Spánek řízený evolucí: Proč mnoho starších lidí vstává tak brzy?

05.06.2019 - Kateřina Helán Vašků


Reklama

Proč důchodci nemohou dospat a jsou na nohou od kuropění, zatímco mladí lidé si s oblibou pospí a vstávají často až v poledne? Poslední studie na toto téma naznačuje, že nejde o žádnou „chybu“, ale o výsledek evoluce, který kdysi zřejmě pomohl lidstvu přežít. 

Strategie přežití

Badatelé zkoumali dobrovolníky z tanzanského společenství lovců a sběračů skupiny Hadza a jejich závěry publikoval časopis Proceedings of the Royal Society B. Příslušníci dané komunity vytvářejí společenství 20–30 jedinců, žijí tradičním stylem života a čas tráví bez využití umělého osvětlení, čímž se blíží podmínkám srovnatelným se životem našich dávných předků.

Vědci po 20 dnů zkoumali 33 mužů a žen ve věku 20–60 let, které vybavili zařízením na sledování spánku. Ukázalo se, že jen velmi málo lidí uléhalo na lože ve stejnou dobu: Ti starší ve věku 50–60 let usínali obvykle už v osm hodin večer, přičemž se budili v šest ráno. Lidé kolem 20–30 let ponocovali do jedenácté večerní a probouzeli se kolem osmé ranní. Většina z nich také několikrát za noc vstávala, aby zkontrolovala děti nebo si odskočila na toaletu.

TIP: Život řízený světlem: Jak přesně fungují naše biologické hodiny?

Odborníky velmi překvapilo, že v rámci pozorování, jež trvalo víc než 220 hodin, spalo naráz všech 33 pozorovaných celkem jen 18 minut. Průměrně totiž byla ve stejném čase zhruba třetina skupiny vzhůru. Právě onen „nesoulad“ mohl podle badatelů našim předkům pomáhat přežít. Predátoři totiž mohou zaútočit kdykoliv, takže bylo velmi obezřetné, aby nikdy nespali všichni a několik jedinců zůstávalo vzhůru.

  • Zdroj textu:

    100+1 zahraniční zajímavost

  • Zdroj fotografií: Shutterstock

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Velryby se potápějí za potravou a z hlubin stoupají zpět, pouze když se potřebují nadechnout. U hladiny pak vypouštějí výměšky bohaté na železo a dusík, jež slouží fytoplanktonu k růstu. 

Zajímavosti

Zmrzlý skřivan ze severovýchodní Sibiře

Věda

Šílený Mike s raketou na parní pohon

Vesmír

 Rozbíjení zvonů v rámci jejich rekvizice, Čechy 1915

 

Válka

Dvojbarevné oko

Sibiřský husky se pyšní zářivýma modrýma nebo hnědýma očima, přičemž se občas stává, že každé oko má jinou barvu. Dokonce dochází i ke křížení přímo v jednom oku, kdy je část modrá a zbytek hnědý. Psi jsou částečně barvoslepí a vidí některé odstíny žluté a modré. Ostatní barvy se jim jeví jako odstíny šedi.  

Zajímavosti

Brusinky s citrusy fungují jako účinná dezinfekce

Věda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907