S lékařskými zákroky si obvykle spojujeme bolest či nepohodlí. Přitom již naštěstí nežijeme v době, kdy se do lebek vrtaly díry pomocí trepanů, léčilo se tabákovými klystýry a mandle se sekaly gilotinou
trepan | kdy: 19. století
Trepan představoval speciální zařízení s kruhovou čepelí, na kterou navazovala rukojeť. Po přiložení k dané části těla držel přístroj na místě pomocí zářezů na krytce, zatímco lékař otáčel rukojetí, jež pod tlakem pronikala do tkáně. Tzv. trepanace obvykle sloužila k odebrání vzorků kostí nebo k jejich navrtávání. V minulosti byla zvlášť oblíbená trepanace lebky, a to nejen ze zdravotních důvodů: Někteří odvážlivci se totiž díky díře v hlavě pokoušeli dostat na vyšší úroveň vědomí.
mandlová gilotina | 60. léta 19. století
Zatímco dnes se zduřelé mandle odstraňují pomocí skalpelu a nůžkových svorek, ve druhé polovině 19. století k tomu sloužila tzv. ruční gilotina. Krční orgán se zachytil v kruhovém otvoru, z nějž následně vystřelila čepel a „uťala“ problémovou tkáň. Mnohé gilotiny se konstruovaly tak, aby dokázaly useknout obě mandle zaráz. Nakonec se však od jejich používání upustilo, jelikož nebyly přesné a způsobovaly přílišné krvácení.
tabákový klystýr | 18. století
V 18. století se tabák považoval za lék, jenž pomáhá při řadě nemocí: Kouřem se léčila bolest břicha i malátnost. V některých případech pacienti dokonce podstupovali tabákový klystýr. Ke speciálnímu zásobníku se sušenými listy se připevnila trubička a zavedla se do řitního otvoru. Ústrojí se dál napojilo na fukar, který hnal kouř kupředu. Nezvyklou technikou se oživovali například tonoucí – panovalo totiž přesvědčení, že teplý kouř v útrobách pomůže pacientovi dýchat.
hemoroidový svěrák | 19. století
Mezi používané metody léčby hemoroidů – tedy zvětšených žil v konečníku – patří zaškrcení gumičkou: Postižená tkáň totiž bez přívodu krve odumře a upadne. V 19. století však k léčení sloužily kovové fixační nůžky. „Ztupené“ čepele se umístily na hemoroid a pomocí vrutu v držácích se utáhly, aby danou oblast zaškrtily. Pak stačilo jen počkat, až cévní struktura odpadne.
skarifikátor | začátek 20. století
Malé kovové zařízení nazývané skarifikátor ukrývalo drobné čepele připevněné na pružinky. Po přiložení k pokožce ostří vystřelila a prořízla tkáň: Získávaly se tak vzorky pacientovy krve, a proto se do sady přidávaly také baňky. Pokud se navíc vzduch uvnitř baněk před použitím nahřál a po přiložení se nechal zchladnout, vznikal na pokožce podtlak, a z rány tak vyteklo mnohem víc tekutiny. Podobná metoda – ovšem bez skarifikátoru – slouží i dnes při masážním baňkování.
ZajímavostiJizvy chudoby: konžský frank
kde: Demokratická republika Kongo | nejvyšší inflace: 511 % (2000)
Demokratická republika Kongo vlastní jedny z největších zásob mědi a kobaltu na světě a nechybí jí ani ropa. O vývoz všech tří surovin sice země opírá svou ekonomiku, která je momentálně na vzestupu, nicméně dlouhé roky občanských válek a nestabilní politické situace v ní napáchaly přetrvávající škody. Nejvyšší inflace byla v zemi naměřena v roce 2000, kdy se zvýšila o 511 procent. Od té doby sice znehodnocení prudce kleslo, ve státě však stále žije přes 60 procent obyvatel pod úrovní chudoby.
HistoriePražský hrad (kolem roku 1400). Za Lucemburků, především pak za Karla IV. se hrad románský proměnil v gotický. Královský palác byl přestavěn podle „galského způsobu“ a francouzská gotika se měla odrážet i ve stavbě katedrály. (zdroj: Archiv výzkumu Pražského hradu)
VesmírUmělecká představa stanice Tchien-kung 3, která má vzniknout do roku 2022. (zdroj: CNSA)
VálkaSoučástí japonských sil byla i největší bitevní loď na světě Jamato. (zdroj: Wikimedia Commons (Yamato Museum, Shizuo Fukui, volné dílo)
