Superstavby, které mění svět: Nejodvážnější architektonická díla posledních 100 let

24.03.2021 - Pavel Nygrýn

Hrady, paláce a jiné historické památky jsou krásné. Je ovšem potřeba, aby i 20. a 21. století zanechalo v historii architektury něco zajímavého a snad ikonického. Některým stavbám se to už podařilo

<h3>Titanová loď</h3><p>Když v průmyslové a přístavní části španělského Bilbaa vznikla v polovině 90. let minulého století budova <strong>Guggenheimova muzea moderního umění</strong>, bylo to jako zjevení. Slavný architekt <strong>Frank Gehry</strong> ji projektoval výhradně pomocí počítačového modelování a výsledný tvar připomíná spíše sochu než stavbu. Organicky formovaný plášť pokrývají titanové desky a budova tak mění během dne i barvu.</p>

Titanová loď

Když v průmyslové a přístavní části španělského Bilbaa vznikla v polovině 90. let minulého století budova Guggenheimova muzea moderního umění, bylo to jako zjevení. Slavný architekt Frank Gehry ji projektoval výhradně pomocí počítačového modelování a výsledný tvar připomíná spíše sochu než stavbu. Organicky formovaný plášť pokrývají titanové desky a budova tak mění během dne i barvu.

<h3>Opera v lasturách</h3><p>Pokud někdo nepozná tuto stavbu, nejspíš o architektuře neví vůbec nic. Budova <strong>Opery</strong> se totiž už dávno stala poznávacím znamením australského Sydney. Rodila se však ve velkých bolestech: Soutěž byla vypsána v roce 1956, ale kvůli velkému množství technických problémů (v roce 1966 projekt opustil i jeho autor) se Opera dočkala otevření až v roce 1976. Rozpočet byl mnohonásobně překročen, ovšem lituje toho asi málokdo. Od roku 2007 se budova nachází dokonce na seznamu světového kulturního dědictví UNESCO.</p>

Opera v lasturách

Pokud někdo nepozná tuto stavbu, nejspíš o architektuře neví vůbec nic. Budova Opery se totiž už dávno stala poznávacím znamením australského Sydney. Rodila se však ve velkých bolestech: Soutěž byla vypsána v roce 1956, ale kvůli velkému množství technických problémů (v roce 1966 projekt opustil i jeho autor) se Opera dočkala otevření až v roce 1976. Rozpočet byl mnohonásobně překročen, ovšem lituje toho asi málokdo. Od roku 2007 se budova nachází dokonce na seznamu světového kulturního dědictví UNESCO.

<h3>Památka na olympiádu</h3><p>Pekingský národní stadion, známý spíše jako <strong>Ptačí hnízdo</strong>, proslavil už zahajovací ceremoniál Letních olympijských her 2008. Jeho hodně netradiční architektura však neupadla v zapomnění ani poté a sportovní stánek s kapacitou až devadesát tisíc diváků stále funguje. Měl by ostatně hostit atletické mistrovství světa v roce 2015.</p>

Památka na olympiádu

Pekingský národní stadion, známý spíše jako Ptačí hnízdo, proslavil už zahajovací ceremoniál Letních olympijských her 2008. Jeho hodně netradiční architektura však neupadla v zapomnění ani poté a sportovní stánek s kapacitou až devadesát tisíc diváků stále funguje. Měl by ostatně hostit atletické mistrovství světa v roce 2015.

<h3>Londýnský falus</h3><p>Panoráma centrálního Londýna už dávno změnily mrakodrapy. Za výjimečný se přitom považuje především ten, který se podle adresy jmenuje <strong>30 St Mary Axe</strong>. Místní mu samozřejmě říkají i jinak, přičemž k nejpoužívanějším přezdívkám patří patrně Gherkin (nakládaná okurka) nebo Swiss Re Building (podle bývalého majitele). Budova ve tvaru šišky měří 180 metrů, původní plán ovšem počítal s dvojnásobkem.</p>

Londýnský falus

Panoráma centrálního Londýna už dávno změnily mrakodrapy. Za výjimečný se přitom považuje především ten, který se podle adresy jmenuje 30 St Mary Axe. Místní mu samozřejmě říkají i jinak, přičemž k nejpoužívanějším přezdívkám patří patrně Gherkin (nakládaná okurka) nebo Swiss Re Building (podle bývalého majitele). Budova ve tvaru šišky měří 180 metrů, původní plán ovšem počítal s dvojnásobkem.

<h3>Gigantické trenýrky?</h3><p>Stavba nové budovy čínské státní televize <strong>CCTV</strong> začala v roce 2004, pro olympijský rok 2008 se podařilo dokončit alespoň fasádu a od roku 2012 je objekt plně v provozu. Netradiční vzhled, který jeho tvůrci nazvali smyčkou, mu vysloužil i několik nelichotivých přezdívek. Jisté však je, že si tuto 234 metrů vysokou pekingskou raritu s ničím nespletete.</p>

Gigantické trenýrky?

Stavba nové budovy čínské státní televize CCTV začala v roce 2004, pro olympijský rok 2008 se podařilo dokončit alespoň fasádu a od roku 2012 je objekt plně v provozu. Netradiční vzhled, který jeho tvůrci nazvali smyčkou, mu vysloužil i několik nelichotivých přezdívek. Jisté však je, že si tuto 234 metrů vysokou pekingskou raritu s ničím nespletete.

<h3>Pět hvězdiček nestačí</h3><p>Ještě relativně nedávno byla Dubaj jen zaprášeným městem v poušti. Obrovský stavební ruch ale změnil vzhled této části světa už před koncem století. Symbolem nové doby se stala bezpochyby <strong>Burdž al-Arab</strong> (věž Arabů), jeden z nejluxusnějších hotelů světa. Jeho tvar inspirovala plachetnice, a aby ještě více vynikl, je 321 metrů vysoká budova situována na uměle vytvořeném ostrově.</p>

Pět hvězdiček nestačí

Ještě relativně nedávno byla Dubaj jen zaprášeným městem v poušti. Obrovský stavební ruch ale změnil vzhled této části světa už před koncem století. Symbolem nové doby se stala bezpochyby Burdž al-Arab (věž Arabů), jeden z nejluxusnějších hotelů světa. Jeho tvar inspirovala plachetnice, a aby ještě více vynikl, je 321 metrů vysoká budova situována na uměle vytvořeném ostrově.

<h3>Budova dvou tváří</h3><p>Architekt <strong>Frank Gehry</strong> má pokroucené fasády rád – takto navrhl budovu <strong>Centra pro výzkum mozku v kalifornské Santa Monice</strong> (Lou Ruvo Center for Brain Health). Z dynamicky zprohýbaného plechu je ovšem jen jižní fasáda, ze severu se budova tváří téměř konvenčně.</p>

Budova dvou tváří

Architekt Frank Gehry má pokroucené fasády rád – takto navrhl budovu Centra pro výzkum mozku v kalifornské Santa Monice (Lou Ruvo Center for Brain Health). Z dynamicky zprohýbaného plechu je ovšem jen jižní fasáda, ze severu se budova tváří téměř konvenčně.

<h3>Trochu jiný autosalon</h3><p>Firma BMW si nechala poblíž svého mnichovského sídla postavit exkluzivní výstavní a konferenční centrum <strong>BMW Welt</strong>. Hned první rok navštívilo nepřehlédnutelnou budovu přes dva miliony návštěvníků. Za pozornost stojí třeba i to, že střechu pokrývají solární panely, které zvládnou dodat až 800 kW energie.</p>

Trochu jiný autosalon

Firma BMW si nechala poblíž svého mnichovského sídla postavit exkluzivní výstavní a konferenční centrum BMW Welt. Hned první rok navštívilo nepřehlédnutelnou budovu přes dva miliony návštěvníků. Za pozornost stojí třeba i to, že střechu pokrývají solární panely, které zvládnou dodat až 800 kW energie.

Reklama




Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Charles Ponzi (1882–1949) ve dvacátých letech 20. století. (foto: Wikimedia Commons, Mgreason, CC0)

Historie

Šamana si veřejnost bude moci společně s originály venuší nalezených na území Moravy (i té nejslavnější Věstonické) na vlastní oči prohlédnout na výstavě Nejstarší šperky a ozdoby těla v Pavilonu Anthropos od 19. srpna 2022. (foto: Moravské zemské muzeum, Jan Cága, CC BY 4.0)

Zajímavosti

Samečci australských delfínů Sousa sahulensis nabízejí samičkám dar, který nelze prakticky využít, ale slouží jako důkaz síly a zdatnosti. (foto: Shutterstock)

Příroda

Protoplanetární disk u mladé hvězdy FU Orionis. (ilustrace: NASA/JPL-Caltech, CC0)

Vesmír

Kosterní pozůstatky uvnitř pohřební jeskyně Hagios Charalambos. (foto: INSTAP Academic Press, BetancourtCC BY 4.0)

Věda

Legenda aviatiky

Louise Blériota není ve světě létání potřeba představovat – do dějin se zapsal už v roce 1909 jako první člověk, který v letadle překonal kanál La Manche. Nemusíme asi dodávat, že šlo o stroj vlastní konstrukce, jehož repliku nesoucí název Blériot XI je dnes možné obdivovat na různých leteckých dnech po celé Evropě.

Revue

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907