Říše pro syna! Ahhotep uchránila Egypt před domácími i cizími válečníky

30.04.2020 - Blanka Fišarová

V dějinách starověkého Egypta se vyskytlo několik velmi schopných žen. Patří mezi ně i královna Ahhotep vládnoucí místo nezletilého syna

<p>I Ahhotepina dcera Ahmose-Nefertari podědila státnické schopnosti</p>

I Ahhotepina dcera Ahmose-Nefertari podědila státnické schopnosti


Reklama

Egyptský lid jásá: „Sláva božskému faraonovi, který osvobodil zemi od pasteveckých králů!“ Vzdávají úctu panovníkovi Ahmosemu, jenž vyhnal z říše na Nilu cizí vetřelce.

Faraon po dlouhých bojích konečně porazil Hyksósy. Tito přivandrovalci se zhruba v polovině 17. století př. n. l. zmocnili vlády nad Egyptem. Proto si musela 17. dynastie egyptských panovníků zvolit za své sídlo Théby. Konečně po zhruba sto letech udělal faraon Ahmose mocenským ambicím Hyksósů konec. Nyní má vládu nad Egyptem pevně ve svých rukou. S ním začíná období Nové říše...

Faraon však dobře ví, kdo mu připravil půdu pro jeho vítězné tažení. Proto kněží v chrámech a nápisy v kameni nevelebí jen jeho, ale rovněž jeho babičku královnu Tetišeri a matku Ahhotep. Co víme o těchto pozoruhodných ženách?

Ctižádostivé královny

Kolem roku 1560 př. n. l. se vlády nad rozděleným Egyptem ujímá faraon Sekenenre Tao II. Se správou země mu zdatně vypomáhá jeho manželka a pravděpodobně zároveň sestra Ahhotep. Panovník se nad jejím zájmem o politiku nijak nepozastavuje. Stejně si počínala i jeho matka královna Tešiteri.

Tato pozoruhodná žena původem ze střední vrstvy poskytovala jeho otci cenné rady a těšila se velké úctě poddaných. Jenže ani ona, ani její syn a dcera, se nedovedou vypořádat s Hyksósy, kteří si rovněž nárokují vládu nad Egyptem. Sekenenre se na trůnu příliš dlouho neohřeje, neboť zahyne v bitvě s cizími válečníky. Ze světa odchází ve strašlivých mukách. Jeho mumie nalezená roku 1881 ve skrýši mumii v údolí Dér el- Bahrí na západním břehu Nilu nese stopy po mnoha ranách. Útočníci zřejmě egyptského panovníka zabili sekerou. 

Kdo pomstí faraonovu hrůznou smrt? Pokusí se o to Kamose, jenž nastoupí na trůn po Sekenenrovi. Snad se jednalo o bratra či syna zesnulého faraona, v tom nemají vzhledem ke skromnému množství pramenů z té doby jasno ani egyptologové. Ať už byl vztah mezi oběma muži jakýkoli, Kamose ve svém snažení neuspěje. Zhruba tři roky poté, co získá korunu, zahyne také on v bitvě. Teď už se 17. dynastie ocitá opravdu v úzkých. Královna Ahhotep sice porodila svému muži syna Ahmoseho, avšak ten sotva dovršil desátý rok život. Těžko očekávat, že se Hyksósům vzepře pouhé dítě! Někdo to ale udělat musí…

Vláda žen

Horní Egypt se bouří. „Ženy vládnutí nerozumí. Na válečném poli si neporadí. Říše potřebuje mužského panovníka,“ hřímají šlechticové a generálové. Nelíbí se jim Ahhotepino rozhodnutí, že v době nezletilosti svého syna bude vládnout zemi ona jako královna regentka. Chtějí faraonovu matku odkázat do patřičných mezí, jenže ta se nenechá zastrašit. Shromáždí vojsko a v čele armády vytáhne do Horního Egypta. Ona jim ukáže, že i ženy dovedou vyhrávat bitvy! 

O co přesně vzbouřencům v Horním Egyptě ve skutečnosti šlo, nevíme. Nápis, který nechal k oslavě své matky vytesat Ahmose, hovoří jen o tom, že Ahhotep potlačila povstání. Historikové nicméně považují za pravděpodobné, že důvodem ke vzpouře se nejspíš stalo náhlé úmrtí faraona Kamose, jenž zanechal říši bez dospělého mužského následníka. Královna si vedla dobře i v dalších ohledech. Pečovala o armádu a bránila se nenechavým Hyksósům zuby nehty. Možná jí s vládnutím pomáhala její matka královna Tetišeri. Také jí totiž Ahmose v pozdějším oslavném nápise prokazuje úctu.

Opora faraonů

Ahhotep předá státnické povinnosti svému synovi až po šesti letech vlády. Dále mu však radí. Kdo ví, možná právě díky ní a snad i své schopné manželce a sestře v jedné osobě Ahmose-Nefertari nakonec faraon své nepřátele porazil. Podle některých výkladů zažije Ahhotep ještě vládu svého vnuka Amenhotepa I., dokonce možná i pravnuka Thutmose I.! Pokud se zastánci této teorie nemýlí, měla královna skutečně tuhý kořínek. Za těchto předpokladů by se totiž dožila zhruba devadesáti let.

TIP: Osvoboditel sfingy: Čím si Auguste Mariette získal uznání Egypťanů?

Po své smrti se Ahhotep dočká vskutku královského pohřbu na tradičním pohřebišti představitelů 17. dynastie v oblasti Dra-Abú an-Naga na západním břehu Nilu u Luxoru. Její hrobku objeví roku 1858 francouzský egyptolog Auguste Mariette. Také díky němu se historikové o statečné královně dozvědí.

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

V roce 1923 zvítězil italský jezdec Ugo Sivocci s vozem Alfa Romeo v legendárním závodě Targa Florio. 

Zajímavosti

Petriho miska se štetičkovcem Penicillium chrysogenum, z něhož byl poprvé izolován penicilin.

Věda

Pro meč až do Francie

Anna Boleynová (1501–1536)

Anna Boleynová neměla na muže zrovna štěstí. A coby druhá manželka Jindřicha VIII. si zrovna nepolepšila. Rodit mužské potomky se jí pohříchu nedařilo. Na první pokus přivedla na svět „jen“ budoucí královnu Alžbětu I., poté následovaly tři potraty. V té době asi nebyla ta nejpříjemnější společnice. Navíc nepřátel měla vždy víc než dost. Nařčení z toho, že je králi nevěrná a za jeho zády kuje pikle, na sebe nenechalo dlouho čekat. Nebo se Jindřich prostě jen zakoukal do Jany Seymourové a potřeboval jí udělat po svém boku místo? V roce 1536 je Anna obviněna z velezrady (a pro jistotu také z cizoložství, incestu a čarodějnictví) a putuje do vězení v Toweru.

Dál už je to prosté. Jako čarodějnice by měla správně být upálena na hranici, ale to si její bývalý manžel nepřeje. Dokonce vyslyší její poněkud neobvyklou prosbu, a to aby byla sťata mečem. V Anglii se tehdy bez výjimky popravuje sekyrou. Jindřich VIII. milostivě odloží výkon o celé dva dny, než z Calais dorazí mistr dlouhého meče. Samotný průběh je překvapující. Dalo by se čekat, že Anna řekne králi v poslední chvíli něco peprného. Proto se tu také tísní davy. Místo toho ale vyzve všechny přihlížející, aby se s ní naposledy pomodlili. A pak už se jde na věc. Lidé tehdy odcházejí z popravy rozčarováni: ta překrásná a do poslední chvíle pokorná světice měla být nehodnou čarodějnicí? Něco tu evidentně nesedí…

Historie
Revue
Vesmír

Americký náklaďák GMC CCKW-353 

Válka

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907