S reaktorem kolem světa: Francouzská letadlová loď Charles de Gaulle (2)

24.12.2020 - Alois Bělota

Jaderným pohonem vybavený nosič letounů pojmenovaný po vůdci francouzského druhoválečného odboje a poté prezidentovi se stal účinným nástrojem prosazování zahraniční politiky Elysejského paláce

<p>Dassault Rafale na palubě francouzské letadlové lodi.</p>

Dassault Rafale na palubě francouzské letadlové lodi.


Reklama

V průběhu vývoje letadlově lodi Charles de Gaulle se v souvislosti s lodními vrtulemi vyskytl nečekaný problém. Při testovací plavbě v Atlantiku se jedna odlomila. Závada se ukázala jako velmi vážná, protože při bližším zkoumání měla náhradní vrtule stejné fatální vnitřní strukturální vady a nejspíš by také dlouho nevydržela.

Předchozí část: S reaktorem kolem světa: Francouzská letadlová loď Charles de Gaulle (1)

Dodavatel hliníkovo-měděných vrtulí a slitiny pro letadlovou loď, firma Atlantic Industrie, nedokázala dodat lepší materiál. Naštěstí se ve skladech našly nikdy nepoužité rezervní lodní vrtule pro stará letadlová plavidla FochClemenceau, byť při jejich použití maximální rychlost Charlese de Gaulla klesla o 1,8 uzlu (3,3 km/h). Potíž se podařilo vyřešit až v roce 2008, kdy Charles de Gaulle dostal dvacetitunové vrtule Rolls-Royce Naval Marine o průměru šest metrů.

Tak ještě jednu?

Nová loď nastoupila do služby v dubnu 2001. Snad každý Francouz byl znenadání hrdý na to, že jeho vlast provozuje největší evropskou válečnou loď, z níž může kdekoli na světě operovat 35–40 moderních letounů. Nečekaný zájem veřejnosti pro své účely využila politická scéna.

Stavba dalšího letadlového nosiče se dostala do programu gaullistického prezidentského kandidáta Nicolase Sarkozyho, který po zvolení do funkce skutečně inicioval debatu o stavbě nového nosiče letounů. Pohon měl mít s ohledem na ekologickou lobby tentokrát konvenční, nicméně na konkrétní činy se Sarkozyho tým nezmohl a dobře placené teoretické úvahy „odborníků“ roku 2013 v tichosti odpískal nový socialistický prezident François Hollande. Navzdory všem problémům představuje ale Charles de Gaulle mimořádně účinnou válečnou loď.

Dassault, který rafne

Kapacita hangáru činí 20–25 strojů, zbytek parkuje na nekryté letové palubě. Celkem může nést až 40 letounů a vrtulníků. Jejich skladba a počet se liší v závislosti na misi, do které se plavidlo zapojí. Avšak základ tvoří víceúčelové stíhačky Dassault Rafale, byť v prvních letech se letci ještě museli spokojit se starším jednomotorovým stíhacím strojem Dassault Super Étendard. Dále na palubě nikdy nechybí aspoň jeden stroj včasné výstrahy Grumman E-2 Hawkeye a nějaký typ vrtulníku.

TIP: Dlouhá cesta staré dámy: Bitevní loď Jeho Veličenstva Warspite

Pro průzkum se v prvních letech používal Eurocopter AS565 MA Panther, k transportu a protiponorkové službě se používal Aérospatiale SA 321 Super Frelon, nahrazený v roce 2005 německým modelem NH90. V současnosti se na letové palubě nejčastěji nacházejí stroje firmy Eurocopter, konkrétně AS365 Dauphin, EC725 Caracal a AS532 Cougar. Charles de Gaulle ale nese i jiné zbraně.

Letadlová loď Charles de Gaulle
  • VÝTLAK: 36 600/40 550 t (standardní/plný)
  • DÉLKA, ŠÍŘKA: 261,5×64,4 m
  • PONOR: 8,8 m
  • POHON: 2× jaderný reaktor K-15 (každý 150 MW), 2× parní turbína Alstom (60 MW), 4× turbogenerátor (4 MW), 2× čtyřlistá lodní vrtule
  • MAX. RYCHLOST: 27 uzlů (50 km/h)
  • PROVOZ BEZ DOPLNĚNÍ ZÁSOB: 45 dní
  • POSÁDKA: 1 950 mužů a letecký personál

Dokončení: S reaktorem kolem světa: Francouzská letadlová loď Charles de Gaulle (3) (vychází ve čtvrtek 31. prosince)

Reklama




Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Svatojakubskou cestu spousta křesťanů dodnes absolvuje především z náboženských důvodů, s rostoucí popularitou se ale na cestu vydávají lidé různých náboženství a motivací. Od roku 1993 patří Camino de Santiago do seznamu světového dědictví UNESCO. (foto: Shutterstock)

Zajímavosti

Experimenty s profesionálními běžci ukázaly, že při sprintu na 100 metrů jim kofein zrychlí čas v průměru o 0,14 sekundy. (foto: PixabayCC0)

Věda

K prachovým bouřím dochází na Marsu každoročně. Jednou zhruba za tři tamní roky, tedy 5,5 roku na Zemi, ovšem přijde opravdu masivní, tzv. globální bouře. (ilustrace: Getty Images)

Vesmír

Smrtící pasti číhající na archeology najdeme spíš ve filmech a počítačových hrách. (foto: Getty Images (Lucasfilm Ltd.)

Historie

Tento útvar známe i z našich lesů – pravděpodobně jde o hálku žlabatky dubové (Cynips quercusfolii) na listu dubu letního (Quercus robur). (foto: Shutterstock)

Příroda

Zhruba třetina všech dospělých uvádí některý z příznaků nespavosti a 6 až 10 % lidí trpí natolik závažnými symptomy, že splňují diagnostická kritéria pro poruchu spánku. (foto: Shutterstock)

Zajímavosti

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907