Smrt krásných stromů: Proč umírají australské eukalypty?

26.02.2017 - Zuzana Teličková

Australským lesům nastaly špatné časy. Po celé zemi začaly umírat blahovičníky neboli eukalypty, které tvoří přes devadesát procent veškerého lesního porostu. Stromy, jež normálně žijí déle než 400 let, se nyní dožívají sotva stých narozenin

<p>Koalové, kteří se živí listy eukalyptů, budou úbytkem těchto stromů postiženi stejně vážně jako některé druhy ptactva</p>

Koalové, kteří se živí listy eukalyptů, budou úbytkem těchto stromů postiženi stejně vážně jako některé druhy ptactva


Reklama

Jestliže se tento trend nepodaří zvrátit, dojde v případě mnoha druhů rostlin i živočichů k naplnění katastrofického scénáře. Staré eukalypty hrají totiž klíčovou roli v udržení rovnováhy zdejšího ekosystému – úkryt v dutinách jejich kmenů hledají například vakoveverky a jejich listy se živí mnozí ptáci nebo symbol australské fauny medvídek koala.

Nebezpečně kyselé vyhlídky

Poprvé bylo předčasné umírání blahovičníků zaznamenáno v sedmdesátých letech minulého století, kdy tyto stromy začaly podléhat smrtelné nemoci projevující se postupným žloutnutím listů. Teprve v roce 2004 se podařilo odhalit viníka – vápno používané při stavbě silnic. Déšť je dlouhodobě splavuje do lesů, kde vápno vsakuje do půdy a silně ji alkalizuje. A protože blahovičníky potřebují neutrální nebo kyselou půdu, ze které mohou brát železo a mangan, zásadité prostředí pro ně znamená katastrofu. Z počátku se vědci pokoušeli stromům pomoci speciální živinnou injektáží, ale ta dlouhodobě nezabírá a odborníci jsou s rozumem v koncích.

TIP: Bláznivé příbuzenstvo afrických fialek aneb Jednolisté jeskynní rostliny

Vedoucí ekologické pracovní skupiny Paul Meek má na příčinu špatného stavu blahovičníků jiný názor. Podle něj krize souvisí s populačním boomem pěvce zvaného medosavka zvonkohlasá (Manorina melanophrys). Spolu s ním přibývají také mery, polokřídlý hmyz, který sedí na žilkách listů, saje z nich mízu a vylučuje cukernatý roztok. Protože medosavky tuto sladkou sťávu milují, agresivně odhánějí všechny ostatní ptáky či hmyz, kteří pro mery představují nebezpečí. Přátelské soužití obou druhů pak škodí právě eukalyptům.

Vic Jurskis z Institutu australských revírníků však tvrdí, že listoví stromů vykazuje známky nemoci ještě dříve, než se na místě objeví mery a medosavky. Nemoc má tedy pravděpodobně ještě další, dosud neobjasněné příčiny.

TIP: Životodárná síla zuřícího ohně: Požáry lesa a krajiny

Vědci nyní zvažují možnost vrátit se k radikálnímu způsobu léčby navrhovanému již před více než 40 lety ekologem Williamem Jacksonem, který doporučoval zakládat v lesích pravidelné kontrolované požáry. Ty by měly zničit konkurenční rostliny ubírající eukalyptům vodu a živiny a podpořit růst stromů, které jsou na prostředí občasných požárů přizpůsobeny.

Reklama




Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Když si někdo kýchne na Mount Everestu, jeho patogeny mohou na místě vydržet i staletí. (foto: Wikimedia Commons, TirthakanjiCC BY-SA 3.0 CZ)

Věda

Nejšťastnější zemí světa se v žebříčku sestavovaném pro OSN už šestý rok v řadě stalo Finsko, Česko skončilo stejně jako loni osmnácté. (foto: Shutterstock)

Revue

Libušín a Maměnka v současné podobě. (foto: Shutterstock)

Zajímavosti

Pozemský Měsíc není ve srovnání s ostatními souputníky žádným trpaslíkem. (foto: Unsplash, Drew TilkCC0)

Vesmír

Albrecht Dürer na terase svého domu, obraz od Williama Bella Scotta. (ilustrace: Wikimedia Commons, CC0)

Historie

Italský voják vyzbrojený kulometem Breda, Jugoslávie 1941. (foto: Wikimedia Commons, Regio EsercitoCC BY-SA 4.0)

Válka

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907