Schovat se a přežít: Pět dokonale maskovaných zvířat

18.05.2021 - Vilém Koubek

Každé divoké zvíře musí denně bojovat o přežití, a pokud nepatří mezi vrcholné predátory, vždy existuje riziko, že na něj protivník zrovna číhá. Následující pětice vyřešila neustálé ohrožení takřka dokonalou kamufláží

<h3>Z rybníka na talíř</h3><p><strong>skokan zelený | výskyt: Evropa</strong></p><p>Tento hybrid skokana skřehotavého a krátkonohého dorůstá 5–11 cm a jeho obvykle hnědé oči mění v době páření barvu: U samců přecházejí do zelenožluté, zatímco samicím žloutnou nebo získávají žlutohnědý odstín. <strong>Díky svému jasně zelenému zbarvení skokani na svou hmyzí oběť rádi číhají například v záplavě lístků okřehku menšího, lidově zvaného žabinec</strong>. K jejich nejurputnějším predátorům přitom patří člověk – zmíněný žabí druh se totiž považuje za delikatesu. <em>(foto: Profimedia)</em></p>

Z rybníka na talíř

skokan zelený | výskyt: Evropa

Tento hybrid skokana skřehotavého a krátkonohého dorůstá 5–11 cm a jeho obvykle hnědé oči mění v době páření barvu: U samců přecházejí do zelenožluté, zatímco samicím žloutnou nebo získávají žlutohnědý odstín. Díky svému jasně zelenému zbarvení skokani na svou hmyzí oběť rádi číhají například v záplavě lístků okřehku menšího, lidově zvaného žabinec. K jejich nejurputnějším predátorům přitom patří člověk – zmíněný žabí druh se totiž považuje za delikatesu. (foto: Profimedia)

<h3>List s očima </h3><p><strong>ploskorep fantastický | výskyt: Madagaskar</strong></p><p>Drobný madagaskarský endemit loví hlavně v noci. Vědci o jeho stravovacích zvycích mnoho nevědí; předpokládají však, že se živí veškerým hmyzem, který dokáže chytit, nebo třeba šneky. Sám se ovšem nezřídka stává obětí krys či ptáků, a p<strong>rávě před nimi se proto přes den maskuje jako uschlý list – buď zavěšený z větve, nebo skrčený v hromadách skutečného spadaného list</strong>í. Celé jeho tělo pokrývají kamuflážní žilky, přičemž ocas má ploskorep tenký, a dokonce „nahlodaný“, takže působí naprosto věrohodně. <em>(foto: Shutterstock)</em></p>

List s očima 

ploskorep fantastický | výskyt: Madagaskar

Drobný madagaskarský endemit loví hlavně v noci. Vědci o jeho stravovacích zvycích mnoho nevědí; předpokládají však, že se živí veškerým hmyzem, který dokáže chytit, nebo třeba šneky. Sám se ovšem nezřídka stává obětí krys či ptáků, a právě před nimi se proto přes den maskuje jako uschlý list – buď zavěšený z větve, nebo skrčený v hromadách skutečného spadaného listí. Celé jeho tělo pokrývají kamuflážní žilky, přičemž ocas má ploskorep tenký, a dokonce „nahlodaný“, takže působí naprosto věrohodně. (foto: Shutterstock)

<h3>Ztracen v korálech</h3><p><strong>koníček bradavičnatý | výskyt: moře jihovýchodní Asie</strong></p><p>S rozměry nedosahujícími ani 3 cm patří koníček bradavičnatý mezi nejmenší druhy mořských koníků. Čelisti má spojené, a potravu proto nasává trubicovitým otvorem v ústech. <strong>Žije převážně v okolí mořských trav či měkkých korálů, jejichž vzhled díky pozvolné evoluci převzal a dovede se v nich mistrně maskovat</strong>. Nejvíc se rozšířil ve vodách jihovýchodní Asie a obvykle se pohybuje v hloubkách od 10 do 40 metrů. <em>(foto: Shutterstock)</em></p>

Ztracen v korálech

koníček bradavičnatý | výskyt: moře jihovýchodní Asie

S rozměry nedosahujícími ani 3 cm patří koníček bradavičnatý mezi nejmenší druhy mořských koníků. Čelisti má spojené, a potravu proto nasává trubicovitým otvorem v ústech. Žije převážně v okolí mořských trav či měkkých korálů, jejichž vzhled díky pozvolné evoluci převzal a dovede se v nich mistrně maskovat. Nejvíc se rozšířil ve vodách jihovýchodní Asie a obvykle se pohybuje v hloubkách od 10 do 40 metrů. (foto: Shutterstock)

<h3>V pevném objetí </h3><p><strong>křižák větvový | výskyt: Austrálie</strong></p><p>Křižákovi větvovému, který dorůstá zhruba 3 mm, pomáhá s kamufláží jedinečný tvar těla: <strong>Břicho dokáže vyklenout tak, aby dokonale obepnulo větvičku. Pavouk ji pak uchopí také svýma chlupatýma nohama a v podstatě s ní splyne</strong>. Zmínění členovci jsou aktivní hlavně v noci: Nejprve si na kořist utkají síť a poté trpělivě vyčkávají. S rozedněním ovšem past zničí, zaujmou maskovací polohu a setrvají v ní až do dalšího setmění. Ačkoliv jsou jedovatí, člověka jejich kousnutí neohrožuje. <em>(foto: Shutterstock)</em></p>

V pevném objetí 

křižák větvový | výskyt: Austrálie

Křižákovi větvovému, který dorůstá zhruba 3 mm, pomáhá s kamufláží jedinečný tvar těla: Břicho dokáže vyklenout tak, aby dokonale obepnulo větvičku. Pavouk ji pak uchopí také svýma chlupatýma nohama a v podstatě s ní splyne. Zmínění členovci jsou aktivní hlavně v noci: Nejprve si na kořist utkají síť a poté trpělivě vyčkávají. S rozedněním ovšem past zničí, zaujmou maskovací polohu a setrvají v ní až do dalšího setmění. Ačkoliv jsou jedovatí, člověka jejich kousnutí neohrožuje. (foto: Shutterstock)

<h3>Peří musí ladit!</h3><p><strong>výreček americký | výskyt: Severní Amerika</strong></p><p>Výrečka amerického, v dospělosti dorůstajícího až 25 cm, můžete spatřit ve dvou barevných variantách – v odstínech pálených tašek a šedi. <strong>V závislosti na peří si pak hledá útočiště v lesech, parcích a obecně zalesněných oblastech, kde ladí s kůrou stromů</strong>. Výrečci loví hlavně v noci, zatímco přes den odpočívají a skrývají se v různých dutinách či proděravělých kmenech. Živí se převážně drobnými savci, ale nepohrdnou ani menšími ptáky a holdují také hmyzu. <em>(foto: Shutterstock)</em></p>

Peří musí ladit!

výreček americký | výskyt: Severní Amerika

Výrečka amerického, v dospělosti dorůstajícího až 25 cm, můžete spatřit ve dvou barevných variantách – v odstínech pálených tašek a šedi. V závislosti na peří si pak hledá útočiště v lesech, parcích a obecně zalesněných oblastech, kde ladí s kůrou stromů. Výrečci loví hlavně v noci, zatímco přes den odpočívají a skrývají se v různých dutinách či proděravělých kmenech. Živí se převážně drobnými savci, ale nepohrdnou ani menšími ptáky a holdují také hmyzu. (foto: Shutterstock)

Reklama




Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Během své vlády v Západofranské říši dlouhý čas Karel II. bojoval s Vikingy, kteří obsazovali nebo pustošili pobřeží říše.

Věda

Jindřich prchající z Polska na obraze polského romantického malíře Artura Grottgera.

Historie

Několik nezávislých studií poukázalo na zjevný fakt, že dvojhvězdy ve vesmíru převažují. V případě Slunce je ale téměř vyloučeno, aby mělo svého hvězdného průvodce.

Vesmír

Výrůstek na nose má u samic více či méně šiškovitý tvar, samci jej mají dlouhý a špičatý. Samicím druhu Langaha alluaudi navíc vyrůstají nad očima jakási „tykadélka“.

Příroda
Zajímavosti

K doporučovaným jednodenním výletům pro lepší aklimatizaci patří také cesta do základního tábora Manáslu.

Cestování

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907