Sochy, které změnily tvář světa (1): Velká sfinga v Gíze

20.05.2016 - Kateřina Vašků a Andrea Poláčková

Velká sfinga v Gíze, Kristus Spasitel nad brazilským Riem i newyorská socha Svobody mají jedno společné. Představují nejslavnější monumenty světa a jejich osudy provázela řada překvapivých zvratů


Reklama

Jedna z nejproslulejších a nejzáhadnějších soch planety se nachází v Egyptě a pojí se s ní mnohé mýty: Když jí někdo stanul tváří v tvář, musel odpovědět na její hádanku, nebo zemřel. Sfinga odměřuje lidstvu čas, a bude-li zničena, zmizí z povrchu zemského i člověk. Socha stojí v místě počátku času a je zdrojem magické moci, která se rozprostírá nad celou Gízou… Sfingu zkrátka provází takové množství příběhů a legend jako žádný jiný monument na světě.


Seriál Slavné monumenty


Gigantická socha se tyčí v blízkosti tří velkých pyramid – Chufuovy, Rachefovy a Menkaureovy. Má podobu lvího těla s lidskou tváří obrácenou k východu a jedná se o největší skulpturu, jakou kdy člověk vytesal z jednoho kusu kamene. 

Již s datem jejího vzniku se pojí řada nejasností. Většina egyptologů se přiklání k názoru, že ji v polovině 3. tisíciletí př. n. l. nechal vybudovat panovník Rachef, syn Chufua, slavného stavitele Velké pyramidy. Další badatelé však monument zařazují do výrazně dřívější éry, především na základě nálezů stop po silných erozích v těle kamenné šelmy. Ty mohly totiž údajně vzniknout jen během staletí vydatných dešťů, které však v oblasti Gízy ustaly okolo roku 7000 př. n. l: Tehdy se začalo měnit klima, vlhké a husté lesy a pastviny ustoupily a z lokality se postupně stala poušť. Podle druhé teorie tak musí být strážkyně pyramid přes devět tisíc let stará a Rachef ji pouze nechal opravit a vtiskl její původní tváři podobu svého obličeje. 

Záhada chrámových chodeb 

Původní název sochy neznáme, v pozdější éře jí Egypťané říkali Hor-em-Akhet („Hór na obzoru“). Slovo „sfinga“ pochází až ze staré řečtiny a odkazuje k mytickému tvorovi s tělem lva, hlavou ženy a křídly orla. Monument je vytesán z vápence, měří 73,5 m na délku, 19,3 m na šířku a 20,2 m na výšku. Nechybělo však mnoho a jednu z nejobdivovanějších soch moderní doby by navždy pohřbil písek. Poprvé se o její odkrytí pokusil už faraon Thutmose IV.: Nařídil ji vykopat okolo roku 1400 př. n. l. a na počest jejího částečného odhalení pak nechal u jejích tlap vztyčit stélu.

Kompletně se monument podařilo odkrýt až roku 1925 týmu archeologů vedenému Francouzem Émilem Baraizem. Opravdovou senzaci vyvolalo zjištění, že se pod sfingou nachází síť chodeb, jež kdysi zřejmě vedly k nedalekým pyramidám. Přímo u sochy se dochovaly i zbytky dvou svatostánků: Chrámu sfingy a Údolního chrámu. Podobně jako v případě pyramid ovšem zůstává záhadou, k čemu přesně celý chrámový komplex sloužil. 

Obří sluneční hodiny?

Mnozí odborníci i záhadologové si lámou hlavu také nad účelem samotné skulptury. Jelikož je kamenná lvice obrácena tváří přesně na východ a při obou rovnodennostech hledí přímo na vycházející Slunce, jsou někteří vědci přesvědčeni, že by mohlo jít o obří sluneční hodiny

Dnešní podoba sfingy se od té původní zřejmě značně liší: Eroze, podzemní vody i necitlivé restaurátorské pokusy vykonaly na monumentu z křehkého vápence své. Nelze si rovněž nevšimnout, že obličeji chybí téměř metr široký nos. Traduje se, že jej ustřelili Napoleonovi vojáci při tažení do Egypta, archeologové se však shodují, že ve skutečnosti o něj strážkyně Gízy přišla již ve 14. století, kdy jej nechal ustřelit palbou z děla sufijský fanatik Muhammad Sa’im ad-Dahr.

  • Zdroj textu:

    100+1 zahraniční zajímavost

  • Zdroj fotografií: Shutterstock, Wikipedie

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Věda
Zajímavosti

Model legendárního letounu Kašpar JK systém Blériot, 1911

Historie

Vizualizace teleskopu KM3NeT pod hladinou Středozemního moře.

Vesmír

Land Rover s personálem pluku RAF na hlídce poblíž letiště Kandahár v Afghánistánu, 2010.

 

Válka

Konopí se pěstuje od pradávna. Jeho prapůvodní domovinou je zřejmě Tibet.

Věda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907