Rotující mládě: Vědci objevili nejrychleji rotující magnetar

14.01.2021 - Martin Reichman

Daleko za humny Mléčné dráhy – přibližně 21 tisíc světelných let od Země, vědci objevili zřejmě nejrychleji rotující známou hvězdu. Respektive to, co z ní zbylo…

<p>Magnetar J1818.0-1607 (fialová tečka uprostřed) na složeném rentgenovém a infračerveném snímku.</p>

Magnetar J1818.0-1607 (fialová tečka uprostřed) na složeném rentgenovém a infračerveném snímku.


Reklama

Objekt, označovaný jako J1818.0-1607, poprvé zaznamenala vesmírná observatoř Swift letos na jaře. Později se na něj zaměřili další vědci a dostal se i do hledáčku rentgenové observatoře Chandra, která odhalila hned několik pozoruhodných detailů.

Rotující mládě

Objekt J1818.0-1607 je magnetar – tedy neutronová hvězda s extrémně silným magnetickým polem, která vznikla zhroucením supernovy. Již samotný objev magnetaru je pro vědce velkou událostí, neboť doposud se těchto podivných objektů podařilo odhalit jen asi tři desítky. Pro srovnání neutronových hvězd vědci evidují zhruba 100× více. Od běžných neutronových hvězd se magnetary liší tím, že je obklopují extrémně silná magnetická pole, ve skutečnosti nejsilnější známá magnetická pole ve vesmíru.

Další zajímavostí, která vědce zaujala je stáří objektu. Podle toho, co o magnetarech víme, se jejich rychlost rotace s postupem času snižuje. J1818.0-1607 se ale (na magnetar) otáčí extrémně rychle – zhruba jednou za 1,4 sekundy. Obvyklá rychlost je přitom 1-10 sekund na jednu otáčku. Podle vědců jde o známku, že objevený objekt je mimořádně mladý. Jeho stáří odhadují na pouhých 500 let, což z něj činí nejmladší známý magnetar. Podivné ovšem je, že v blízkém okolí magnetaru vědci našli jen velmi málo trosek. Jejich absence tak vede vědce k domněnce, že se magnetar J1818.0-1607 zřejmě musí pohybovat mnohem vyšší rychlostí, než jaká je u neutronových hvězd obvyklá. 

TIP: Pulzary a magnetary: Bizarní útvary, nad kterými zůstává rozum stát

Aby toho nebylo málo, pozorování radioteleskopů Karl Jansky Very Large Array (VLA) v Novém Mexiku ukázala, že magnetar J1818.0-1607 vysílá pulzy rádiových vln, takže jde vlastně také o rádiový pulzar.

Reklama

  • Zdroj textu:

    Chandra, Space.com

  • Zdroj fotografií: NASA, JPL-CalTech, Spitzer, CXC, West Virginia University

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Vykousat soupeře

psi a šakali
stáří:
přes 4 000 let | kde: Egypt

Psi a šakali patří mezi nejstarší, nejkrásnější a současně i nejlépe dochované hry v dějinách. Herní desku se podařilo najít v thébské hrobce a datuje se zhruba do roku 1800 př. n. l. Nalezl ji britský archeolog Howard Carter, který ovšem vstoupil do historie především jako objevitel místa posledního odpočinku faraona Tutanchamona. Stolek vyřezaný ze slonoviny, se zásuvkou na herní komponenty, dnes vystavuje newyorské Metropolitní muzeum umění. Známe však i starší kusy, a to v tisíce kilometrů vzdáleném Ázerbájdžánu, kde existuje herní deska vyrytá do skály příbytku. Je nejméně o dvě století starší než luxusní egyptský výrobek a zřejmě sloužila lidem mnohem nižšího sociálního postavení. Obliba zmíněné „deskovky“ se tedy zjevně rychle rozšířila po celém Blízkém východě i střední Asii.

Moderní název „psi a šakali“ vymyslel Carter podle tvaru hlav herních hůlek, patřících jednomu či druhému hráči. Je možné, že v historii byla hra známá spíše jako „58 děr“, což koresponduje s jejím cílem – posunout pět hůlek v dírkách tak, aby opustily herní plochu dřív než ty soupeřovy. Původní přesná pravidla však již zavál čas. (foto: Wikimedia Commons, Metropolitan Museum of ArtCC0 1.0)

Zajímavosti
Revue
Vesmír

Microsyops latidens nejspíš miloval ovoce, což mělo své následky na jeho chrupu.

Věda

Od svých afrických bratranců se lev asijský liší mimo jiné i poněkud méně bohatou hřívou, o jejímž pravém smyslu kolují četné dohady.

Příroda

Britské vojenské konzervy? Půlka mrkve, půlka brambory, dvě cibule, čtyři lžíce sádla, sůl a olej.  Vojenské konzervy značky Maconochie neměly nijak valnou reputaci.

Historie

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907