Svět pod mikroskopem: Hlava jako obrněné dveře

08.11.2021 - Marek Telička

Mravencům rodu Cephalotes se díky tvaru jejich hlavy přezdívá mravenci želví. Pozoruhodní jsou nejen kvůli hlavě, která jim slouží jako živé „dveře“, ale také díky své schopnosti „létat“.

<p>Hlava mravenčího vojáka zachycená elektronovým mikroskopem (SEM). Na snímku je vlevo vidět jedno ze složených očí a pod rozšířenou hlavou jsou patrné čelisti. <em>(foto: Profimedia)</em></p>

Hlava mravenčího vojáka zachycená elektronovým mikroskopem (SEM). Na snímku je vlevo vidět jedno ze složených očí a pod rozšířenou hlavou jsou patrné čelisti. (foto: Profimedia)


Reklama

Mravenci rodu Cephalotes žijí v amazonských lesích, které jsou často zaplavené a proto se jim hodí schopnost „létat“, přesněji řečeno seskočit z horních větví a řídit svůj pád tak, aby nedopadli do vody, ale na jinou větev nebo kmen. 

TIP: Nejbojovnější ze všech tvorů: Mravenci na válečné stezce

Mravenčí voják rodu Cephalotes dieteri (foto: Wikimedia Commons, Vincent Perrichot (www.AntWeb.org), CC BY 4.0)

Velmi pozoruhodná je u želvích mravenců míra společenské organizace, která se vyvinula jako přímý důsledek umístění jejich hnízd. Mravenci rodu Cephalotes totiž využívají různé stromové dutiny. Pro obranu vchodů do nich je určena zvláštní kasta mravenčích vojáků, kteří mají výrazně rozšířené hlavy, jimiž dokážou zablokovat vchod. Vytváří tak vlastně živé dveře. Výzkumy želvích mravenců ukázaly, že mravenčí kolonie si k usídlení volí výhradně taková místa, která mohou jejich vojáci efektivně bránit.

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Ladislav Hojer byl neobyčejně brutální. Části těl si nosil domů, kde se nad nimi ukájel. 7. prosince 1986 byl popraven v pankrácké věznici.

Zajímavosti
Věda

Observatoř ESO na vrcholu hory Cerro Paranal má ke hvězdám opravdu blízko. Výjimečně jasné a temné obloze severního Chile právě dominuje Jupiter.

Vesmír

Na snímku ze 4. srpna 2019 je Jevgenij Kočeškov během cvičení ruského námořnictva v Baltském moři. 

Válka
Zajímavosti

Mláďata v kapse  

Vačice bývají březí pouhých dvanáct či třináct dní, načež porodí i dvacet mláďat. Podobně jako u klokanů jsou však potomci nedovyvinutí, takže zalézají k matce do kapsy, kde jejich vývoj pokračuje. Z bezpečí se nehnou zhruba sto dní, a když už jsou na vak příliš velcí, vyšplhají se rodičce na záda a nechají se nosit. Samice pak mohou mít vlastní mladé zhruba v šesti až osmi měsících.

Revue

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907