Světlo roztínající oblohu: Jak se rodí blesky?

18.03.2019 - Dagmar Honsová

Na Zemi se během jednoho roku v rámci zhruba 16 milionů bouřek vyskytne kolem tří miliard blesků. Mohutný záblesk byl lidmi dlouho nepochopen a dosud nejsou některé jeho aspekty uspokojivě objasněny

<p>Bouřka nad mořem u pobřeží Barcelony</p>

Bouřka nad mořem u pobřeží Barcelony


Reklama

V České republice se roční počet bouřkových dnů pohybuje od 17 v nížinách po 35 na vrcholcích hor. Přitom se 95 % bouřek odehrává mezi dubnem a zářím, nejvíce z nich pak během června. Troufám si proto tvrdit, že elektrostatický bleskový výboj, jak je blesk meteorologicky správně nazýván, spatřil na obloze každý z vás.

Jak se rodí blesky?

Všechny druhy blesků mají společné to, že se rodí v oblaku typu cumulonimbus – tzv. bleskovém oblaku. Právě v něm dochází k separaci kladných a záporných nábojů a vzniku center elektrických nábojů – tedy kapek vody nebo ledu. Kladně nabité částice se přitom soustředí v horní části oblaku, ve spodní části jsou záporně nabité krystaly. Mezi horní a spodní částí oblaku vzniká silné magnetické pole a následně elektrický výboj.

K výboji dochází nejčastěji mezi kladným a záporným centrem uvnitř oblaku nebo mezi dvěma oblaky – v obou případech hovoříme o blescích uvnitř oblaku. V menší míře dochází k výboji mezi oblakem a zemským povrchem, což označujeme jako blesk do země. Blesky jsou sice potenciálně nebezpečným jevem, ale na druhou stranu jsou i významným přirozeným zdrojem oxidů dusíku.

Větve, perly i stuhy

Mezi oblakem a zemí se nejčastěji vyskytuje takzvaný blesk čárový – viditelná část jeho kanálu totiž není rozvětvená. První výboj, označovaný jako vůdčí, je prakticky neviditelný. Míří rychlostí kolem 200 km/s k Zemi a když se dostatečně přiblíží k zemskému povrchu, začne proti němu stoupat tzv. vstřícný výboj. Poté dochází ke spojení vůdčího a vstřícného výboje a vzniku tzv. kanálu blesku. V něm se vytvoří zpětný výboj, který je dobře a jasně viditelný a dosahuje stokrát vyšší rychlosti než vůdčí výboj. Zpětných výbojů proběhne v jednom kanálu v průměru kolem čtyř. Rychle rostoucí teplota v kanále blesku zapříčiní zvětšení objemu vzduchu a následnou tlakovou vlnu, kterou známe jako hrom.

Opakem čárového blesku je blesk rozvětvený, jehož viditelná část se větví. Ramena větví většinou končí v atmosféře; pouze 5 % z nich se dotkne země. Perlový blesk je typický přerušovaným kanálem blesku. Na obloze vydrží nejdéle ze všech typů a zahlédnout ho můžete při silném dešti. Velmi řídce je možné spatřit blesk stuhový, jenž je charakteristický velkou šířkou kanálu a tím i dobrou viditelností.

Nevyzpytatelný a nepoznaný

Kulový blesk je nesmírně výjimečný, zvláštní a doposud ještě ne úplně objasněný jev. Většinou bývá popisován jako koule o průměru 10 až 20 cm, oranžové, červené nebo žluté barvy. Jestliže se s ním setkáte, můžete to považovat za ohromné štěstí. V České republice je doposud nejznámější případ výskytu kulového blesku datován na 28. října 2000 v Brně.

Pro vědce zůstává tento fenomén doposud oříškem, což potvrzují i hypotézy jeho vzniku, které se dají jednoduše rozdělit na mimozemské a pozemské. Ty druhé jmenované jej vysvětlují jako výsledek fyzikálních, chemických, elektrických a dokonce i jaderných reakcí v atmosféře.

TIP: Nejbouřlivější místo na Zemi? Nekonečná bouře s milionem blesků za rok

Teprve v roce 2006 se vědcům Antoniu Pavaovi a Gersonu Paiveovi z Federální univerzity v brazilském Pernambucu podařilo při experimentu vytvořit kulový blesk o velikosti ping-pongového míčku. Jejich „výrobek“ se po laboratoři proháněl celých osm sekund.

Blíží se bouřka?

Často lze vysledovat postupný vývoj oblaků – v ranních hodinách jsou na obloze beránky (cirrocumulus a altocumulus floccus), které mizí a v nízkých hladinách se tvoří první kupovitá oblačnost (cumulus). Její vertikální rozsah je stále mohutnější, kolem poledne už mají kumuly tvar věží a nakonec se vytváří typický kovadlinový vrchol bouřkových oblaků cumulonimbus.

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Lebka muže z Bockstenu a jeho pravděpodobná podoba.

Historie

Čolpon-Ata se nachází téměř uprostřed severního břehu jezera a nabízí úžasné výhledy i pěkné pláže.

Cestování
Věda

Curiosity, vlastnoruční selfie

Vesmír

Elektronické tetování se dvěma senzory

Věda

Lékaři kontrolují zdravotní stav dvou odvedenců, povinná služba vzbudila na ostrovech vlnu nevole

Válka

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907