Riskantní menu: Pětice potravin, u kterých se vyplatí zpozornět

23.06.2020 - Vilém Koubek

Obvykle je snadno seženeme v obchodě a většina z nás je má nejspíš doma. Přesto dokážou vyvolat migrénu či změnu barvy pleti nebo třeba přivodit průjem. Řeč je o sýrech, mandlích, mrkvi i dýních

<h3>Síra v míse</h3><p><strong>chřest</strong> | <strong>vedlejší účinek:</strong> zápach moči</p><p><strong>Chřest</strong> představuje velmi výživný nízkokalorický zdroj vitaminů C a A či kyseliny listové. Poněkud <strong>nepříjemným vedlejším efektem jeho konzumace je nicméně zápach moči, přirovnávaný k vařenému zelí</strong>. Zmíněná zelenina totiž obsahuje sirnaté sloučeniny, jež po trávení končí ve výměšcích. Ne všichni přitom odér cítí: Podle současné teorie nemají někteří lidé k jeho vnímání genetické dispozice.</p>

Síra v míse

chřest | vedlejší účinek: zápach moči

Chřest představuje velmi výživný nízkokalorický zdroj vitaminů C a A či kyseliny listové. Poněkud nepříjemným vedlejším efektem jeho konzumace je nicméně zápach moči, přirovnávaný k vařenému zelí. Zmíněná zelenina totiž obsahuje sirnaté sloučeniny, jež po trávení končí ve výměšcích. Ne všichni přitom odér cítí: Podle současné teorie nemají někteří lidé k jeho vnímání genetické dispozice.

<h3>Pytlík plný migrény</h3><p><strong>mandle</strong> | <strong>vedlejší účinek:</strong> bolest hlavy</p><p>Už jste si někdy pochutnali na pytlíku <strong>mandlí</strong> a zaplatili za to zničující migrénou? Pak jste možná citliví na tzv. tyramin, který obsahují také vyzrálé sýry či kvašené a nakládané potraviny. <strong>V trávicím traktu obzvlášť náchylných jedinců vyvolává látka reakci doprovázenou bolestmi hlavy.</strong> Uvedené sklony se však velmi špatně odhalují, neboť potíže se mohou dostavit až 48 hodin po jídle. A zatímco jednou vás rizikové potraviny potrápí, jelikož jste třeba málo spali, jindy žádnou změnu nepocítíte.</p>

Pytlík plný migrény

mandlevedlejší účinek: bolest hlavy

Už jste si někdy pochutnali na pytlíku mandlí a zaplatili za to zničující migrénou? Pak jste možná citliví na tzv. tyramin, který obsahují také vyzrálé sýry či kvašené a nakládané potraviny. V trávicím traktu obzvlášť náchylných jedinců vyvolává látka reakci doprovázenou bolestmi hlavy. Uvedené sklony se však velmi špatně odhalují, neboť potíže se mohou dostavit až 48 hodin po jídle. A zatímco jednou vás rizikové potraviny potrápí, jelikož jste třeba málo spali, jindy žádnou změnu nepocítíte.

<h3>Bičování houbami </h3><p><strong>houževnatec jedlý</strong> | <strong>vedlejší účinek:</strong> vyrážka</p><p><strong>Houževnatec jedlý</strong> neboli <strong>šiitake</strong> se řadí k nejčastěji pěstovaným houbám světa, maximální oblibě se však těší v „rodné“ Asii. Při pravidelné konzumaci pomáhá snižovat hladinu cholesterolu či mírnit negativní následky chemoterapie. <strong>Pokud se však dostatečně tepelně nezpracuje, vyvolává zhruba u 2 % jedinců nemoc zvanou shiitake dermatitis</strong>: Mezi její projevy patří vyrážka, jež se tvoří v liniích, takže připomíná šrámy po ranách bičem.</p>

Bičování houbami 

houževnatec jedlývedlejší účinek: vyrážka

Houževnatec jedlý neboli šiitake se řadí k nejčastěji pěstovaným houbám světa, maximální oblibě se však těší v „rodné“ Asii. Při pravidelné konzumaci pomáhá snižovat hladinu cholesterolu či mírnit negativní následky chemoterapie. Pokud se však dostatečně tepelně nezpracuje, vyvolává zhruba u 2 % jedinců nemoc zvanou shiitake dermatitis: Mezi její projevy patří vyrážka, jež se tvoří v liniích, takže připomíná šrámy po ranách bičem.

<h3>Nepřítel pod povrchem</h3><p><strong>mrkev</strong> | <strong>vedlejší účinek:</strong> oranžovění kůže</p><p>Klíčovou složku <strong>mrkve</strong> tvoří betakaroten, známý zdroj vitaminu A. Zmíněný antioxidant zlepšuje zrak i imunitu, napomáhá regeneraci těla a působí jako prevence proti některým nádorům. <strong>Při nadměrné konzumaci mrkve se však v těle hromadí, ukládá se pod kůží a mění její odstín do oranžova</strong> – zejména na dlaních a chodidlech. Podobný efekt mají přitom také dýně či batáty.</p>

Nepřítel pod povrchem

mrkev | vedlejší účinek: oranžovění kůže

Klíčovou složku mrkve tvoří betakaroten, známý zdroj vitaminu A. Zmíněný antioxidant zlepšuje zrak i imunitu, napomáhá regeneraci těla a působí jako prevence proti některým nádorům. Při nadměrné konzumaci mrkve se však v těle hromadí, ukládá se pod kůží a mění její odstín do oranžova – zejména na dlaních a chodidlech. Podobný efekt mají přitom také dýně či batáty.

<h3>Nezralé povyražení</h3><p><strong>moruše</strong> | <strong>vedlejší účinek</strong>: halucinace, průjem</p><p><strong>Moruše</strong> se podobají ostružinám, jsou příjemně sladké i šťavnaté, takže se hodí třeba na výrobu sirupů a čajů. V Evropě se kdysi těšily značné oblibě, později se na ně zapomnělo, ale dnes se zvolna vracejí do zorného pole dietářů. <strong>Pokud však na rostlinu narazíte a dopřejete si její nezralé plody, můžete se otrávit. Stejně jako listy stromu totiž obsahují nemalou dávku toxinů</strong>, jež dokážou vyvolat průjem, nebo dokonce přivodit halucinace.</p>

Nezralé povyražení

moruševedlejší účinek: halucinace, průjem

Moruše se podobají ostružinám, jsou příjemně sladké i šťavnaté, takže se hodí třeba na výrobu sirupů a čajů. V Evropě se kdysi těšily značné oblibě, později se na ně zapomnělo, ale dnes se zvolna vracejí do zorného pole dietářů. Pokud však na rostlinu narazíte a dopřejete si její nezralé plody, můžete se otrávit. Stejně jako listy stromu totiž obsahují nemalou dávku toxinů, jež dokážou vyvolat průjem, nebo dokonce přivodit halucinace.




Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Locusta (vlevo) prý zabila stovky Římanů. Lucrezia Borgia zase patřila k velmi vzdělaným ženám.

Zajímavosti

Množství odpadní elektroniky neustále roste.

Věda
Revue
Vesmír

Torpédové čluny byly postrachem japonských zásobovacích lodí.

Válka

Po více než dvou letech dorazila výprava k řece Zambezi, kde měla začít stěžejní část cesty

Historie

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907