Rohatí kaskadéři: Šplhající stádo koz na strmé stěně italské přehrady

22.07.2019 - Zuzana Rychlá

Kaskadérské kousky, jaké předvádí stádo koz na přehradě Cingino na severu Itálie, berou dech. Jediné drobné zaváhání se jim může stát osudné...


Reklama

Skupina kozorožců horských či alpských (Capra ibex) se po téměř vertikálním 50 metrů vysokém povrchu přehrady Cingino, která se nachází poblíž švýcarských hranic, pohybuje s neuvěřitelnou lehkostí a obratností. Odborníci se domnívají, že divoké kozy na přehradu chodí proto, aby olizovaly kamenný povrch, ze kterého získávají potřebné soli a minerály. Stádo tak denně riskuje – jediné špatné našlápnutí by znamenalo v podstatě jistou smrt. Přesto se odvážná zvířata na šikmou přehradu vracejí den co den.

TIP: Adrenalinová jízda: Českého bikera naháněl na Slovensku medvěd

Stejně jako své přirozené prostředí, tedy vysoké skalní útesy, i zeď přehrady zdolávají kozorožci pomocí svých přizpůsobených kopyt – jejich okraj je ostrý, ale mírně pružný, a vlastní chodidlo je mírně prohloubené. Při došlápnutí tak vznikne podtlak podobně, jako když přitisknete na sklo gumovou přísavku. Vnitřní měkká část kopyta přitom přilne k povrchu skály. Podobné akrobatické kousky zvládají i mláďata, která dokážou následovat svou matku po strmých skalních srázech již dvě hodiny po svém narození.

Reklama

  • Zdroj textu:

    Profimedia

  • Zdroj fotografií: Profimedia

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Věda
Vesmír

Udržování podmořských ropovodů s využitím lidské síly stojí víc než dva miliony korun za jediný den. V blízké budoucnosti by je však mohly značně urychlit a zlevnit autonomní drony.

Zajímavosti

Finští vojáci přeházejí sovětskou hranici poblíž Tohmajärvi v létě 1941. Helsinky deklarovali svoji účast ve válce jako obrannou.

Válka

Jednáte pomalu!

freska Ježíše
kde: Španělsko | kdy: 2012

Freska Ecce homo, kterou v kostelíku nedaleko španělské Zaragozy před více než sto lety vytvořil Elías García Martínez, postupně „opadávala“ vinou vlhkosti. Ministerstvo kultury ji sice hodlalo nechat zrestaurovat, ale v porovnání s tamní důchodkyní Cecilií Giménezovou jednalo příliš pomalu: Vitální osmdesátnice vzala dílo do vlastních rukou a pohřbila historickou malbu pod nánosy nové barvy. Výsledek jejího snažení připomíná mazanici malého dítěte, které si hraje s pastelkami. Památku sice původně čekala oprava, ale z poničeného Ježíše se stala internetová senzace a do města kvůli němu proudí davy turistů – takže zatím zůstává ve zbídačeném stavu.

Revue
Historie

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907