Svatá Anežka: Princezna a řeholnice (2.)

08.05.2016 - Eva Svobodová

Anežčin bratr, král Václav I., přání své sestry vstoupit do kláštera respektoval a dokonce ji podpořil


Reklama

Anežka si prosadila svou a v den Seslání Ducha svatého složila řeholní sliby chudoby, čistoty a poslušnosti. Slavnosti se účastnil král Václav I., matka Konstancie a mnoho předáků země. Při obřadu, během kterého vyměnila krásné roucho za chudičký hábit, jí byly také ustřiženy dlouhé bohaté vlasy. Od tohoto okamžiku již nikdy nesejmula závoj.

TIP: Vraťte se na začátek příběhu přemyslovské princezny

Co největší přísnost

Královská dcera si zvolila nejpřísnější a nejprostší ze všech řádů, řád sv. Františka. Ten se vyznačoval naprostou chudobou – prostředky k obživě získávali bratři z almužen, jež vyžebrali. Františka následovala assiská šlechtična Klára, která podle jeho příkladu chudoby a prostoty kolem sebe soustředila skupinu žen. Anežka, dychtivá Kláru napodobit, s ní navázala písemný kontakt, jenž trval až do Klářiny smrti v roce 1253. Dodnes se dochovaly opisy Klářiných listů, které svědčí o hlubokém přátelství obou žen. 

Zakladatelská činnost

Kromě Františka a Kláry byla dalším Anežčiným velkým vzorem její sestřenice, Alžběta Durynská. I když nikdy nevstoupila do řádu, měla blízko k minoritům a již čtyři roky po své smrti, v roce 1231, byla svatořečena. Inspirována Alžbětou, založila Anežka spolu s matkou Konstancií ve třicátých letech 13. století špitál a při něm společenství takzvaných křižovníků s červenou hvězdou. Špitál nakonec zakotvil vedle ústí Juditina mostu na Starém Městě. Vedle ženského kláštera klarisek, jak byly podle sv. Kláry později nazývány, vznikl v Praze díky Anežce také mužský minoritský klášter. Prostředky pro tuto rozsáhlou zakladatelskou činnost Anežce poskytlo její bohaté věno, které měla donést do sňatku s císařem.

Veřejné působení

Anežka se snažila všestranně pomáhat i vně kláštera. Přimlouvala se za pronásledované a vězně, prosila o milost pro odsouzené k smrti a smiřovala znesvářené strany. Figurovala také jako prostřednice mezi papežem a českým králem. Když chtěl papež Václava získat pro své plány, obrátil se nejdříve na představenou pražských klarisek, jejíž slovo u krále platilo. Anežka také zasáhla v době rozkolu mezi Václavem I. a jeho synem Přemyslem, kdy kralevic podnikl proti otci otevřený odboj s cílem zbavit ho moci. Není jistě náhodou, že k usmíření došlo v roce 1249 právě v kostele sv. Františka při jejím klášteře na břehu Vltavy. 

Po Václavově smrti pak Anežka bedlivě sledovala osudy svého synovce, který jako Přemysl Otakar II. v roce 1253 usedl na trůn. Bylo jí dáno přežít několik generací, dočkala se i velkého hladu a bídy, jež zachvátily české země při následném vpádu braniborských vojsk. Nedospělý nástupce Václav, jemuž bylo v době smrti otce Přemysla Otakara II. sedm let, byl odvezen do Braniborska, pryč odjela i královna-vdova Kunhuta. Anežka byla jedním z posledních příslušníků vládnoucího rodu, který zůstal v Čechách. Jestliže se již dávno předtím těšila všeobecné úctě, nyní se stala živoucím symbolem přemyslovské tradice. V tomto bezútěšném čase Anežka pocítila, že se blíží její smrt. Zemřela v kruhu spolusester a bratrů minoritů 2. března roku 1282.

  • Zdroj textu:

    Živá historie 12/2011

  • Zdroj fotografií: Wikipedie

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Ještě v červenci 1942 bylo naživu 80 % budoucích obětí holocaustu. O 11 měsíců později však byl tento poměr přesně opačný. Čím méně se Němcům dařilo na východní frontě, tím více zvyšovali své úsilí ve věci tzv. konečného řešení židovské otázky.

Zajímavosti

Čtyři a půl metru dlouhá ankylorhiza s tlamou plnou zubů děsila vše živé v oceánu období oligocénu.

Věda

Extrémně velký

Název: Extrémně velký dalekohled (Extremely Large Telescope, ELT)
Průměr: 39,3 m
V provozu od roku: 2025

Čím je průměr objektivu větší, tím víc světla může teleskop soustředit a tím víc podrobnějších informací získat… Evropští astronomové se rozhodli postavit dalekohled, který hned tak něco nepřekoná. Původní představy dokonce počítaly s průměrem 100 m, což se však ukázalo být nad současné technické i finanční možnosti. Vedení Evropské jižní observatoře (ESO) dalo zelenou konstrukci menšího, ale přesto mimořádně velkého dalekohledu ELT – Extremely Large Telescope.

Projekt počítá s přístrojem o průměru 39,3 m. Primární zrcadlo se bude skládat ze 798 šestiúhelníkových segmentů o průměru 1,4 m a tloušťce pouhých 50 mm. Do optické soustavy se začlení zrcadla systému adaptivní optiky, kvůli kompenzaci neostrosti snímků způsobené neklidem atmosféry. Jedno z nich bude podepřeno soustavou šesti tisíc aktivních členů, tzv. aktuátorů, s úkolem „zakřivovat“ zrcadlo v závislosti na stavu ovzduší 1 000krát za sekundu, čímž se dosáhne mimořádně kvalitního obrazu.

V roce 2010 vybrala ESO pro budoucí umístění observatoře horu Cerro Armazones v chilské oblasti Antofagasta, v nadmořské výšce přes 3 000 m. Teleskop má chránit otáčivá kopule o průměru 86 m. Stavební úpravy terénu započaly v červnu 2014 a o tři roky později, 29. května 2017, byl slavnostně položen základní kámen obřího teleskopu.

Německá firma SCHOTT ve své továrně v Mainzu loni v lednu úspěšně odlila prvních šest segmentů primárního zrcadla, které po procesu pomalého chladnutí čeká ještě řada tepelných úprav. Následně budou vybroušena do správného tvaru a pokovena s přesností 15 nm na celé optické ploše. Obojí zajistí francouzská společnost Safran Reosc, jež se ujme rovněž testování zrcadel.

ELT se stane největším okem lidstva, jaké kdy vzhlíželo k obloze, a může revolučně změnit naše vnímání vesmíru. Jeho úkolem bude řešit celou řadu vědeckých záhad, jež mohou pomoct osvětlit naše vlastní kořeny, včetně pátrání po známkách života na planetách podobných Zemi, studia povahy temné energie a temné hmoty nebo sledování raných stadií vývoje vesmíru. Zároveň zcela jistě přinese řadu nových otázek, které dnes nedokážeme ani odhadnout. První pozorování by se mělo uskutečnit v roce 2025.

Vesmír

Klášter s dvojím prvenstvím

Břevnovský klášter

Nejen mečem a bojem živ je Přemyslovec. Čeští panovníci a později i mocní šlechtici rádi trávili čas budováním četných klášterů. Ostatně očekávali, že si tím zajistí spásu nejen pro sebe, ale i pro své rodiny. Nejstarší mužský klášter v Českých zemích je ten na pražském Břevnově. Založit jej nechal v roce 993 kníže Boleslav II. A jaké druhé prvenství klášter má? Nejdelší tradici vaření piva v celé republice! 

Historie

Přestože se ofenziva nevyvíjela podle plánu, von Hindenburg s Ludendorffem obdrželi vysoká vyznamenání.

Válka
Revue

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907