Tajemný pouštní klenot: Nejstarší most na světě se nachází v irácké poušti

02.10.2020 - Judith Krulišová

Nejstarší most na světě se dnes nachází v místech, kde byste řeku nebo vodní plochu hledali jen těžko. Pochází z období Sumerské říše – 3. tisíciletí před naším letopočtem…

<p>Někteří považovali fragment za chrám, jiní za nádrž nebo regulátor hladiny vody.</p>

Někteří považovali fragment za chrám, jiní za nádrž nebo regulátor hladiny vody.


Reklama

V pouštní krajině na jihu Iráku, nedaleko města Tello a zhruba na půl cesty mezi Bagdádem a Basrou, se archeologové snaží zachránit památku, která připomíná slavnou historii spojenou s rozvojem, ale i zánikem mocné Sumerské říše. Je svědectvím o výstavbě starověkého města Girsu a důkazem o vývoji městských center v Mezopotámii. Most v dnešním Tello byl postaven ve třetím tisíciletí před naším letopočtem, a jedná se tedy o nejstarší dosud existující most. Na jeho uchování pracuje tým britských a iráckých archeologů, kteří se snaží zachránit to, co z archeologických památek na území Iráku zbylo po řádění Islámského státu. Záchrana mostu by se tak do budoucna měla stát symbolem spolupráce, ale i naděje na nový začátek národa vypořádávajícího se s následky války. 

Girsu-Tello

Starověké město Girsu bylo pravděpodobně osídleno už kolem roku 5300 před naším letopočtem. Svého vrcholu dosáhlo mezi roky 2900 až 2335 př. n. l., kdy se z něj stalo hlavní město a náboženské centrum království Lagaš. V éře, kdy největší vliv v oblasti drželo město Ur, bylo Girsu administrativním centrem úzce spojeným s mocí slavnějšího souseda. Když padlo Ur, měnila se i důležitost a funkce Girsu. Přesto bylo město obydleno až do roku 200 před naším letopočtem, i když už nikdy nedosáhlo své dřívější slávy.

Záchranné práce

Přestože Girsu bylo známé už od roku 1870, k objevu mostu došlo až v roce 1929. V té době byl popsán jako tajemná struktura s nejasnou funkcí. Jedni ji považovali za chrám, jiní za nádrž a další za regulátor hladiny vody v řece nebo v kanále. Poslední studie, které využívají fotografie ze 30. let 20. století a satelitní snímky ze 60. let, se však jasně vyjadřují ve prospěch teorie, podle níž byl zvláštní kamenný útvar skutečně mostem přes vodní kanál. 

TIP: Klínopisná tabulka z Mezopotámie obsahuje nejstarší stížnost zákazníka

K vykopávkám došlo bohužel příliš brzy, dlouho před tím, než byla vyvinuta šetrnější technologie, která by vzácné nálezy zkoumala v místě nálezu, než aby je za každou cenu vyzvedávala a posílala do muzeí na druhé straně světa. Francouzi v této době příliš nedbali na archeologický protokol a o konzervaci nebo restauraci architektonických fragmentů jim také nešlo. 

Rozkrádání vykopávek

Girsu je vůbec první objevené a prozkoumané sumerské město v historii. Ernest de Sarzec, francouzský konzul v Basře na konci 19. století, se prý při vykonávání svého úřadu dost nudil, a tak příležitostně vyjížděl na výpravy do pouště. Jednoho dne ho upoutal malý kopec u města Tello, odkud si mnoho místních odváželo staré předměty. Objevil tam fragment ohromné sochy a požádal o povolení k vykopávkám. O archeologickém výzkumu, ale hlavně o možnosti věci z nalezišť výhodně prodat, se dozvěděli místní beduíni, kteří se s povoleními neobtěžovali a tajně začali kopat sami. Konzul-archeolog se s nimi dostal do sporu, takže když se nakonec mezi nimi strhla bitka, museli být na pomoc přivoláni četníci. Cenné vykopávky následně hodně poničily přívalové deště.

V Girsu se též našlo velké množství hliněných tabulek – jejich počet se odhaduje asi na 35 až 40 tisíc. Konečné číslo je těžké odhadnout, protože většina nenávratně zmizela na černém trhu. Oficiálně bylo v Girsu vyzvednuto pouze na 4 tisíce tabulek.

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Historie

Dnešní život se odehrává v sedě

Věda
Reklama

Kresba pratura ze 16. století. Poslední kus pratura uhynul v roce 1627.

Příroda

Loni probíhal na ISS experiment s cílem pochopit, jak se tělo přizpůsobuje mimozemskému prostředí. Hlavu a hruď astronautky Anne McClainové pokrývá několik senzorů sbírajících data o cirkadiánních rytmech.

Vesmír

Zaniklou obec dnes připomínají nově vysázené aleje i fotografie původních domů rozeseté v krajině. Na místo, kde kdysi stávala obec Fukov, upomíná také dřevěný kříž.

Zajímavosti

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907