Svatá Anežka: Princezna a řeholnice (2.)

08.05.2016 - Eva Svobodová

Anežčin bratr, král Václav I., přání své sestry vstoupit do kláštera respektoval a dokonce ji podpořil


Reklama

Anežka si prosadila svou a v den Seslání Ducha svatého složila řeholní sliby chudoby, čistoty a poslušnosti. Slavnosti se účastnil král Václav I., matka Konstancie a mnoho předáků země. Při obřadu, během kterého vyměnila krásné roucho za chudičký hábit, jí byly také ustřiženy dlouhé bohaté vlasy. Od tohoto okamžiku již nikdy nesejmula závoj.

TIP: Vraťte se na začátek příběhu přemyslovské princezny

Co největší přísnost

Královská dcera si zvolila nejpřísnější a nejprostší ze všech řádů, řád sv. Františka. Ten se vyznačoval naprostou chudobou – prostředky k obživě získávali bratři z almužen, jež vyžebrali. Františka následovala assiská šlechtična Klára, která podle jeho příkladu chudoby a prostoty kolem sebe soustředila skupinu žen. Anežka, dychtivá Kláru napodobit, s ní navázala písemný kontakt, jenž trval až do Klářiny smrti v roce 1253. Dodnes se dochovaly opisy Klářiných listů, které svědčí o hlubokém přátelství obou žen. 

Zakladatelská činnost

Kromě Františka a Kláry byla dalším Anežčiným velkým vzorem její sestřenice, Alžběta Durynská. I když nikdy nevstoupila do řádu, měla blízko k minoritům a již čtyři roky po své smrti, v roce 1231, byla svatořečena. Inspirována Alžbětou, založila Anežka spolu s matkou Konstancií ve třicátých letech 13. století špitál a při něm společenství takzvaných křižovníků s červenou hvězdou. Špitál nakonec zakotvil vedle ústí Juditina mostu na Starém Městě. Vedle ženského kláštera klarisek, jak byly podle sv. Kláry později nazývány, vznikl v Praze díky Anežce také mužský minoritský klášter. Prostředky pro tuto rozsáhlou zakladatelskou činnost Anežce poskytlo její bohaté věno, které měla donést do sňatku s císařem.

Veřejné působení

Anežka se snažila všestranně pomáhat i vně kláštera. Přimlouvala se za pronásledované a vězně, prosila o milost pro odsouzené k smrti a smiřovala znesvářené strany. Figurovala také jako prostřednice mezi papežem a českým králem. Když chtěl papež Václava získat pro své plány, obrátil se nejdříve na představenou pražských klarisek, jejíž slovo u krále platilo. Anežka také zasáhla v době rozkolu mezi Václavem I. a jeho synem Přemyslem, kdy kralevic podnikl proti otci otevřený odboj s cílem zbavit ho moci. Není jistě náhodou, že k usmíření došlo v roce 1249 právě v kostele sv. Františka při jejím klášteře na břehu Vltavy. 

Po Václavově smrti pak Anežka bedlivě sledovala osudy svého synovce, který jako Přemysl Otakar II. v roce 1253 usedl na trůn. Bylo jí dáno přežít několik generací, dočkala se i velkého hladu a bídy, jež zachvátily české země při následném vpádu braniborských vojsk. Nedospělý nástupce Václav, jemuž bylo v době smrti otce Přemysla Otakara II. sedm let, byl odvezen do Braniborska, pryč odjela i královna-vdova Kunhuta. Anežka byla jedním z posledních příslušníků vládnoucího rodu, který zůstal v Čechách. Jestliže se již dávno předtím těšila všeobecné úctě, nyní se stala živoucím symbolem přemyslovské tradice. V tomto bezútěšném čase Anežka pocítila, že se blíží její smrt. Zemřela v kruhu spolusester a bratrů minoritů 2. března roku 1282.

  • Zdroj textu:

    Živá historie 12/2011

  • Zdroj fotografií: Wikipedie

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Královna Alžběta II. proslula smyslem pro humor, který sdílí se svým chotěm princem Philipem.

Zajímavosti

Rekonstrukce pravši Mesophthirus engeli na peří.

Věda
Zajímavosti

Dobrovolníci domobrany před velitelstvím admirality

Válka

Čtyřruký robot ClearSpace-1 během testu uloví vesmírný odpad, zneškodní ho, a poté i s ním zanikne.

Vesmír

Testy na myších a na lidech ukazují, že osobní talismany bezpečí překvapivě fungují.

Věda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907