Rozpustilé maškary: Jak se oslavoval masopust v českých zemích?

01.03.2022 - Eva Večerková

Jako patří v našich krajích k oslavám Vánoc kapr či jehličnan, jen těžko si lze představit masopustní veselí bez hýřivého průvodu masek

<p>Masopust začíná v rozmezí od 7. do 14. ledna a končí mezi 3. únorem až 9. březnem.</p>

Masopust začíná v rozmezí od 7. do 14. ledna a končí mezi 3. únorem až 9. březnem.


Reklama

Masopust se v křesťanském kalendáři kryje s obdobím, nazývaným liturgické mezidobí. Tento čas je rozprostřen mezi koncem vánoční doby a Popeleční středou, která znamená začátek čtyřicetidenního půstu a příprav na Velikonoce. Vánoční dobu neuzavírá 6. ledna svátek Zjevení Páně (lidově Tří králů), jak se mnohdy uvádí, ale teprve neděle, která po něm následuje. Masopust tedy oficiálně začíná v rozmezí od 7. do 14. ledna.

Stejně je kvůli pohyblivosti Velikonoc proměnlivý i jeho závěr. Jak je známo, Velikonoce se slaví v neděli po prvním jarním úplňku a předchází jim čtyřicetidenní postní období (nepočítá se do něj 6 postních nedělí, s nimi půst čítá 46 dní). Masopust tím pádem končí v rozmezí 3. února až 9. března a jeho délka se tak rok od roku liší.

I sám jeho název je poněkud zavádějící. Slovo masopust totiž vzniklo spojením slov maso a pustit, tedy přestat jíst maso. Toto označení se původně vztahovalo až k střídmé době předvelikonoční. Teprve později se tak začalo nazývat období, jež jí předchází a které má paradoxně opačný charakter.

Od minulosti k dnešku

Do posledních dnů masopustu, nazývaných lidově ostatky, voračky, končiny, fašank, bláznivý dny, se soustřeďují obchůzky maškar, hojné jídlo a pití, pokrmy masité a tučné, obřadní tance a hry. Typické je uvolněné chování lidí a beztrestné parodování téměř všeho, co jindy platí za uznávanou normu. Je to svět naruby, vše je dovoleno. Obyčeje konce masopustu na zlomu zimy a nového jara měly zabezpečit úrodu a plodnost zvířat i lidí v nadcházejícím čase obnovené vegetace. K rituálům přechodu patří symbolické zabíjení a následné oživení zvířecí masky či masky Masopustu na duálním principu konce a nového začátku. 

Smyslem maskování je změna identity člověka, což v dávných dobách znamenalo komunikaci s nadpřirozenými silami. K přeměně docházelo pomocí líčení obličeje, škraboškou i převlekem. V lidovém prostředí k tomuto účelu sloužily přírodní materiály symbolizující plodnost, hojnost a úrodnost (kožešina, sláma, hrachovina), dále textilní součásti a kašírovaný papír, později divadelní kostýmy.

TIP: Bůh, krev a rituály: Řada dnešních svátků má předobraz v krvavých rituálech

Ztvárnění zvířat je rozmanité, nacházejí se mezi nimi jak domácí, tak cirkusová: medvěd, kůň, koza, kráva, kohout, čáp, slon nebo velbloud. Antropomorfní masky napodobují a parodují rozličné profese (kominík, policajt, flašinetář, voják, řezník, doktor), postavy z cirkusu a z jiných etnik (cikán, turek, žid), včetně cizokrajných (indiáni, afrikáni). Maskování přejalo prvky z agrárních kultur střední a západní Evropy předkřesťanského období, z antických slavností i z městské kultury pozdního středověku. V měnící se společnosti přecházelo v zábavnou hru. 

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Fragonardovy écorchés jsou k vidění v pařížské veterinární škole v Maisons-Alfortmezi. Exponátům samozřejmě dominuje Jezdec Apokalypsy, zaujme ale i tančící trojice lidských plodů či z kůže stažený muž svírající v ruce po vzoru biblického Samsona oslí čelist. (foto: Alamy)

Historie

Saint-Lô na snímku z 18. července 1944. (foto: Shutterstock)

Zajímavosti

Ukrajinské poprvé

Katedrála sv. Sofie v Kyjevě

Chrám známý též jako katedrála Svaté moudrosti vznikl v 11. století na popud knížete Jaroslava Moudrého. Vzorem se mu údajně stala byzantská Hagia Sofia a vedle mší se tam odehrávaly i ceremoniální obřady: Knížata Kyjevské Rusi ve svatostánku například přijímala cizí delegace. Momentálně jde o jednu z nejznámějších památek Ukrajiny a také o první pamětihodnost země, jež se dostala na seznam UNESCO. (foto: Shutterstock)

Zajímavosti

Magické lesy na turistickém chodníku Arakawa, jenž vede ke stromu Jómon sugi.

Příroda

I prověřené léky mohou překvapit

Věda

Kvasar H1821+643

Vesmír

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907