Střelný prach je minulost: Nahradí ohňostroje hejna svítících dronů?

Patří ohňostroje minulosti? Jsou drahé, hlučné a právě nevoní. Jejich nástupcem by se mohl stát tzv. drone swarm, tedy obří hejno svítících dronů, které dokážou ve vzduchu vytvořit úchvatné obrazce

14.01.2020 - Vilém Koubek



Po ohňostrojích doprovázejících 50. ročník amerického Super Bowlu vyplavila voda na břehy San Francisca tolik odpadu z rachejtlí, že by naplnil celý barel. Zmíněné oslavy lze přitom velikostí jen těžko srovnat s těmi, jež se odehrávají na Nový rok, kdy petardy odpaluje prakticky každý. Vzduch se pak prosytí mimo jiné baryem a hliníkem, které explozím dodávají pestré odstíny. Mnohé dělbuchy navíc obsahují chloristany, jež jsou rozpustné ve vodě a kontaminují jezera i řeky. V neposlední řadě ohňostroje provází velmi jemný dým, znečišťující ovzduší a působící dýchací potíže. 

Za prchavé okamžiky úžasu nad ohnivou podívanou zkrátka platíme řadou vedlejších efektů nešetrných k životnímu prostředí. Nejen v Americe se tak stále víc mluví o omezení ohňostrojů, či jejich nahrazení nějakou ekologičtější technologií. 

Střelný prach je minulost

Od tradičních petard se postupně upouští a nejvíc je daný trend překvapivě cítit v kolébce střelného prachu – v Číně, kde se ohňostroje zrodily. Aby se ulevilo životnímu prostředí, byla explozivní podívaná zakázána ve více než 400 městech. Neekologická představení nahrazuje tzv. drone swarm, v překladu „roj dronů“, tedy hromadné koordinované „vystoupení“ bezpilotních letounů, které svítí. 

Během veletrhu China International Big Data Industry Expo 2019 se jich například vzneslo do vzduchu 526, načež vytvářely trojdimenzionální obrazce zahrnující lidské postavy, otáčející se planetu či různé nápisy. „Bylo to naprosto úchvatné,“ vzpomíná novinářka Lucy Blacková, „a zároveň se potvrdilo, že drony ohňostroje ekologicky předčí.“

Rekordní podívaná 

Uvedené množství souběžně se pohybujících bezpilotních letounů se přitom ani zdaleka neblíží současnému primátu: Již v prosinci 2017 vypustila společnost Intel rekordních 1 218 dronů a posléze s nimi chtěla účinkovat na zahajovacím ceremoniálu zimní olympiády v Pchjongčchangu. Kvůli nepřízni počasí však z plánu sešlo. 

O další rekord se loni v květnu postarala Čína prostřednictvím 1 374 dronů, nicméně na dobytí vrcholu se tou dobou již opět chystal Intel – a v červenci téhož toku uspěl: Do vzduchu nad kalifornským Folsomem se za dohledu komisařů Guinnessovy knihy rekordů vzneslo 2 066 bezpilotních letounů a předvedly fascinující světelnou show. Na nebi při ní kvetly modré pampelišky, pluly medúzy či jiskřily pomalejší napodobeniny ohňostrojů, jež se nakonec spojily v logo Intelu.

Podívaná byla přitom majestátní také z technologického hlediska. Při rekordním letu totiž všechny drony ovládal jediný počítač a koordinoval jejich pohyb podle hudby s přesností, jaké by se u ohňostroje dalo dosáhnout jen stěží. Žádný letoun navíc neměl v sestavě předem dané místo – určoval jej právě počítač na základě diagnostiky strojů: Těm více nabitým nebo citlivějším ke GPS navigaci dával důležitější úkoly a průběh představení tím optimalizoval.

Letět proti větru

Ne všechny aspekty drone swarm jsou však doladěné k dokonalosti a ohňostroje stále vedou, co se týče odolnosti k povětrnostním podmínkám. Každý dron z „hejna“ totiž váží méně než půl kilogramu, takže si neporadí například se silnými poryvy. Právě kvůli větru se musely například odložit oslavy Dne nezávislosti na vojenské základně Travis v Silicon Valley, kde se loni rozhodli nahradit petardy šetrnějšími drony. Počasí však podívanou přesunulo ze 4. července na další den. 

Problém tkví i v ceně show, jež se aktuálně pohybuje v přepočtu mezi 4,5 a 6,8 milionu korun. Menším městům se tudíž pro realizaci těchto „pokrokových“ projektů špatně shánějí sponzoři. „Technologie se stále vyvíjí a Intel hledá nové způsoby, jak potenciál svých mikroprocesorů využít naplno,“ dodává člen výboru pro bezuhlíkovou oslavu 4. července v Bainbridge Island, jenž má s komplikovaným získáváním mecenášů zkušenosti. „Musíme zkrátka najít sponzora, který si dovede představit zátěž, jakou pro přírodu znamenají tradiční ohňostroje, a bude s tím chtít něco dělat.“ 

Miliardy ve vzduchu

V březnu 2017 registrovala vládní agentura Federal Aviation Administration (FAA) ve Spojených státech 770 tisíc dronů, přičemž loni v lednu už jich bylo víc než milion a v roce 2020 má podle prognóz FAA nad Amerikou létat na sedm milionů bezpilotních letounů. V Evropské unii se drony registrovat nemusejí, takže o jejich přesnějších počtech informace nemáme. Předpokládá se však, že v roce 2017 dosahoval jejich globální trh přepočtené hodnoty 137 miliard korun, zatímco příští rok by měla stoupnout na 251 miliard.


Další články v sekci