Šimpanzí krádeže bez výčitek: Jak se vyvinul smysl pro spravedlnost?

29.09.2018 - Marek Telička

Smysl pro spravedlnost je důležitou součástí lidského chování. Od našich opičích předků jsme jej však zřejmě nezískali

<p>Krádež jídla není pro šimpanze ničím nesprávným. Smysl pro spravedlnost jsme tedy od našich opičích předků zřejmě nezdědili</p>

Krádež jídla není pro šimpanze ničím nesprávným. Smysl pro spravedlnost jsme tedy od našich opičích předků zřejmě nezdědili


Reklama

Potvrzuje to studie vědců z Univerzity královny Marie v Londýně, kteří zkoumali, jestli smysl pro spravedlnost mají také naši příbuzní šimpanzi učenliví a šimpanzi bonobo. „Každý šimpanz si mohl vybrat, jestli ukradne svému kolegovi hrozny nebo mu jich část ponechá. Zjistli jsme, že šimpanzi hrozny vždycky ukradnou, aniž by zvažovali, jaký dopad bude mít jejich čin na partnera,“ shrnuje výsledky experimentu profesor Keith Jensen. Šimpanzi si zjevně nedělali hlavu z toho, že hrozny získali nečestně a že za ukradenou pochoutku nenabídli žádnou kompenzaci.

TIP: Zvířata jako lidé: Důkazy zvířecího altruismu u lidoopů

Ke smyslu pro spravedlnost, který je nepostradatelný při vzájemné spolupráci, dělení se či při placení zboží a využívání služeb, evidentně nedospěli. Zůstává tedy otázka, kde a kdy k takovému smýšlení – a mnoha dalším vlastnostem typickým pouze pro člověka – vlastně přišli lidé? A proč se podobné chování v průběhu evoluce nerozvinulo u jiných živočichů?

  • Zdroj textu:

    časopis Příroda

  • Zdroj fotografií: Shutterstock

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Používání nástrojů se stalo jedním z hnacích motorů rozvoje mozku. Rod Homo se naučil kontrolovat oheň možná už před 1,5 milionu let.

Zajímavosti
Vesmír

Marilyn Monroe s generálním prokurátorem USA Robertem F. Kennedym a prezidentem Johnem F. Kennedym na oslavě narozenin.

Historie
Zajímavosti

Anhinga africká (Anhinga rufa) žije v subsaharské Africe. Přezdívá se jí „hadí pták“, což neodráží potravní specializaci, ale dojem, který budí při lovu. Loví totiž tak, že má tělo zcela ponořené pod vodou a nad vodní hladinu ční pouze hlava a krk. Dlouhý krk, navíc zrcadlený ve vodní hladině, budí dojem hada. Anhingy mají na jídelníčku i vodní hady, ale jejich potravu tvoří převážně ryby, obojživelníci, vodní hmyz, korýši a měkkýši. 

Příroda

Mnozí připisují mizení letadel a lodí v bermudském trojúhelníku nadpřirozenu či mimozemšťanům.

Zajímavosti

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907