Zlikvidovat prostituci nedokázaly moderní snahy o její zákaz ani perzekuce, a s neúspěchem se potkala rovněž očistná snaha v éře husitství. Jak lehké ženštiny fungovaly po konci husitských válek?
Snahy vypořádat se s prostitucí se v historii objevily bezpočtukrát. V našich středověkých dějinách stojí za zmínku třeba založení pražského Jeruzaléma, útočiště pro padlé ženy, kazatelem Janem Milíčem. Husitství přineslo do řady českých měst nový elán, jak se zavrhovaným, nicméně všudypřítomným řemeslem jednou provždy zatočit. Jeho existenci sice neukončilo, nicméně ji poněkud proměnilo.
O tom, že lidé opovrhovali prostitucí a odmítali ji, se dochovala řada dokladů. Například podle souboru pražských práv měly lehké ženy nosit šlojířky se žlutými okraji. Žlutá nebyla jen barva zastupující ušlechtilou zlatou, ale rovněž barva nenáviděného Jidáše (oděvy v tomto tónu museli často nosit také Židé).
Podle husitských kazatelů měly být všechny kuběny, nevěstky, prázdné ženky, mandely a kurvy, jak se prostitutkám dobově říkalo, jednoduše vyhnány z měst. Oficiální zrušení nevěstinců se stalo v některých husitských městech skutečností a zůstávalo jí i dlouho po skončení husitských válek. Cestovatel a humanistický literát Bohuslav Hasištejnský z Lobkovic byl ještě koncem 15. století udiven skutečností, že v Praze žádné nevěstince neexistovaly. Nejstarší řemeslo ale ve skutečnosti kvetlo nadále, jen se z bordelů přesunulo do ústraní a soukromých domů. Jak trefně poznamenal historik Josef Macek, potvrdilo se tak německé úsloví o tom, že byl sice spálen nevěstinec, ale oheň se roznesl po celém městě.
TIP: Pouliční láska na prodej: Zlatá éra českých nevěstinců
Jako mnohokrát předtím i potom se litera nařízení v realitě obcházela a překrucovala. Na jednu stranu se v Praze v první čtvrtině 16. století opakovalo hned několik rozhodnutí o vyhnání nevěstek. Na druhou stranu lze třeba uvést, že v roce 1530 sídlila jedna (patrně „luxusní“) nevěstka ve vlastním domě na Starém městě.
Jedním z těch, kdo si uvědomovali, jak problematický je takový boj s větrnými mlýny, byl kněz, lékař, právník a univerzitní mistr Pavel Žídek. V díle Jiří[ho] správovna, v němž takřka encyklopedickým způsobem uděloval rady králi Jiřímu z Poděbrad, vyslovil názor, že nevěstince by měly být v hlavním městě Čech obnoveny. Tím, že byla prostituce vytlačena do částečné ilegality, se podle mistra Žídka situace jen zhoršila, takže byla „plná Praha nečistoty, dietek zahubovánie“. Je s podivem, že i v současnosti řeší naše společnost v souvislosti s prostitucí obdobná dilemata.
Tajemství české minulosti
PřírodaDědeček kakadu
Pátým nejstarším známým ptákem byl nejspíš sameček druhu kakadu inka (Cacatua leadbeateri) jménem Cookie. Vylíhl se 30. června roku 1933 v australské zoologické zahradě Taronga a o rok později byl převezen do právě založené Brookfieldské zoologické zahrady v americkém Chicagu. Když pak 27. srpna roku 2016 zemřel, byl ve věku 83 let nejstarším chovancem této zahrady a posledním zástupcem původního živého inventáře chicagské zoo. Díky známému datu narození je Cookie zaznamenán jako nejstarší papoušek i v Guinessově knize rekordů. Úctu svému bývalému rezidentovi projevila i zoologická zahrada v Chicagu, která v roce 2017 umístila u pavilonů plazů a ptáků pamětní bronzovou sochu Cookieho v životní velikosti.
Kakadu inka je středně velkým zástupcem kakaduovitých papoušků. Nápadným znakem druhu je jeho hřebínek z červeno-oranžově zbarvených pírek, který dokáže napřímit. Obývá vyprahlé australské vnitrozemí. (ilustrační foto: Wikimedia Commons, JJ Harrison, CC BY-SA 4.0)
RevueSkunk pruhovaný je ve volné přírodě ohrožen změnou klimatu, intenzivním zemědělstvím i lovem. Skunci mají skvěle vyvinutý čich a sluch, ale velice špatný zrak - proto bohužel často končí pod koly aut. (foto: Wikimedia Commons, USFWS Mountain-Prairie, CC BY 2.0)
HistoriePřemysl Otakar II. nechává křtít pohanské Prusy, obraz Antonína Lhoty. (foto: Wikimedia Commons, Dobroš, CC BY-SA 4.0)