Sovy dokážou otočit hlavu až o 270 stupňů: Proč si při tom neukroutí krk?

24.06.2019 - Zuzana Teličková

Lékař z amerického Baltimoru se rozhodl zjistit, jak je možné, že sova dokáže otočit hlavu o 270 stupňů v obou směrech, aniž by si přitom poškodila tepny či zastavila přítok krve do mozku

<p>Sýc americký <em>(Aegolius acadicus)</em>, nejmenší sova Severní Ameriky, názorně předvádí schopnost otočit hlavu do téměř nemožného úhlu</p>

Sýc americký (Aegolius acadicus), nejmenší sova Severní Ameriky, názorně předvádí schopnost otočit hlavu do téměř nemožného úhlu


Reklama

„My specialisté na snímkování mozku, kteří se zabýváme zraněními způsobenými poškozením tepen v hlavě a krku, si již dlouho klademe otázku, jak to, že po rychlém otočení hlavy nezůstávají tisíce sov nehybně ležet na zemi v lese,“ popisuje Philippe Gailloud z Johns Hopkins University. „Kdyby se o takový pohyb pokusil člověk, potrhá si výstelku tepen, což způsobí sraženiny, které povedou k mrtvici – kromě toho, že by si u toho zlomil krk.“

Soví tajemství

Ve snaze přijít záhadě na kloub provedl Gailloud experiment, při němž vstříkl kontrastní látku dvanácti mrtvým sovám a s pomocí počítačové tomografie (CT) sledoval, jak se tekutina rozlévá tepnami podobně jako krev. Při snímkování otáčel sovám hlavou. Následně jim vpravil do žil látku podobnou plastické hmotě a podrobil je pitvě, při které zakresloval trasy všech cév v těle. Objevil tak řadu zvláštností.

Zjistil například, že v krčních obratlích sov jsou mnohem větší otvory než u jiných ptáků nebo u lidí. U člověka je například tento otvor přibližně stejně široký jako tepna sama, u sov je však desetkrát větší než tepna. Tyto otvory pravděpodobně fungují jako vzduchové polštáře chránící tepnu před poškozením. Kromě toho se u sov vertebrální tepna v místě, kde vstupuje do mozku, mírně rozšiřuje. U jiných živočichů je tomu právě naopak: tepny se směrem od srdce zužují.

TIP: Kulíci říční uprostřed města aneb Velké drama malých opeřenců

Podle Gaillouda mají rozšířená místa v tepnách funkci jakýchsi zásobníků, v nichž se může hromadit krev, takže mozek jí má dostatek i při otáčivém pohybu. Cévy v blízkosti mozku jsou navíc neobvykle hustě propojené.

Anatomie sov je jejich prostředí skvěle uzpůsobená. Aby mohly úspěšně lovit i v nejhlubší noci, mají obrovské oči podobné dvěma teleskopům. Jelikož jsou však posazené dopředu a nikoli po stranách hlavy a sovy jimi téměř nemohou pohybovat, vybavila je evoluce speciálními mechanismy, které tento hendikep vyrovnají. Některé z nich se podařilo Gailloudovi odhalit, o jiných možná zatím nikdo neví.

  • Zdroj textu:

    časopis Příroda

  • Zdroj fotografií: Shutterstock

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

První žena na vrcholu Čo Oju. V Československu se ovšem o jejím úspěchu informovat nesmělo.

Zajímavosti

Co lidem způsobí celoživotní osvětlení elektronikou?

Věda

Pro císaře pracovalo asi 50 zlatníků

Historie

Nad původem rychlých rádiových záblesků si vědci lámou hlavu už přes deset let

Vesmír

Osamělý britský voják drží hlídku během bojů na Sommě, léto 1916

Válka
Zajímavosti

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907