S reaktorem kolem světa: Francouzská letadlová loď Charles de Gaulle (3)

31.12.2020 - Alois Bělota

Jaderným pohonem vybavený nosič letounů pojmenovaný po vůdci francouzského druhoválečného odboje a poté prezidentovi se stal účinným nástrojem prosazování zahraniční politiky Elysejského paláce

<p>Srovnání velikostí - vpravo francouzská loď Charles de Gaulle, vlevo americká letadlová loď Enterprise<em>.</em></p>

Srovnání velikostí - vpravo francouzská loď Charles de Gaulle, vlevo americká letadlová loď Enterprise.


Reklama

O obranu francouzské letadlové lodi Charles de Gaulle se starají čtyři osminásobná odpalovací zařízení Sylver A43 a řízené střely Aster 15. Protileteckou a protiraketovou ochranu dále posilují 4 vrhače klamných cílů CSEE Sagaie, přičemž vše je koncipováno tak, aby se plavidlo dokázalo bránit útoku minimálně jednoho ruského „lovce letadlových lodí“ – raketové ponorky Projekt 949 Antěj. Proti klasickým útočným ponorným člunům nese Charles de Gaulle výstražný protitorpédový systém SLAT, jehož součást tvoří pasivní a aktivní sonar.

Stabilní i ve vlnách

Pro ničení menších vzdušných i námořních cílů na krátkou vzdálenost nechybí na palubě osm rychlopalných kanonů Giat F2 ráže 20 mm s kadencí 720 ran/min a odpalovací zařízení Sadral pro střely Mistral. Kromě zmíněného střeleckého radaru nese plavidlo ještě pět systémů. O vzdušné vyhledávání se nyní starají typy Thales SMART-S MK2 a Thomson DRBV 26D Jupiter, hladinové a vzdušné pátrání obstarává Thomson Sea Tiger Mk 2.

Celý radarový systém uzavírá dvojice navigačních radiolokátorů Racal 1229. Do obranného systému se dá zařadit také tvar nástavby s lomenými plochami, které do jisté míry eliminují radarové odrazy. Hlavní útočnou sílu tvoří bojové letouny. Aby mohly bezpečně vzlétat a přistávat, nese Charles de Gaulle stabilizační systém SATRAP, které umí loď „srovnat“ i při šestém stupni Beaufortovy stupnice – tedy při vlnách vysokých až čtyři metry.

Proti al-Káidě a Tálibánu

Domovským přístavem plavidla se stal středomořský přístav Toulon. Krátce po zařazení do služby a jedné cvičné misi dostal Charles de Gaulle 21. listopadu 2001 rozkaz, aby se zapojil do operací souvisejících s konfliktem v Afghánistánu. Francouzským silám velel kontradmirál François Cluzel a jeho flotila se kromě Charlese de Gaulla skládala z jaderné ponorky, tří fregat,protiponorkové fregaty a tankeru. Útočnou sílu tvořilo 16 modernizovaných letounů Super Étendard se dvěma rafaly.

Seskupení se včlenilo do formace kolem amerických nosičů Theodore Roosevelt, John C. Stennis a italské letadlové lodi Giuseppe Garibaldi a podléhalo ústřednímu spojeneckému velení v Bahrajnu. Piloti k průzkumným a bombardovacím misím poprvé vzlétli 19. prosince 2001 a v příštích dnech se rozhodně nenudili. Celkem provedli 140 bojových letů, v průměru 12 denně, a i když ztráty nakonec neutrpěli, pětkrát museli vymanévrovat ruční protiletadlové rakety Stinger.

Letci si vysloužili od spojenců uznání a francouzským námořníkům za dobrou práci poděkoval i americký prezident George W. Bush. Do Toulonu se loď vrátila zpět v červenci 2002. V roce 2005 Charles de Gaulle reprezentoval Francii v Portsmouthu při oslavách 200. výročí bitvy u Trafalgaru a o dva roky později nastoupil do prvních plánovaných oprav. V roce 2010 se odehrály dvě mimořádné události – nejdřív zkratovala a shořela rozvodná skříň pohonu, což vyřešily dvoutýdenní opravy, a potom jeden z pilotů nezvládl start a jeho Dassault Rafale skončil v moři. Jednalo se o první ztrátu letounu.

Postrach Islámského státu

Sotva se loď vrátila do Toulonu a doplnila zásoby, čekaly ji v březnu 2011 vzdušné operace nad Libyí, zaměřené proti silám tamního vládce Muammara Kaddáfího. Nyní se jednalo opravdu o mimořádné nasazení, protože desítka rafalů a šest super étendardů s pěti vrtulníky provedla 1 380 bojových letů, z toho přes 800 bylo čistě bombardovacích a 120 průzkumných. Po další údržbě, na přelomu let 2013 a 2014, Charles de Gaulle operoval v severním Indickém oceánu, kde nacvičoval spolupráci s americkým námořnictvem.

To se brzy velice hodilo, protože už od února do dubna 2015 francouzská letadlovka operovala v Perském zálivu a bojovala s Islámským státem. Následovalo společné cvičení s indickým námořnictvem a další boj proti islamistům. Charles de Gaulle hrál vůdčí roli v mezinárodním svazu, v němž nechyběly britské či německé lodě. Pro tento účel nesl mimořádnou výzbroj, když z jeho paluby operovalo 32 útočných letounů a pět vrtulníků. Charles de Gaulle bojoval proti ISIS až do konce roku 2016 a pak následovala další údržba.

TIP: Královská obrněná pomsta: Britské bitevní lodě třídy Revenge

Tentokrát se jednalo o celkem rozsáhlou opravu včetně výměny palivových tyčí v jaderném reaktoru. Do služby se plavidlo vrátilo v květnu 2018 a v říjnu téhož roku se francouzské ministerstvo obrany nechalo slyšet, že zadá práce na studiích nových letadlových lodí, které by měly Charlese de Gaulla v budoucnu nahradit. Vzhledem k tomu, že konstruktéry nepochybně čeká dlouhá a klopotná práce, Charles de Gaulle bude určitě brázdit mořskou hladinu ještě hodně dlouho.

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Celkově téměř šedesát metrů vysoký obrys nahého muže s kyjem se nachází na svahu nedaleko obce Cerne Abbas, v jihoanglickém hrabství Dorset.

Zajímavosti
Vesmír
Historie

Sameček dudka spěchá nakrmit mláďata, která jsou i po opuštění hnízda nějakou dobu dokrmována.

Příroda
Věda

Křižáci v Sidónu zbudovali Mořský hrad a ve 13. století také Hrad svatého Ludvíka. Během křížových výprav bylo město několikrát dobyto a vydrancováno. Ve výřezu nalezené ostaky z masového hrobu.

Věda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907