Edvard a Hana Benešovi: Jejich láska začala v Paříži!

04.05.2016 - Lucie Jahodářová

Setkání, k němuž došlo v nejromantičtějším městě na světě, se stalo počátkem pevného a těžce zkoušeného vztahu


Reklama

Dne 16. července 1885 se v Domaslavicích u Oseku narodila Anna Vlčková, budoucí Hana Benešová. Její rodiče nebyli zámožní, avšak vzala si ji k sobě na vychování teta Eva Šulcová, která po smrti své zaměstnavatelky zdědila nezanedbatelné jmění a nabyté finance se rozhodla investovat do vzdělání své neteře. Přelomovou se pro Annu stala až možnost studia na pařížské Sorbonně.

Láska v Paříži

Právě během pobytu ve městě nad Seinou došlo k setkání Anny Vlčkové s Benešem. Náklannost vyústila 16. května 1906 v jejich zasnoubení v Lucemburské zahradě. Od toho okamžiku začala Anna užívat na přání svého snoubence jméno Hana. Důvodem byl Benešův nevydařený vztah s jistou Annou v rodných Kožlanech. Zasnoubení bylo dlouho tajné. O záměru neteře provdat se za Beneše se Eva Šulcová dozvěděla až po dvou letech a rozhodně se proti němu postavila – Beneš byl chudý a bez dokončeného vzdělání. Hana však nehodlala ustoupit, opustila tetin byt a vrátila se k matce.

V září 1909 byl Beneš přijat za suplujícího profesora národního hospodářství na československé obchodní akademii, čímž získal seriózní a dobře placené zaměstnání. Nadto se mohl chlubit nedávno dokončeným vysokoškolským studiem: obhájil disertační práci na univerzitě v Dijonu a posléze na pražské univerzitě. Nyní již snoubencům nebránilo nic v uzavření sňatku. Oddáni byli v listopadu 1909 v kostele sv. Ludmily.

Idylku rozbila válka

Novomanželé bydleli na Vinohradech, prázdniny trávili v Řevničově, v Londýně či v milované Paříži. Benešovo úsilí spojené s budováním akademické kariéry, završené roku 1913 habilitací na pražské filozofické fakultě, Hana podporovala nejen péčí o domácnost a organizací volného času. Manželovi navíc zpracovávala poznámky a výpisky nebo opisovala přednášky pro studenty. Jejich manželství bylo bezpochyby šťastné. Spokojenost však narušil sarajevský atentát. A ani v dalších letech nemělo být lépe.

 

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Most Çanakkale 1915 má v šesti pruzích spojit evropskou a asijskou část Turecka.

Zajímavosti

Lidské embryo

Věda

Dvojčata ve znaku rodu

Medvěd grizzly (Ursus arctos horribilis) je poddruhem medvěda hnědého. Barva srsti grizzlyho může být hnědá až narezavělá. Samci jsou mnohem mohutnější než samice, o které často bojují. Grizzlyové se páří v červnu, vajíčka se ale začnou vyvíjet až na podzim, kdy medvědice nashromáždí dost potravy, a k porodu dochází až v zimě – jedná se o tzv. latentní březost. Nejčastěji se rodí dvě medvíďata.

Příroda

Výron koronální hmoty je po erupci druhým nejsilnějším projevem sluneční aktivity.

Vesmír

Adolf Hoffmeister v Café les Deux Magots v Paříži v roce 1969. V pozadí kresba z vězení La Santé (1940) nazvaná Mon Avoir - barveno čokoládou, tabákem, špínou ze zdí a inkoustem.

Historie
Zajímavosti

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907