Rekordy pod zemí: Největší, nejstarší a nejpohodlnější metro
Metro patří k nejvýhodnějším formám městské dopravy a v některých velkoměstech dosahují podzemní sítě masivních rozměrů, zatímco jinde překvapují historií či pohodlím.

Mraveniště jen pro otrlé
- Šanghaj, Čína | délka 808 kilometrů
Šanghajské metro má na kontě hned několik prvenství: S délkou 808 kilometrů je nejdelší na světě a zároveň jde o nejrušnější podzemní dráhu planety. Ostatně není se čemu divit, když ve zmíněném městě žije 27 milionů obyvatel. Jedná se však o mraveniště určené jen pro silné nátury: Na peronech se za jediný den vystřídá v průměru deset milionů pasažérů, což odpovídá téměř celé populaci České republiky. Denní rekord v hodnotě 13,39 milionu cestujících pak padl loni v březnu.
Od roku 1993, kdy pasažéry přivítala první linka, vyrostlo v Šanghaji 19 tras, na nichž se nachází 508 zastávek, z toho 101 přestupních. V žádném případě ovšem nejde o konečný počet. Tamní systém metra patří k nejrychleji rostoucím na světě a prvenství si hodlá udržet i do budoucna: V dohledné době se tudíž počítá s dalšími šesti linkami. Pro srovnání, pražská podzemní dráha se třemi trasami měří přibližně 60 kilometrů a zahrnuje 57 stanic, z toho tři přestupní.
Šanghajskou dopravní síť doplňují ještě autobusy a vysokorychlostní vlaky typu maglev, jež sice netvoří součást metra, ale přímo na něj navazují – lze si dokonce koupit jízdenku platící jak v metru, tak ve vlaku. Přepočtená cena za jednu cestu podzemním systémem se pohybuje mezi šesti a 36 korunami. A aby metro zvládlo odbavit všechny cestující, začíná jeho provoz už po páté hodině ranní a končí kolem půlnoci. (foto: Shutterstock)

Tunely plné kouře a páry
- Londýn, Velká Británie | otevření v roce 1863
Průkopníkem v oblasti podzemní dopravy se stalo jednoznačně metro v Londýně, skrz jehož tunely se již v roce 1863 proháněly parní lokomotivy. Kvůli znečištění se však brzy začalo přemýšlet o elektrifikaci: Většina dalších evropských metropolí zaujímala k takovému kroku skeptický postoj, ale když jejich zástupci viděli britský úspěch, vydali se stejným směrem. Londýnské metro je největší v Evropě a jeho provoz zajišťuje několik soukromých společností. (foto: Shutterstock)

Zastávka u středu Země
- Čchung-čching, Čína | 116 metrů pod zemí
Některé trasy metra vedou pod zemí, jiné jsou jen mírně zahloubené, nebo dokonce procházejí nad domy a silnicemi. V čínském Čchung-čchingu museli ovšem kvůli specifickému terénu kopat opravdu hluboko. Stanice Chung-jen-cchun vybudovaná v roce 2022 ve skalním masivu se nachází 116 metrů pod povrchem, a překonala tak kyjevskou zastávku Arsenalna v hloubce 105 metrů. Český rekord drží Náměstí Míru s 53 metry pod zemí. (foto: Wikimedia Commons, Junyi Lou, CC BY-SA 4.0)

Moskva jako na dlani
- Moskva, Rusko | souvislá délka 70 kilometrů
Nejdelší souvislá trasa metra vznikla v Moskvě: Velká okružní linka překonává s délkou 70 kilometrů i některé příměstské železniční tratě a protíná všechny ostatní podpovrchové tepny. Práce na ní skončily v roce 2023 a moskevské metro je díky ní efektivnější. Výsledná trasa propojuje celkem 31 stanic, cestující se však musejí obrnit trpělivostí – podzemní dráha v ruské metropoli totiž proslula nepříjemnými tlačenicemi… (foto: Shutterstock)

Obyčejná, ale spolehlivá
Kodaň, Dánsko | nejlepší metro světa
Kodaňská podzemka sice není nejdelší, nejstarší ani nejmodernější, ale zato se opakovaně stala „nejlepším metrem světa“. Vznikla v roce 2002 a kromě ocenění odborníků sbírá kladné ohlasy také od pasažérů, podle nichž je pohodlná, spolehlivá, bezpečná a přehledná. Na rozdíl od starších evropských podzemních systémů navíc její jednoduchá estetika působí uklidňujícím dojmem. (foto: Shutterstock)

Nejkrásnější stanice
Zatímco většina stanic metra slouží k pouhému nástupu a výstupu, některé navrhli přední světoví designeři, takže se jimi lze také kochat. Ojedinělým vzhledem proslulo především stockholmské metro, kde je téměř každá ze sta zastávek zpracovaná originálním způsobem – a podle některých by se dokonce dala tamní podzemka označit za největší švédskou galerii. Bohatství a opulence zase čiší z některých moskevských či petrohradských stanic: Například pod bohatě zdobenými stropy a honosnými lustry v zastávce Komsomolskaja si může i běžný cestující připadat jako v carském paláci.
Hrou světel oplývá hned několik světových stanic, včetně Westfriedhof v Mnichově či Chálid ibn al-Valíd v Dubaji, s futuristickým vzhledem a obrovskými lustry ve tvaru medúz. Doslova ikonickými se pak staly secesní kované vstupy do pařížského metra, zatímco steampunkový interiér zastávky Arts et Métiers (na snímku) přenese pasažéry mrknutím oka do světa Julese Vernea. (foto: Shutterstock)