Skutečný příběh Nefertiti: Proč ji chtěli egyptští faraoni vymazat z historie?

20.08.2021 - Barbora Jelínková

Měla všechno, co by si žena jejího postavení mohla přát: bohatství, vliv i moc. Egyptská královna Nefertiti se však zapsala do dějin především svou krásou. Její život nicméně dodnes obestírají tajemství a nedávají spát nejen egyptologům

<p>Mimořádná atraktivita slavné busty královny Nefertiti tkví podle vědců v neobvyklé kombinaci ženských a mužských rysů.</p>

Mimořádná atraktivita slavné busty královny Nefertiti tkví podle vědců v neobvyklé kombinaci ženských a mužských rysů.


Reklama

S jistotou toho o skutečné Nefertiti víme velmi málo. Doba její vlády spadá přibližně do poloviny třítisícileté historie starověkého Egypta a odpovídá éře, kdy se říše nacházela na vrcholu. Zatímco střední Evropa tehdy teprve opouštěla mladší dobu kamennou a objevovala bronzové nástroje, na Blízkém východě prosperovala civilizace schopná stavět pyramidy vysoké 140 metrů a vybudovat impérium, jehož vliv sahal až k Eufratu na území dnešní Sýrie a zároveň k hranicím Súdánu. Panovník, který takové říši vládl, mohl být právem považován za jednoho z nejmocnějších lidí světa. 

Přibližně v roce 1353 př. n. l. zmíněný titul zřejmě získala jedna z mála žen, jimž se takové cti kdy dostalo. Ani v Egyptě, jinak velice pokrokovém, totiž nebývalo zvykem, aby na trůn usedla příslušnice něžného pohlaví. Pokud už se žena stala faraonem, pak zpravidla jen dočasně místo nezletilého syna, který měl později vystřídat předčasně zesnulého panovníka. Jakmile královský potomek dosáhl dospělosti, svou matku ve funkci nahradil.

Kráska přichází

Nefertiti měla patrně osud předurčený už coby osmiletá holčička. Nevíme přesně, kdo byli její rodiče – zřejmě šlo o dceru egyptského královského písaře Aje, nicméně podle jiných hypotéz mohla být i princeznou původem z Mezopotámie. Jisté je, že vyrůstala v aristokratických kruzích, jinak by si ji rodiče mladého faraona Amenhotepa nikdy nevybrali za budoucí snachu. 

O tři roky starší Amenhotep, který později přijal jméno Achnaton, mohl být spokojen: Nefertiti široko daleko proslula svým půvabem, ostatně její jméno v překladu znamená „kráska přichází“. V době sňatku byli oba nejspíš ještě v teenagerském věku a první léta Amenhotepovy vlády měla de facto v rukou jeho matka Teje, tedy Nefertitina tchýně. Zhruba v 17 letech však začal mladý faraon rozhodovat sám: Přikázal vybudovat zbrusu nové sídlo nazvané Achetaton, přibližně 320 kilometrů severně od stávajícího hlavního města Théb. O pět let později se pak celý královský dvůr stěhoval.

Chybějící střípky

Mladičká Nefertiti, jež tehdy zřejmě nedosáhla ještě ani 20 let, byla tou dobou už trojnásobnou matkou, dosud však nedokázala přivést na svět tolik očekávaného mužského dědice. A nezměnilo se to ani v novém domově: Faraonovi porodila další tři dcery, z nichž dvě se nakonec staly královnami Egypta. 

Jasně nalinkovaná historie se ovšem na chvíli zkomplikovala. V roce 2015 objevili egyptologové přímo v Tutanchamonově hrobce v Luxoru prázdnou komnatu a prvotní rentgenová analýza v ní odhalila kovový i organický materiál. Britský archeolog Nicholas Reeves avizoval, že by mohlo jít o hrobku Nefertiti. Přála si snad královna ležet blízko někoho velmi drahého, možná svého syna? 

Jen málo vědců razilo a stále razí teorii, že po deseti letech Nefertiti přece jen porodila mužského dědice, přestože s mírným tělesným postižením – Tutanchamon trpěl skoliózou a kulhal. Zmínění badatelé vycházejí z faktu, že jeho otcem byl téměř jistě manžel Nefertiti Achnaton. Jméno matky se však v zápisech neobjevuje a o její identitě se dlouho spekulovalo. 

Smrtící rána

Dnes už Tutanchamonovu matku známe. Jde o mumii evidovanou pod číslem KV35YL a nalezenou v roce 1898 ve významné hrobce v Údolí králů, kde spočívaly nejdůležitější osobnosti tehdejšího státu. KV35YL je obecně známá pod přezdívkou „Mladší dáma“ a již krátce po nalezení ostatků se spekulovalo, že patřily Nefertiti. Podobnost rysů mumie se slavnou keramickou bustou, která se dnes nachází v berlínském muzeu, se totiž zdála zjevná. 

Nejhlasitěji zmíněnou hypotézu zastávala od roku 2002 britská archeoložka Joann Fletcherová, která se opírala o řadu argumentů. Mumie má rozsáhlé poranění obličeje, což odbornice připisovala násilným projevům vůči ostatkům ženy, jež pomáhala vladaři s nenáviděnou náboženskou reformou. A oholená hlava prý dokazuje, že dotyčná nosila korunu. Dané závěry ovšem zpochybnila řada odborníků a před třemi lety teorii definitivně smetl ze stolu jediný test DNA. Genetická analýza totiž jasně prokázala dvě věci: Mladší dáma sice skutečně byla Tutanchamonovou matkou, jenže ji také pojilo blízké pokrevní pouto s Achnatonem – šlo o jeho sestru, což staví Nefertiti mimo hru. 

Rozsáhlé poranění tváře pak nevzniklo v důsledku pomsty vykradačů hrobů, nýbrž při smrtelném útoku na faraonovu matku. Kdo a proč se chtěl zbavit ženy, jejíž jméno poté zmizelo ze všech záznamů, se již asi nedozvíme. Moderní rekonstrukce její tváře však prokazuje, že se slavné bustě ve skutečnosti tolik nepodobala (viz Černobílý skandál). Naděje na nalezení Nefertitiny hrobky v Luxoru se nakonec také ukázala jako lichá, a o místě spočinutí slavné královny tak stále nic nevíme.

Atonova služebnice

Příběh Nefertiti se v mnoha ohledech jeví podivně paradoxní. Sama o sobě významné stopy v dějinách nezanechala – cíleně je totiž zahladily pozdější generace vládců. Osudnou se jí stala pozice manželky jednoho z nejkontroverznějších faraonů v historii říše. Zatímco jména většiny jeho předchůdců i následovníků a jejich politických rozhodnutí laikům vesměs splývají, Nefertitin manžel proslul coby otec nenáviděné náboženské reformy. 

V zemi, kde se lidé odjakživa modlili k celému panteonu božstev (podle egyptologů jich existovalo přes dva tisíce), totiž ustavil kult jediného slunečního boha Atona a uctívání všech ostatních zakázal. Sám se od té doby nechal oslovovat „Achnaton“, doslova „Atonův služebník“, a z říše musely zmizet veškeré náznaky jakékoliv jiné víry, což se u obyvatel i kněží setkalo s hlubokým odporem. K něčemu tak odvážnému se bez ohledu na své postavení neuchýlil žádný faraon předtím ani poté. Egypťané také u vynuceného monoteismu vydrželi jen po dobu Achnatonovy vlády, jež skončila v okamžiku jeho předčasné smrti, sotva ve 30 letech. 

Pokroková vládkyně

Jakou roli v tom sehrála půvabná panovnice? Dobová diplomatická korespondence poměrně hojně zmiňuje její tchyni, zato o Nefertiti převážně mlčí. Pokud by však představovala významnou hybatelku Achnatonových rozhodnutí, pravděpodobně by ji starověcí kronikáři neopomíjeli. Nefertiti ovšem chybí i ve většině zobrazení královské rodiny, kde její místo po Achnatonově boku častěji přebírá nejstarší dcera Meritaton

Reliéfů s portrétem panovnice se dochovalo naprosté minimum, i když pořád víc než obrazových záznamů o jiných egyptských královnách. Jeden z nich ji vyobrazuje jako mladou matku chovající na koleni batole, jež se natahuje k Achnatonovi sedícímu naproti s dalšími dvěma dětmi. Pokud víme, šlo o jednoho z prvních panovníků, který svým portrétistům umožnil zvěčnit jej v doprovodu rodinných příslušníků a alespoň trochu popustit uzdu fantazii. 

Na jeho vztah k choti z toho však usuzovat nelze. Na jednu stranu máme doklady, že se jí dostávalo jistých výsad: Pokud lze věřit nalezeným rytinám, pak spolu se svým manželem řídila válečné vozy, zaháněla nepřátelská vojska a předsedala různým slavnostním ceremoniím. Je také velmi pravděpodobné, že mu pomáhala při náboženských rituálech a stala se jakousi „ambasadorskou“ nového boha. Ve všech případech jde přitom o činnosti typicky vyhrazené pro muže. A to vše by logicky nebylo možné, kdyby manželství skřípalo...

Dokončení: Skutečný příběh Nefertiti (2): Proč ji chtěli egyptští faraoni vymazat z historie?

Černobílý skandál

Odhalení „rekonstruované tváře Nefertiti“ v únoru 2018 přitáhlo pozornost médií celého světa. Autorka díla, paleoartistka Elisabeth Dayesová z univerzity v Bristolu, však nikdy netvrdila, že se jedná o slavnou princeznu. Pro rekonstrukci vycházela z 3D modelu nasnímaného z mumie tzv. Mladší dámy, u níž je prokázáno, že jde o jinou osobu. Precizním modelováním skulptury pak strávila dlouhých 500 hodin. K dokonalosti díla měly přispět šperky, jejichž ručního zhotovení se ujali profesionálové ze společnosti Dior. 

Rasová kontroverze

Veškerou slávu ovšem nakonec přehlušil skandál, který vypukl bezprostředně po zahájení vernisáže ve Spojených státech. Tamní diváky totiž nejvíc šokovalo, že má moderní tvář královny relativně světlou pleť, což označili za snahu o „bílení“ neboli „whitewashing“ egyptské historie. Veřejná debata na téma barvy pleti faraonů je však v USA téměř hysterická a egyptologové se do ní ze strachu o ztrátu místa raději nepouštějí. 

TIP: Černo-bílé problémy starého Egypta: Měla Kleopatra skutečně tmavou pleť?

Autorka se každopádně opírala o fakta. Studie DNA provedená v roce 2017 na 151 mumiích nalezených v Abúsíru stanovila, že se genetické markery z 82 % shodují s populacemi Blízkého východu, Anatolie a Levanty, nikoliv z jižněji položených částí Afriky. Kasta faraonů, jež navíc uzavírala blízké svazky, se tak vzhledově nejspíš blížila dnešním obyvatelům Sýrie či Libanonu. O celkovém etnickém složení egyptské populace to ovšem mnoho neříká, protože běžné smrtelníky balzamování nečekalo. Z řady vyobrazení však víme, že černoši sloužili v tamní armádě a zaujímali také pozice u dvora.

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Stegouros elengassen se svým nebezpečným ocasem.

Věda

Detailní a širokoúhlý pohled na galaxii NGC 7727 ukrývající nejbližší pár superhmotných černých děr. Snímek vlevo byl pořízen přístrojem MUSE a dalekohledem ESO/VLT, snímek vpravo získal dalekohled VST (VLT Survey Telescope).

Vesmír

V kolébce černého zlata

kde: Etiopie, Afrika

Za domov kávy se obecně považuje Etiopie: Příprava nápoje se tam dodnes pojí s rituály a zcela spočívá na bedrech žen. „Baristky“ nejprve pálí kadidlo a poté v pánvi nad otevřeným ohněm praží kávová zrna, načež je rozdrtí v hmoždíři. Výsledek se smíchá s vodou v jebeně, hliněné nádobě s úzkým kulatým krkem, a přivede se k varu. Nakonec se káva přelije přes filtr, podomácku vyrobený z hadříku či třeba koňských žíní, a dochutí se cukrem – ale někdy také máslem či solí.

Zajímavosti

Sepie faraonova (Sepia pharaonis) dorůstá délky kolem 40 cm a hmotnosti 5 kg. Dokáže měnit barvy od jasně bílé až po tmavě hnědou.

Příroda

Christopher Cradock a Leberecht Maass (vpravo)

Válka

Jako výborné řešení zalesnění holin a ředin se jevila výsadba rychle rostoucích dřevin typu borovice či smrku.

Historie

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907