazených německých kulometných hnízd

Válka

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907