Šimpanzí krádeže bez výčitek: Jak se vyvinul smysl pro spravedlnost?

29.09.2018 - Marek Telička

Smysl pro spravedlnost je důležitou součástí lidského chování. Od našich opičích předků jsme jej však zřejmě nezískali

<p>Krádež jídla není pro šimpanze ničím nesprávným. Smysl pro spravedlnost jsme tedy od našich opičích předků zřejmě nezdědili</p>

Krádež jídla není pro šimpanze ničím nesprávným. Smysl pro spravedlnost jsme tedy od našich opičích předků zřejmě nezdědili


Reklama

Potvrzuje to studie vědců z Univerzity královny Marie v Londýně, kteří zkoumali, jestli smysl pro spravedlnost mají také naši příbuzní šimpanzi učenliví a šimpanzi bonobo. „Každý šimpanz si mohl vybrat, jestli ukradne svému kolegovi hrozny nebo mu jich část ponechá. Zjistli jsme, že šimpanzi hrozny vždycky ukradnou, aniž by zvažovali, jaký dopad bude mít jejich čin na partnera,“ shrnuje výsledky experimentu profesor Keith Jensen. Šimpanzi si zjevně nedělali hlavu z toho, že hrozny získali nečestně a že za ukradenou pochoutku nenabídli žádnou kompenzaci.

TIP: Zvířata jako lidé: Důkazy zvířecího altruismu u lidoopů

Ke smyslu pro spravedlnost, který je nepostradatelný při vzájemné spolupráci, dělení se či při placení zboží a využívání služeb, evidentně nedospěli. Zůstává tedy otázka, kde a kdy k takovému smýšlení – a mnoha dalším vlastnostem typickým pouze pro člověka – vlastně přišli lidé? A proč se podobné chování v průběhu evoluce nerozvinulo u jiných živočichů?

  • Zdroj textu:

    časopis Příroda

  • Zdroj fotografií: Shutterstock

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Ledoborec Polarstern vyplul 20. září 2019 z norského Tromsø a 6. října se v Severním ledovém oceánu připojil ke kře. Šedá šipka znázorňuje, kterým směrem se loď zřejmě vydá. Do přístavu v německém Bremerhavenu by se měla podle plánu vrátit letos v říjnu.

Zajímavosti

V prachu se může skrývat rezistence na antibiotika 

Věda

Půlmilionový roj sarančat pustinných (Desert locust) dokáže za jediný den spořádat stejné množství jídla jako 10 slonů, 25 velbloudů nebo 2 500 lidí. Velké roje mohou mít až 80 milionů jedinců.

Revue

Bohatství v kopcích nad solným jezerem objevili už neolitičtí zemědělci

Historie

Požár při testu motorů Reaver.

Vesmír

Jádro oblasti rozšíření kakadu palmového (Probosciger aterrimus) se omezuje na region Nové Guineje a cíp na severu Austrálie.

Příroda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907