Řezníci v bílém: Pět děsivých lékařských nástrojů nedávné historie

18.07.2018 - Vilém Koubek

S lékařskými zákroky si obvykle spojujeme bolest či nepohodlí. Přitom již naštěstí nežijeme v době, kdy se do lebek vrtaly díry pomocí trepanů, léčilo se tabákovými klystýry a mandle se sekaly gilotinou

<h3>Díra do hlavy</h3><p><strong>trepan</strong> | kdy: 19. století</p><p>Trepan představoval speciální zařízení s kruhovou čepelí, na kterou navazovala rukojeť. Po přiložení k dané části těla držel přístroj na místě pomocí zářezů na krytce, zatímco lékař otáčel rukojetí, jež pod tlakem pronikala do tkáně. Tzv. trepanace obvykle sloužila k odebrání vzorků kostí nebo k jejich navrtávání. <strong>V minulosti byla zvlášť oblíbená trepanace lebky, a to nejen ze zdravotních důvodů: Někteří odvážlivci se totiž díky díře v hlavě pokoušeli dostat na vyšší úroveň vědomí</strong>.</p>

Díra do hlavy

trepan | kdy: 19. století

Trepan představoval speciální zařízení s kruhovou čepelí, na kterou navazovala rukojeť. Po přiložení k dané části těla držel přístroj na místě pomocí zářezů na krytce, zatímco lékař otáčel rukojetí, jež pod tlakem pronikala do tkáně. Tzv. trepanace obvykle sloužila k odebrání vzorků kostí nebo k jejich navrtávání. V minulosti byla zvlášť oblíbená trepanace lebky, a to nejen ze zdravotních důvodů: Někteří odvážlivci se totiž díky díře v hlavě pokoušeli dostat na vyšší úroveň vědomí.

<h3>Dvojitá poprava</h3><p><strong>mandlová gilotina</strong> | 60. léta 19. století</p><p>Zatímco dnes se zduřelé mandle odstraňují pomocí skalpelu a nůžkových svorek, ve druhé polovině 19. století k tomu sloužila tzv. ruční gilotina. <strong>Krční orgán se zachytil v kruhovém otvoru, z nějž následně vystřelila čepel a „uťala“ problémovou tkáň. Mnohé gilotiny se konstruovaly tak, aby dokázaly useknout obě mandle zaráz</strong>. Nakonec se však od jejich používání upustilo, jelikož nebyly přesné a způsobovaly přílišné krvácení. </p>

Dvojitá poprava

mandlová gilotina | 60. léta 19. století

Zatímco dnes se zduřelé mandle odstraňují pomocí skalpelu a nůžkových svorek, ve druhé polovině 19. století k tomu sloužila tzv. ruční gilotina. Krční orgán se zachytil v kruhovém otvoru, z nějž následně vystřelila čepel a „uťala“ problémovou tkáň. Mnohé gilotiny se konstruovaly tak, aby dokázaly useknout obě mandle zaráz. Nakonec se však od jejich používání upustilo, jelikož nebyly přesné a způsobovaly přílišné krvácení. 

<h3>Nafukování kouřem</h3><p><strong>tabákový klystýr</strong> | 18. století</p><p>V 18. století se tabák považoval za lék, jenž pomáhá při řadě nemocí: Kouřem se léčila bolest břicha i malátnost. <strong>V některých případech pacienti dokonce podstupovali tabákový klystýr. Ke speciálnímu zásobníku se sušenými listy se připevnila trubička a zavedla se do řitního otvoru</strong>. Ústrojí se dál napojilo na fukar, který hnal kouř kupředu. Nezvyklou technikou se oživovali například tonoucí – panovalo totiž přesvědčení, že teplý kouř v útrobách pomůže pacientovi dýchat.</p>

Nafukování kouřem

tabákový klystýr | 18. století

V 18. století se tabák považoval za lék, jenž pomáhá při řadě nemocí: Kouřem se léčila bolest břicha i malátnost. V některých případech pacienti dokonce podstupovali tabákový klystýr. Ke speciálnímu zásobníku se sušenými listy se připevnila trubička a zavedla se do řitního otvoru. Ústrojí se dál napojilo na fukar, který hnal kouř kupředu. Nezvyklou technikou se oživovali například tonoucí – panovalo totiž přesvědčení, že teplý kouř v útrobách pomůže pacientovi dýchat.

<h3>Zaškrtit problém</h3><p><strong>hemoroidový svěrák</strong> | 19. století</p><p>Mezi používané metody léčby hemoroidů – tedy zvětšených žil v konečníku – patří zaškrcení gumičkou: Postižená tkáň totiž bez přívodu krve odumře a upadne. <strong>V 19. století však k léčení sloužily kovové fixační nůžky. „Ztupené“ čepele se umístily na hemoroid a pomocí vrutu v držácích se utáhly, aby danou oblast zaškrtily</strong>. Pak stačilo jen počkat, až cévní struktura odpadne.</p>

Zaškrtit problém

hemoroidový svěrák | 19. století

Mezi používané metody léčby hemoroidů – tedy zvětšených žil v konečníku – patří zaškrcení gumičkou: Postižená tkáň totiž bez přívodu krve odumře a upadne. V 19. století však k léčení sloužily kovové fixační nůžky. „Ztupené“ čepele se umístily na hemoroid a pomocí vrutu v držácích se utáhly, aby danou oblast zaškrtily. Pak stačilo jen počkat, až cévní struktura odpadne.

<h3>Odběry krve</h3><p><strong>skarifikátor</strong> | začátek 20. století</p><p>Malé kovové zařízení nazývané skarifikátor ukrývalo drobné čepele připevněné na pružinky. <strong>Po přiložení k pokožce ostří vystřelila a prořízla tkáň: Získávaly se tak vzorky pacientovy krve, a proto se do sady přidávaly také baňky</strong>. Pokud se navíc vzduch uvnitř baněk před použitím nahřál a po přiložení se nechal zchladnout, vznikal na pokožce podtlak, a z rány tak vyteklo mnohem víc tekutiny. Podobná metoda – ovšem bez skarifikátoru – slouží i dnes při masážním baňkování.</p>

Odběry krve

skarifikátor | začátek 20. století

Malé kovové zařízení nazývané skarifikátor ukrývalo drobné čepele připevněné na pružinky. Po přiložení k pokožce ostří vystřelila a prořízla tkáň: Získávaly se tak vzorky pacientovy krve, a proto se do sady přidávaly také baňky. Pokud se navíc vzduch uvnitř baněk před použitím nahřál a po přiložení se nechal zchladnout, vznikal na pokožce podtlak, a z rány tak vyteklo mnohem víc tekutiny. Podobná metoda – ovšem bez skarifikátoru – slouží i dnes při masážním baňkování.




Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Jizvy chudoby: konžský frank

kde: Demokratická republika Kongo | nejvyšší inflace: 511 % (2000)

Demokratická republika Kongo vlastní jedny z největších zásob mědi a kobaltu na světě a nechybí jí ani ropa. O vývoz všech tří surovin sice země opírá svou ekonomiku, která je momentálně na vzestupu, nicméně dlouhé roky občanských válek a nestabilní politické situace v ní napáchaly přetrvávající škody. Nejvyšší inflace byla v zemi naměřena v roce 2000, kdy se zvýšila o 511 procent. Od té doby sice znehodnocení prudce kleslo, ve státě však stále žije přes 60 procent obyvatel pod úrovní chudoby. 

Zajímavosti
Věda

Pražský hrad (kolem roku 1400). Za Lucemburků, především pak za Karla IV. se hrad románský proměnil v gotický. Královský palác byl přestavěn podle „galského způsobu“ a francouzská gotika se měla odrážet i ve stavbě katedrály. (zdroj: Archiv výzkumu Pražského hradu)

Historie

Umělecká představa stanice Tchien-kung 3, která má vzniknout do roku 2022. (zdroj: CNSA)

Vesmír
Zajímavosti

Součástí japonských sil byla i největší bitevní loď na světě Jamato. (zdroj: Wikimedia Commons (Yamato Museum, Shizuo Fukui, volné dílo)

Válka

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907