Sochy, které změnily tvář světa (4): Socha Svobody

29.05.2016 - Kateřina Vašků a Andrea Poláčková

Velká sfinga v Gíze, Kristus Spasitel nad brazilským Riem i newyorská socha Svobody mají jedno společné. Představují nejslavnější monumenty světa a jejich osudy provázela řada překvapivých zvratů


Reklama

Plný název sochy Svobody, která představuje symbol Spojených států amerických, zní „Svoboda přinášející světlo světu“. Jejím „otcem“ se stal francouzský profesor práv a historik Édouard René Lefèbvre de Laboulaye. Jednoho letního dne roku 1865 pořádal ve svém sídle v Glatigny u Versailles večeři. Řeč se brzy stočila k Americe a k její ústavě, načež profesor pronesl: „Přátelé, nebylo by ohromné, kdybychom Spojeným státům věnovali monument? Trvale by připomínal vyhlášení nezávislosti a dokládal by, že i Francie je myšlence svobody oddána.“


Seriál Slavné monumenty


Nápadu se ujal mladý alsaský sochař Frédéric Auguste Bartholdi, který už od své návštěvy Egypta snil, že vytvoří sochu stejně významnou, jako býval rhodský Kolos. K cíli však vedla ještě dlouhá cesta. Teprve v létě roku 1871 se Bartholdi vydal do Spojených států, aby pro projekt připravil půdu a vytipoval vhodné místo. Jeho první americké skici pak zachycovaly konstrukci vyrůstající z hvězdicovité pevnosti Fort Wood na ostrůvku Bedloe’s Island (dnešní Liberty Island). Američané ovšem na svoji budoucí ikonu reagovali vlažně, zvlášť když jim bylo naznačeno, že se francouzský dar neobejde bez jisté finanční pomoci.

Madam v 214 bednách

Laboulaye a Bartholdi však byli odhodláni dovést svůj nápad do konce a v roce 1875 ohlásili založení Franko-americké společnosti, která měla projekt finančně zajistit. S ohledem na náročnost se Francouzi zavázali dodat sochu a americká strana měla zaplatit její podstavec. Ke stému výročí nezávislosti v roce 1876 však obdrželi Američané jen ruku s pochodní, jež se přesto stala atrakcí Světové výstavy ve Filadelfii. Celé dílo se podařilo dokončit až v roce 1884, načež jej smontovali a 4. července téhož roku ho v plné parádě představili americkému vyslanci a symbolicky předali občanům USA. Poté dělníci kolos rozebrali a naskládali jej do 214 beden, které pak 17. června 1885 dorazily na palubě lodi Isère na místo určení. 

Podstavec ovšem dosud nestál, neboť američtí podnikatelé se do financování projektu nehrnuli. Trapnou situaci zachránil až maďarský imigrant Joseph Pulitzer, zakladatel prestižní ceny za literaturu a novinářskou práci, který vyhlásil další sbírku. Hlavní „lákadlo“ znělo, že jméno každého dárce bude zveřejněno v Pulitzerových novinách. A zabralo to: 11. srpna 1886 se sešlo potřebných sto tisíc dolarů (dnešních asi 2,5 milionu dolarů, tedy zhruba 60 milionů korun), přičemž mnohé příspěvky nepřesáhly jediný dolar. 

Osmadvacátého října 1886 pak New York zažil velkolepou podívanou: Přístav zaplnily jachty a kolesové parníky a v okolí se mačkaly tisíce lidí. Pro oblaka dýmu nebylo téměř vidět a neproniknutelná mlha ještě zhoustla po slavnostních salvách z děl. Nakonec Bartholdi trhl provazem a francouzská trikolora zakrývající tvář „Lady Liberty“ se snesla k zemi. Socha se oficiálně stala americkou. Vyprávění mnoha imigrantů, kteří přišli do Spojených států z Evropy na přelomu století, se pak točilo právě kolem sochy Svobody. Tento monument totiž jako první zahlédli z paluby zaoceánské lodi, jež je přivážela do nového domova.

  • Zdroj textu:

    100+1 zahraniční zajímavost

  • Zdroj fotografií: Shutterstock, Wikipedie

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Vesmír

Obnova historických budov vyžaduje znalost tradičních technik, jako je práce se dřevem či tvorba jemných omítek.

Zajímavosti

Letecká doprava v Chicagu

Věda

Dnes silnice číslo 66 slouží hlavně turistům a nostalgikům.

Historie

Výskoky nad hladinu (tzv. breaching) keporkaci daleko více prováděli, když od sebe byly velrybí skupiny dál...

Příroda
Revue

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907