Spanilá jízda trvá už 90 let: Český klub Harley-Davidson je nejstarším na světě

02.12.2017 - Kateřina Helán Vašků

Český klub Harley-Davidson se pyšní jedním významným „nej“: Je vůbec nejstarším klubem na světě, který sdružuje milovníky zmíněných strojů. Jak vznikl a co všechno museli skalní členové udělat pro jeho přežití?

Český klub Harley-Davidson má asi 300 členů a zanedlouho oslaví devadesáté narozeniny.
Český klub Harley-Davidson má asi 300 členů a zanedlouho oslaví devadesáté narozeniny.

Reklama

Stroje Harley-Davidson zná celý svět. Kdo na nich jezdí, s oblibou říká: „Jezdi si, na čem chceš, ale stejně skončíš na Harleyi.“ Osedlat bezmála čtyřmetrákového krasavce je opravdu nezapomenutelný zážitek a není divu, že srdce fanoušků těchto motorek bije v Čechách už skutečně dlouho. Registrace Harley-Davidson klubu Praha se totiž datuje do roku 1928. „V současnosti jsme nejstarším klubem na světě, a to od roku 1976, kdy zanikl ten v San Francisku,“ doplňuje prezident pražského uskupení Martin Novák. 

Na počátku byla svatba 

Všechno začalo sňatkem nadšence a dealera značky Bohumila Turka v roce 1927. Na jeho svatbu se sjelo mnoho milovníků Harleye a řekli si, že by mohli založit podobný klub, jaký tehdy existoval v Anglii. „Okamžitě do něj vstoupila spousta lidí a začali pořádat různé akce. Oblíbené byly například ginghany, kdy se prováděly akrobatické prvky na motorkách. Jezdily se i závody cross country,“ popisuje archivář klubu Tomáš Čihák. 

Za první republiky se těžká „mašina“ stala spíš doménou movitějších – její cena odpovídala hodnotě menšího domku. Během války bylo nutné stroje „znepojízdnit“, aby je stát nezabavil pro potřeby armády. Klub nicméně přežíval dál, i bez benzinu, a jeho členové se scházeli například na výletech. Přesto jich po válce zůstala asi jen desetina. 

Kovový pozdrav z Ameriky

„Po válce skupina chvíli fungovala pod názvem Harley UNRRA Club. Protože UNRRA byla americká organizace pro pomoc zemím postiženým válečnou vřavou, která dovezla nějakých šest set motocyklů,“ vysvětluje Čihák. Na „unrráckém“ stroji začínal i nejstarší člen klubu, devadesátiletý Jaroslav Řežábek. „Bylo mi sedmnáct a půl, ještě jsem neměl řidičák, a přivezl jsem si domů Harleye. Byly tak od devíti do dvanácti tisíc korun, v době, kdy pérák na poukaz stál dvaadvacet tisíc,“ vzpomíná.

Komunistický režim motorkám příliš nepřál: Harley sice mohl fungovat, ale jen pod Svazarmem neboli Svazem pro spolupráci s armádou. Na srazech se muselo střílet ze vzduchovky či vrhat gumové granáty. Harleyáci však záhy přišli na to, jak vzít svazákům vítr z plachet – začali coby brigádníci pomáhat v jedné žižkovské mateřské školce a brzy se stali těmi nejpilnějšími

Po roce 1989 se klub vydal samostatnou cestou, začal budovat vztahy s ostatními organizacemi a vytvářet svoji novodobou image. Dnes pořádá ročně tři velké motosrazy zvané „Míle“, které se těší značné mezinárodní oblibě. 

Na čekací listině

V současnosti má klub necelých tři sta členů, z toho asi třicet žen. Vládne v něm takřka rodinná atmosféra – už proto, že dvě třetiny motorkářů spolu jezdí víc než dvě dekády. Podle prezidenta Nováka představují fanoušci průřez celou společností: „Je to jedna z mála skupin, kde dnes ještě vedle sebe dokážou sedět a povídat si třeba zedník s plastickým chirurgem.“ 

A jak se z fanouška Harleyů stane právoplatný člen? „V první řadě musí vlastnit motocykl Harley-Davidson. Musí s námi chvíli jezdit, získat si kamarády. Dva z nich mu pak dělají ručitele a na valné hromadě ho zařadíme mezi čekatele. Pokud se po dvou letech osvědčí, slavnostně ho přijmeme,“ shrnuje prezident českého klubu, který zanedlouho oslaví devadesáté výročí vzniku. 

  • Zdroj textu:

    100+1 zahraniční zajímavost

  • Zdroj fotografií: Profimedia

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Sněhová pokrývka dosahovala v Sovětském svazu ještě v listopadu 1941 pouhých 20 centimetrů, mnohem větší problémy dělaly německým vojákům vydatné deště.

Válka

Létavka šíronohá (Rhacophorus reinwardtii) se vyskytuje v jižní části Malajského poloostrova, na Sumatře, Jávě a Borneu. Byla zaznamenána zejména v oblastech primárního a sekundárního deštného pralesa. Žije v korunách stromů a při rozmnožování vytváří hnízdo nad vodními nádržemi a potoky. Mimo toto období dospělí jedinci pravděpodobně tráví většinu svého života v hořejších částech lesních pater. Mezi prsty předních i zadních končetin má létavka blány, které jí pomáhají částečně plachtit. Při skoku ze stromu tak dokáže doletět na vzdálenost desíti až patnácti metrů. Samečci jsou velcí zhruba 4–5 cm, samičky asi 5,5–8 cm.

Příroda

Neobvykle chladné a vlhké počasí na počátku 20. století bylo nakonec horší, než všechny nové zbraně, včetně kulometů, tanků nebo bojových plynů.

Věda

Nádvoří univerzity v Córdobě stále dokládá někdejší vliv jezuitů na vzdělání, náboženství i kulturu.

Zajímavosti

V loňském roce získala Daisy ocenění Young Achiever for Arts, udělované výjimečným mladým lidem z hrabství Yorkshire.

Revue

Syrtis Major připomíná svým klínovitým tvarem černý kontinent vzhůru nohama.

Vesmír

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907