Sonda z éry studené války se vrací: Kosmos 482 míří zpět na Zemi
Po více než padesáti letech se z oběžné dráhy chystá návrat výjimečného vesmírného artefaktu – sovětské sondy Kosmos 482, která byla původně určena pro přistání na Venuši. Očekávaný dopad půltunové sondy by mohl přijít už během zítřka.
Po více než padesáti letech na oběžné dráze se chystá návrat jedné z nejzajímavějších relikvií sovětského vesmírného programu – neúspěšné sondy Kosmos 482. Její návrat ale nebude jen další rutinní pád kusu vesmírného odpadu. Tahle sonda byla totiž navržena pro mnohem náročnější úkol: původně přežít sestup hustou atmosférou Venuše.
Sonda, která měla přežít peklo Venuše
Kosmos 482 vznikl v rámci slavného sovětského programu Veněra, jehož cílem bylo prozkoumat naši sousední planetu Venuši. V roce 1972 se ale kvůli poruše horního stupně nosné rakety (respektive nedostatečnému zážehu) nedostal dál než na protáhlou oběžnou dráhu Země. A tam zůstal – až do dnešních dnů. Na rozdíl od běžného vesmírného odpadu byl tento stroj postaven jako výsadkový modul – zkonstruovaný tak, aby odolal extrémnímu tlaku a žáru při vstupu do atmosféry Venuše. A to znamená, že se velmi pravděpodobně dostane až na zemský povrch víceméně neporušený.
„Bude to tvrdý dopad,“ říká holandský satelitní analytik Marco Langbroek. Po více než půl století na oběžné dráze je totiž nepravděpodobné, že by fungoval padákový systém nebo baterie.
Kde a kdy dopadne?
Podle aktuálních informací vstoupí Kosmos 482 do atmosféry kolem 10. května, zhruba okolo 10 hodin ráno středoevropského času. Ovšem s velkou nejistotou – možný čas dopadu se může posunout o více než 20 hodin.
Z výše uvedeného je zřejmé, že zatím není možné blíže specifikovat očekávané místo dopadu. Díky sklonu své dráhy mezi 52° severní a 52° jižní šířky ale zasáhne široké pásmo planety – zhruba tři čtvrtiny obyvatelné zeměkoule. Jelikož 70 % Země pokrývá oceán, je velmi pravděpodobné, že sonda nakonec spadne do moře.
Tvrdý náraz
Modul Kosmos 482 měří podle dostupných informací zhruba metr v průměru a váží 495 kg. Je chráněn polokulovou titanovou schránkou, která jej měla ochránit během průletu náročnými podmínkami atmosféry Venuše. Vstupní rychlost při dopadu na Zemi se odhaduje na 240 km/h. To odpovídá energii dopadu středně velkého meteoritu o průměru 16–22 cm. Jinými slovy – tvrdý náraz, ale žádná planetární katastrofa.
Podle Langbroeka je ve skutečnosti méně důvodů k obavám, než kdyby padal například horní stupeň rakety Falcon 9, který se při návratu rozpadne na více kusů, jež se mohou rozptýlit na velké ploše. Kosmos 482 ale pravděpodobně dopadne jako jeden kus.
A tak se po padesáti letech na oběžné dráze může z vesmíru vrátit zapomenutý stroj minulosti, který byl kdysi vyslán do horkého pekla Venuše – a nyní možná dopadne zpět na naši Zemi téměř tak, jak byl kdysi vypuštěn.
