Revoluce v zubní medicíně? Vědci vyvinuli bioimplantát, který roste a propojuje se s nervy
Tým vědců z Tuftsovy univerzity vyvinul „chytrý“ bioimplantát, který pomocí kmenových buněk nahradí chybějící zub a dokáže se propojit i s nervovou tkání.
Současné zubní implantáty sice na první pohled připomínají skutečné zuby, stále ale jde o náhražky, které mohou nahradit originál jen z části. Tým americké Tuftsovy univerzity, který vedl profesor parodontologie Jake Jinkun Chen, nyní přichází s „chytrým“ zubním bioimplantátem, který je sice také umělý, na rozdíl od klasických implantátů ale využívá kmenové buňky – vyroste na požadovaném místě a dokáže se propojit s nervovou tkáni. Podrobnosti vědci popisují v odborném časopisu Scientific Reports.
Zuby jako živé
Podle vědců disponuje nový implantát vnější biodegradabilní vrstvou, která obsahuje kmenové buňky a specifické proteiny. Tyto proteiny spouštějí proces, během kterého se kmenové buňky transformují na nervovou tkáň. Implantát se tak nejen fyzicky připojí k dásním, dokáže i obnovit nervovou komunikaci, která je klíčová pro přirozené vnímání tlaku a textury při žvýkání, mluvení a jiných činnostech.
Na počátku je implantát menší než zub, který nahrazuje. Obsahuje vrstvu nanovláken, která se postupně rozkládá a umožňuje implantátu připojit se k měkké tkáni dásní. Postupem času nový implantát dorůstá do požadované velikosti, přičemž samotný růst ovlivňuje proces biodegradace a biologické interakce mezi nanovlákennou vrstvou, kmenovými buňkami a okolními tkáněmi.
Dobrou zprávou je, že novinka nevyžaduje chirurgickou proceduru spojenou s vrtáním do kosti. Tento tradiční proces je bohužel invazivní a v některých případech může znamenat poškození okolních nervů.
Zubní implantáty budoucnosti?
Ačkoliv je vývoj implantátu teprve na počátku, první testy na hlodavcích vypadají slibně. Implantát se ukázal být biokompatibilní a začal fungovat podobně jako normální zub už šest týdnů po operaci. Vědci nyní zkoumají mozkovou aktivitu zvířat, aby potvrdili, jak dobře implantát navázal nervové signály. Dalším krokem bude testování implantátu na větších zvířecích modelech a později i klinické testy na lidech.
I když v posledních letech došlo k několika pokrokům v oblasti regenerace kostí, vědci stále nedokázali objevit cestu k obnově ztracených nebo vytržených zubů. Výzkum odborníků Tuftsovy univerzity by tak v případě úspěchu mohl znamenat zásadní krok směrem k přirozenějším zubním náhradám, které budou nejen estetické, ale i plně funkční.
