Superletec rorýs obecný: Opeřenec, který stráví ve vzduchu celý život

02.03.2022 - Jaroslav Petr

Rorýs obecný je letcem zcela mimořádných parametrů. Mimo jiné dokáže desetiměsíční zimu v Africe strávit bez toho, aby se byť jedinkrát dotknul nohou pevného podkladu a ve vzduchu sbírá i materiál na stavbu hnízda

<p>Rorýs dělá ve vzduchu úplně vše. Loví, páří se, sbírá materiál na výrobu hnízda i spí. To, jak čelí spánkovému deficitu, ale dosud není známo.</p>

Rorýs dělá ve vzduchu úplně vše. Loví, páří se, sbírá materiál na výrobu hnízda i spí. To, jak čelí spánkovému deficitu, ale dosud není známo.


Reklama

Latinské jméno rorýse obecného (Apus apus) lze přeložit jako „pták bez nohou“, protože dříve se lidé domnívali, že rorýsům, kteří jsou prakticky stále v letu, končetiny vůbec nenarostly. Dlouhá a úzká křídla spolu s dokonale proudnicovým tvarem těla dělají z tohoto opeřence jakousi formuli jedna ptačí říše. 

Neposeda z rodiny rorýsů

Ve vzduchu shání rorýs obecný nejen potravu, ale dokonce i materiál na stavbu hnízda. Lapá totiž stébla, peří a další předměty, které do výšky zvedá vítr. Také páření rorýsů probíhá za letu a zahlédnout sedícího rorýse je s výjimkou hnízdění velká vzácnost. Jen mladí ptáci někdy před odletem do zimovišť usedají za špatného počasí do větví stromů nebo na vysoké stavby. Na zem rorýsi nepřistávají, protože by se svými dlouhými křídly nedokázali vzlétnout. Míra, do jaké jsou vázaní na pohyb ve vzduchu, vynikne v porovnání s jejich americkými příbuznými rorýsem ostnitým (Chaetura pelagica) či rorýsem srpokřídlým (Chaetura vauxi), kteří pravidelně sedávají na vysokých komínech nebo budovách a tráví tam i celé hodiny. 

V červenci odlétají rorýsi obecní do zimovišť v západní a střední Africe a na některých místech jsou poměrně hojní. Už v šedesátých letech minulého století si proto ornitologové povšimli, že například v Libérii se přes den prohánějí po obloze početná hejna těchto ptáků. Pátrání po rorýsích nocovištích však končila neúspěchem. A tak vědci začali spekulovat, že rorýsi na afrických zimovištích létají plných čtyřiadvacet hodin denně. Spolehlivý důkaz však chyběl. 

Pokořený rekord fregatky obecné

Při sledování pohybu nejrůznějších živočichů vypomáhá vědcům moderní elektronika. Větší zvířata lze sledovat prostřednictvím vysílaček, jejichž signál zachytí družice na oběžné dráze kolem Země. Pro drobné ptáky je ale takové zařízení příliš těžké a rorýs obecný s tělesnou hmotností kolem 30 gramů by je na křídlech s rozpětím 40 centimetrů ani neunesl. K dispozici jsou ovšem lehčí „zapisovače dat“, které naměřené hodnoty nevysílají, ale ukládají je do paměti. Zapisovač se upevní ptákovi na tělo a vydrží zaznamenávat údaje dlouhé měsíce. Registruje například sluneční svit nebo rychlost pohybu. Když vědci ptáka na konci sledovacího období opět odchytí, zařízení mu odeberou a nashromážděbá data z něj stáhnou.

Švýcarští ornitologové se takto nejprve pokusili sledovat pohyb rorýsů velkých (Tachymarptis melba), kteří jsou třikrát těžší než jejich menší příbuzný a dosahují rozpětí křídel kolem 60 centimetrů. Rorýsi velcí hnízdí na jih od Alp a podobně jako rorýsi obecní zimují v Africe. Z dat získaných ze zapisovačů vyplývá, že někteří z nich vydrží v od podzimu do jara ve vzduchu nepřetržitě až šest měsíců! To je neuvěřitelný rekord. 

Fregatky obecné (Fregata minor) byly dříve považovány za nejlepší ptačí vytrvalce, protože dokážou bez usednutí strávit ve vzduchu až dva měsíce. Nad vodní hladinou se musí pohybovat opatrně, protože jejich peří se při kontaktu s vodou okamžitě promočí (foto: Shutterstock)

Do té doby byly za nejdelší nepřetržité ptačí lety považovány až dva měsíce trvající lovecké výpravy fregatky obecné (Fregata minor). Tito ptáci loví na otevřeném moři. Na rozdíl od racků, buřňáků nebo albatrosů však neusedají na vodní hladinu. Jejich peří není chráněné proti vodě a okamžitě se promočí. Fregatka se nesmí zmáčet dokonce ani při útoku na kořist, a proto často loví létající ryby, které dokážou na dlouhých ploutvích plachtit nad vodou. Loví také v blízkosti hejn delfínů nebo velkých dravých ryb, kterým se drobnější ryby snaží uniknout výskoky nad vodní hladinu. 

Deset měsíců bez doteku se zemí

Švédští ornitologové v čele s Andersem Hedenströmem z university v Lundu připevnili v létě záznamníky dat na těla devatenácti rorýsů obecných a počkali, až se ptáci na jaře vrátí na jih Švédska z afrických zimovišť. Pak rorýse opět odchytili, sejmuli jim záznamníky a vyhodnotili nasbíraná data. U několika ptáků se jim podařilo zmapovat cestu do afrického zimoviště a zpět hned v několika po sobě jdoucích letech. 

Vidět rorýse obecného v takovéto pozici je s výjimkou hnízdění velká vzácnost. Na snímku je mladý jedinec, který se před chvílí vylíhl (foto: Shutterstock)

Při vyhodnocování záznamů ornitologové zjistili, že někteří rorýsi usedli v Africe na kratičký čas na pevný podklad. I tak ale trávili ve vzduchu více než 99 % veškerého pobytu v zimovišti. Tři ze sledovaných ptáků však za deset měsíců neusedli ani jedinkrát! Jejich nohy se dotkly budov či vysokých stromů jen během hnízdění ve Švédsku. S africkým kontinentem, nad nímž tráví valnou část roku, nikdy do přímého tělesného kontaktu nepřišli. „Sledování švédských kolegů definitivně potvrdilo, z čeho odborníci rorýse obecné už delší dobu podezírali,“ komentoval výsledky švédských kolegů švýcarský ornitolog Felix Liechti

Záhada rorýsího spánku

Let rorýse obecného je z energetického hlediska vysoce úsporný a efektivní. Nepřetržitý desetiměsíční pobyt ve vzduchu přesto staví tohoto ptáka před řadu závažných výzev. Jednu z nich představuje životně důležitá potřeba spánku. Rorýs může spát za letu jen velmi málo a dlouhodobě čelí těžkému spánkovému deficitu. 

Asi každý má osobní zkušenost s tím, že naléhavou potřebu spánku je těžké ošidit. Někteří ptáci se ale na určitou dobu bez spánku obejdou. Například americký pěvec strnadec bělokorunkatý (Zonotrichia leucophrys) podniká 4 000 kilometrů dlouhé tahy mezi hnízdišti na Aljašce a zimovišti v Kalifornii. Ptáci létají v noci a přes den tráví většinu času sháněním potravy, aby doplnili živiny a energii. Na spánek jim denně zbudou jen tři hodiny. To je pouhá třetina obvyklé doby, kterou tráví spánkem mimo období tahu. Nevyspání se ale nijak neprojeví na jejich schopnostech. Mozek jim funguje stejně, jako kdyby se vyspali dorůžova.

Ještě výraznější redukci spánku zvládají fregatky malé během loveckých výprav nad otevřený oceán. Při pobytu na souši prospí tito ptáci obvykle deset hodin denně. Během letu nad mořem tráví spánkem denně nejvýše 40 minut a ty nasbírají v mikrospáncích, které trvají vždy nejvýše několik málo sekund. 

TIP: Mimořádné výkony světové fauny: Nejlepší atleti zvířecí říše

Jenže rorýsi obecní vydrží s minimem spánku podstatně delší dobu než strnadci nebo fregatky. Jak to zvládají, zůstává stále záhadou. Současná miniaturní elektronika sice dokáže sledovat pohyby rorýse, ale nahlédnout mu přitom do mozku a zmapovat jeho spánek, to zatím stále neumí.

Reklama




Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Nejstarší dosavadní doklad o užívání opia pochází z Mezopotámie - 3400 let př. n. l. Sumerové označovali mák setý, z něhož se opium získává, jako „radostnou rostlinu“. Samotný název „opium“  pochází ze starověké řečtiny (ópion) a znamená „šťáva z rostliny“. (foto: Unsplash, Tim Cooper, CC0)

Věda
Zajímavosti

O psy po zesnulé královně Alžbětě II. se podle britských médií bude starat její syn Andrew. (foto: Profimedia)

Revue

Jakýkoliv pokus o dodatečnou úpravu, umazání části textu nebo jeho vyškrábání perořízkem po sobě na ovčí kůži zanechal viditelnou vadu na povrchu. (ilustrační foto: PixabayCC0)

Historie

Příslušníci Wehrmachtu v civilu tráví slunečný den v jedné z francouzských vil. (foto: Wikimedia Commons, Joachim DöhlerCC BY-SA 4.0)

Válka

Neptun na výřezu snímku kamery NIRCam, ze 12. července 2022. (foto: NASA, ESA, CSA, STScI; Joseph DePasqualeCC BY-SA 4.0)

Vesmír

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907