Sovy dokážou otočit hlavu až o 270 stupňů: Proč si při tom neukroutí krk?

24.06.2019 - Zuzana Teličková

Lékař z amerického Baltimoru se rozhodl zjistit, jak je možné, že sova dokáže otočit hlavu o 270 stupňů v obou směrech, aniž by si přitom poškodila tepny či zastavila přítok krve do mozku

<p>Sýc americký <em>(Aegolius acadicus)</em>, nejmenší sova Severní Ameriky, názorně předvádí schopnost otočit hlavu do téměř nemožného úhlu</p>

Sýc americký (Aegolius acadicus), nejmenší sova Severní Ameriky, názorně předvádí schopnost otočit hlavu do téměř nemožného úhlu


Reklama

„My specialisté na snímkování mozku, kteří se zabýváme zraněními způsobenými poškozením tepen v hlavě a krku, si již dlouho klademe otázku, jak to, že po rychlém otočení hlavy nezůstávají tisíce sov nehybně ležet na zemi v lese,“ popisuje Philippe Gailloud z Johns Hopkins University. „Kdyby se o takový pohyb pokusil člověk, potrhá si výstelku tepen, což způsobí sraženiny, které povedou k mrtvici – kromě toho, že by si u toho zlomil krk.“

Soví tajemství

Ve snaze přijít záhadě na kloub provedl Gailloud experiment, při němž vstříkl kontrastní látku dvanácti mrtvým sovám a s pomocí počítačové tomografie (CT) sledoval, jak se tekutina rozlévá tepnami podobně jako krev. Při snímkování otáčel sovám hlavou. Následně jim vpravil do žil látku podobnou plastické hmotě a podrobil je pitvě, při které zakresloval trasy všech cév v těle. Objevil tak řadu zvláštností.

Zjistil například, že v krčních obratlích sov jsou mnohem větší otvory než u jiných ptáků nebo u lidí. U člověka je například tento otvor přibližně stejně široký jako tepna sama, u sov je však desetkrát větší než tepna. Tyto otvory pravděpodobně fungují jako vzduchové polštáře chránící tepnu před poškozením. Kromě toho se u sov vertebrální tepna v místě, kde vstupuje do mozku, mírně rozšiřuje. U jiných živočichů je tomu právě naopak: tepny se směrem od srdce zužují.

TIP: Kulíci říční uprostřed města aneb Velké drama malých opeřenců

Podle Gaillouda mají rozšířená místa v tepnách funkci jakýchsi zásobníků, v nichž se může hromadit krev, takže mozek jí má dostatek i při otáčivém pohybu. Cévy v blízkosti mozku jsou navíc neobvykle hustě propojené.

Anatomie sov je jejich prostředí skvěle uzpůsobená. Aby mohly úspěšně lovit i v nejhlubší noci, mají obrovské oči podobné dvěma teleskopům. Jelikož jsou však posazené dopředu a nikoli po stranách hlavy a sovy jimi téměř nemohou pohybovat, vybavila je evoluce speciálními mechanismy, které tento hendikep vyrovnají. Některé z nich se podařilo Gailloudovi odhalit, o jiných možná zatím nikdo neví.

  • Zdroj textu:

    časopis Příroda

  • Zdroj fotografií: Shutterstock

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Věda

Zprvu jednotné husitské hnutí se rozdělilo na několik názorově odlišných frakcí

Historie

Pilot lunárního modulu Buzz Aldrin se stal druhým člověkem, který kdy vstoupil na povrch Měsíce. Tím prvním byl jeho kolega Neil Armstrong.

Vesmír

Madagaskar patří mezi hlavní místa zvýšeného výskytu chráněných savců a zde žijící lemur vari je jedním k nejohroženějším druhům

Příroda

Něco jako místo s nulovou gravitací ve vesmíru neexistuje

Vesmír

V Benátkách trvale žije asi jen 261 tisíc lidí, ale ročně je navštíví přes 27 milionů turistů.

Zajímavosti

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907