Reklama


Tady je prezidentovo: Co jste nejspíš nevěděli o Lánské oboře

04.01.2019 - Kateřina Helán Vašků

Kdyby Lánská obora mohla vyprávět, vydalo by to na román. Pod zdejším dubem si T. G. Masaryk sjednával mezinárodní schůzky, prezident Novotný si tam nechal postavit chatu a lokalitu využívá i současná hlava státu

<p>Lánská obora vznikla před více než 300 lety, a patří tak k nejstarším v Evropě.</p>

Lánská obora vznikla před více než 300 lety, a patří tak k nejstarším v Evropě.


Reklama

Význam Lánské obory bychom mohli shrnout do tří slov: Tady je prezidentovo. Jedná se o tři tisíce hektarů oploceného území, kam se běžný člověk nemá šanci podívat. Vešlo by se tam celé Kladno, a ještě by kus zbyl. Přes 300 let se v místě všechno podřizuje jediné vášni: lovu. 

„V Čechách sice existují zmínky i o starších oborách, jako je například ta v Hukvaldech. Přesto Lánská obora patří k nejstarším a největším v Evropě. První doklady o ní pocházejí už z roku 1713,“ vysvětluje Miloš Balák, ředitel Lesní správy Lány. Ve zmíněném roce nechali Valdštejnové coby tehdejší majitelé zbudovat dřevěnou ohradu o délce 47 kilometrů jako ochranu před pytláky. 

Králové, císaři, prezidenti 

V neprostupných lánských a křivoklátských hvozdech, plných divoké zvěře, se ovšem lovilo už od raného středověku. V 9. století se o místo podle záznamů přeli Přemyslovci s rodem Vršovců. Později Karel IV. zakázal oddělit křivoklátské panství od České koruny a lánská tvrz učarovala i císaři a českému králi Rudolfu II. 

Lesy, v nichž lovívali králové, zůstávají nadále součástí české státnosti, kterou spravuje Kancelář prezidenta republiky. A vůbec nevadí, že nikdo z našich prezidentů nebyl a není vášnivým lovcem. Původní obora byla desetkrát větší, ale i dnes má člověk pocit, že se ocitl v panenské pustině. K tamním nejznámějším památkám se řadí mohutný dub, přezdívaný „dohodový“: Prezident Tomáš Garrigue Masaryk se pod ním totiž kdysi scházel s Karlem Čapkem a vedl tam i jednání o tzv. Malé dohodě, jež měla zabránit návratu monarchie. 

Mocnáři a filmaři

„Ať panovalo jakékoliv státní uspořádání, obora se vždycky využívala k politickým jednáním a různým mezinárodním schůzkám. Pokaždé se tady uvolnila atmosféra,“ shrnuje Balák. Bohumil Martínek stál v čele Lánské obory za prezidenta Gustáva Husáka. Na začátku sezony vždy dovezl na Pražský hrad seznam zvěře, kterou lze ulovit, a pak už jen čekal, kdo dorazí. Na místo zavítal Leonid Brežněv, Nikita Chruščov, maršál Malinovskij i jugoslávský předák Josip Tito

Opravdová syrovost a odlehlost možná do obory přilákaly také režiséra Františka Vláčila. V jeho Markétě Lazarové si zahrál nejen Masarykův dub, ale i jedno z tamních nejvyšších míst: kopec Hrozný. Nejednalo se však o jediný filmařský počin, k němuž tam došlo. „Film Básníci režiséra Dušana Kleina obsahuje i scénu, kdy jednu z postav – Mirečka – pozvou na hon. A ten se odehrával právě tady. Musím říct, že jsem pana režiséra tehdy obdivoval. Dalo ohromnou práci, aby herci, kteří nikdy nedrželi pušku v ruce, alespoň mířili tam, odkud vyletěli bažanti,“ vzpomíná Martínek. 

Zelený pamětník 

Oboru miloval i prezident Antonín Novotný, který utíkal do přírody před ruchem Prahy. Na zámku však bydlet nechtěl – toužil prý po obyčejné chatě. Stavbu tam nechal skutečně zbudovat v roce 1960 a později ji s oblibou navštěvoval například prezident Husák. Využívá ji i současná hlava státu, zejména pro jednání expertního týmu.

TIP: Edvard a Hana Benešovi: Jejich láska začala v Paříži

Lánská obora toho však pamatuje mnohem víc – kdysi byla místem nelítostných bojů hajných a pytláků, na jejím území se nachází zřícenina hradu Jivno i přehrada Klíčava, kterou v 50. letech stavěli nuceně nasazení řeholníci. Za druhé světové války tam lovil říšský protektor a obora přitom ve stejné době ukrývala partyzány i amerického letce, který havaroval po náletu na ruzyňské letiště. Na opulentním lovu s ženskou ochrankou v místě hostili dokonce Muammara Kaddáfího. A výčet zvláštních návštěvníků, kteří se podíleli na běhu dějin, tím zdaleka nekončí. 

  • Zdroj textu:

    100+1 zahraniční zajímavost

  • Zdroj fotografií: Shutterstock

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Ilustrace průběhu úplného zatmění Měsíce 21. ledna 2019 znázorňuje postup měsíčního kotouče zemským polostínem (tzv. penumbra) i plným stínem (tzv. umbra). Všechny časové údaje odpovídají středoevropskému času (SEČ).

Vesmír

Když začal mramor Tádž Mahalu žloutnout, vynalezli si Indové metodu jeho čištění - stavbu pokryli říčním bahnem, které nečistoty vysálo.

Historie

Bílý kůň z Uffingtonu patří po Stonehenge k nejslavnějším pravěkým památkám v Británii. Obr z Cerne Abbas zase zosobňuje boha plodnosti. Možná jde však jen o podařený žert.

Zajímavosti

Násilí ve filmech přibývá. Naštěstí to nemá dopad do reálného světa.

Věda

Osmanská kavalerie našla během války větší uplatnění, než například jezdci na západní frontě

Válka

Rudá planeta v průzračné atmosféře a během globální prachové bouře

Vesmír

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907