Řež v Haliči: Úspěch Rakouska-Uherska na východě se nekonal

Po staletí se války rozhodovaly obratnými manévry a rychlými pochody. V létě 1914 se zdálo, že tomu tak bude i v konfliktu, který právě začínal...

01.07.2019 - Vojtěch Borek



Rakousko-Uhersko stálo na počátku války proti relativně malé srbské armádě. Válečné plány habsburské monarchie počítaly s rozvinutím branné moci do tří částí, z nichž jedna zaujala postavení proti Srbsku, druhá proti ruské části Haliče a třetí měla zasáhnout tam, kde jí bude nejvíce potřeba. V hektických srpnových dnech však několik rakouských armád pendlovalo mezi balkánskou a haličskou frontou, aniž by rozhodným způsobem zasáhlo na kterékoliv z nich. Právě na východě se situace vyvíjela zcela opačně, než podunajská monarchie očekávala.

Krvavá Halič

Rakousko-Uhersko sice rozpoutalo válku kvůli Srbsku, ale hlavní síly přesto nasadilo proti svému velkému východnímu sousedovi. Rusové postupovali kupředu s 53 pěšími a 18 jízdními divizemi. Rakušané byli slabší. Na hranicích postavili formaci 37 pěších divizí krytých dalšími 10 jezdeckými divizemi. Navzdory početnímu oslabení se rakouská vojska pokusila nepřítele obchvátit.

Na levém křídle se jim to zpočátku dařilo. U Krasniku a Komarówa zasadila Rusům těžké porážky. Z celkového strategického hlediska se však nejednalo o víc než lokální úspěch, který bylo třeba podpořit dalším postupem nebo vítězstvím na pravém křídle, které by umožnilo poraženého protivníka obklíčit a zničit.

Rakušané se rozhodli pro druhou variantu, ale Rusové oba jejich útoky úspěšně odrazili. Snaha habsburských vojsk nakonec zcela zkrachovala a carská armáda dosáhla významného vítězství. Rakušané se stáhli a ponechali svému osudu i mohutnou pevnost Přemyšl s její víc než stotisícovou posádkou. Mnohé elitní rakouské pluky byly zdecimovány již v prvních bitvách války.

TIP: Krvavý střet u Hradce Králové: Největší bitva naší historie

Boje však ani zdaleka nekončily. Následovalo ruské vítězství u Varšavy a rakouské u Limanowa. Podunajská monarchie však již po několika měsících bojů pocítila první náznaky nadcházející krize. Mocnářství nebylo na moderní válku ani zdaleka připraveno. Rusové mohli navzdory obrovským ztrátám postavit do boje další pluky z čerstvých odvedenců. Rakousko-Uhersko napříště již vždycky potřebovalo pomoc svého německého spojence, aby mohlo dosáhnout nějakého významnějšího úspěchu.

  • Zdroj textu

    Živá historie

  • Zdroj fotografií

    Wikipedie


Další články v sekci