Tajemný původ Hunů: Byli obávaní barbaři potomky čarodějnic?

05.03.2018 - Jaroslav Petr

„Barbaři, jakým není rovno,“ tak popsal Ammianus Marcellinus hunské nájezdníky. Nové výzkumy ale dokazují, že barbarský život Hunů měl pro obyvatele římského impéria své kouzlo

<p>Hunové byli bojechtiví nomádští pastevci a na nově obsazená území prý přinášeli jen zkázu a teror.</p>

Hunové byli bojechtiví nomádští pastevci a na nově obsazená území prý přinášeli jen zkázu a teror.


Reklama

Germáni byli přesvědčení, že svízelné období později známé jako stěhování národů odstartoval jejich král Filimer. Tomu došla trpělivost s čarodějnicemi, jež škodily jeho říši, a vyhnal je do pustin. Čarodějnice se tam spřáhly se zlými duchy a zplodily s nimi proklaté plemeno lidí nevysokého vzrůstu, nažloutlé pleti a ohyzdných tváří. Byli to nomádi, kteří prakticky nesesedali z koní - válečníci neznající slitování. Svět je měl poznat jako Huny…

Dobyvatelé z asijských stepí

Hunové se vydali z asijských stepí dále na západ a drtili každého, kdo se jim postavil na odpor. Na východ od Dněpru si podrobili pastevecké Alany těšící se do té doby pověsti neporazitelných válečníků. Pak Hunové ovládli i ostrogótské království mezi Donem a Dněstrem. Ani tam se jejich tažení na západ nezastavilo. Hunové si nakonec podmanili rozsáhlé území od Alp po Balt a od stepí kolem Azovského moře až bezmála po Rýn. Jejich invaze vyvolala masivní migrace v celé Evropě a významně přispěla k pádu Římské říše.

Historici, jako byl Ammianus Marcellinus, líčí soužití Hunů s podmaněným obyvatelstvem jako střet ohně a vody. Měly to být dva neslučitelné světy - jeden překypoval tím, co druhý postrádal. Původní obyvatelstvo žilo jako mírumilovní usedlí rolníci. Hunové byli bojechtiví nomádští pastevci a na nově obsazená území prý přinášeli jen zkázu a teror. Nejnovější výzkumy nám ale líčí život Hunů na podmaněných územích ve zcela odlišném světle.

Izotopové vizitky

Ammianus Marcellinus o Hunech ve svém díle Res gestae čili O tom, co se stalo napsal, že se „pranic nestarají o obdělávání půdy a žijí jen z masa a spousty mléka“. Pokud jedli rostlinnou stravu, pak šlo o pokrmy z prosa. Původní podmaněné obyvatelstvo se živilo tím, co se urodilo na polích – obilím, zeleninou a luštěninami. Masem si zpestřili jídelníček jen málokdy a skoro vůbec nejedli ryby, kterým naopak holdovali Hunové.

Živočichové a rostliny hromadí ve svých organismech izotopy týchž prvků v odlišných poměrech. Protože se tyto izotopy s potravou dostávají do lidského těla a zabudovávají se do všech tkání včetně kostí a zubů, můžeme ze zastoupení izotopů v kostrách nebožtíků určit jejich stravu. Pastevci tak mají v těle izotopy odpovídající dietě s velkým podílem masa a mléka. Usedlí rolníci si nesou jako cejch izotopy typické pro rostliny. Odlišit lze i konzumenty různé rostlinné potravy, protože proso nabírá do semen jiné izotopy než obiloviny, luštěniny a zelenina.

Do vody vstupují izotopy některých prvků v závislosti na skladbě hornin v krajině. Voda tak má svůj místně specifický izotopový „otisk“. Také izotopy vypité s vodou se ukládají v těle a prozrazují, kde daný člověk žil. Pokud se člověk v průběhu života stěhuje na větší vzdálenosti, pozná se to na izotopovém složení jeho kostry a zubů. Dříve formované tkáně mají jiné izotopové „pozadí“ než tkáně z pozdější doby. Nomádi migrující na velké vzdálenosti sbírají s vypitou vodou různé směsice izotopů. Rolníci žijící trvale na jednom místě si nesou pouze „značku“ izotopů typických pro jejich domovskou oblast.

Toulat se, nebo se usadit?

Tým pod vedením Susanne Hakenbeckové z britské University of Cambridge prozkoumal pohřebiště z 5. století na územích ovládaných Huny. V hrobech v dnešním Maďarsku našli vědci pochované jak Huny, tak porobené původní obyvatele. Pohled na izotopové složení jejich kostí a zubů ukazuje, že „dělicí čára“ mezi oběma etniky byla velmi nejasná. Někteří lidé se narodili jako rolníci a žili usedle. Později se ale začali toulat na velké vzdálenosti a v jejich jídelníčku převládlo maso a mléko. Tito lidé evidentně přijali za svůj životní styl Hunů. Mohli k tomu být i donuceni. Nelze to vyloučit.

Hakenbecková a její spolupracovníci však ve studii publikované ve vědeckém časopise PLoS ONE považují za pravděpodobnější, že se rolníkům potulný pastevecký život zalíbil. V hrobech se totiž našly i kostry lidí, kteří žili původně jako nomádští pastevci, ale později se usadili a živili se pěstováním zemědělských plodin. To ukazuje, že se řadě Hunů začalo kočovnické harcování zajídat a zlákala je vyhlídka na poklidný život na jednom místě. Někteří lidé tak změnili životní styl usedlých rolníků a kočovných pastevců hned několikrát.

„Římští autoři líčí Huny jako naprosto necivilizované bytosti, jež lze jen s obtížemi označit za lidi. Mnohé obyvatele na hranicích římského impéria ale životní styl Hunů zjevně přitahoval. A stejně tak se někteří nomádi rozhodli pro usedlejší způsob života,“ shrnuje výsledky výzkumu Susanne Hakenbecková.

Reklama

  • Zdroj textu:

    100+1 historie

  • Zdroj fotografií: Wikipedie



Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Nezamhouřit oka

Shattered | rok: 2014 | počet sezon: 1

V reality show Shattered se deset účastníků nechalo zavřít v domě plném skrytých kamer a měli za úkol vydržet týden bez spánku. Denně přitom podstupovali testy, aby se určilo, na koho dlouhodobá bdělost dopadá nejhůř. Tito jedinci se pak utkávali v různých výzvách a nejslabší museli dům opustit. Na vítěze čekalo v přepočtu 4,1 milionu korun, suma se však snižovala pokaždé, když někdo ze soutěžících zavřel oči na déle než deset sekund. Zatímco někteří usnuli, jiní prodělávali halucinace či dramatické změny chování. Farah Clareová nakonec zůstala vzhůru celých 178 hodin a odnesla si čtyři miliony korun. (foto: Unsplash, Alexandra Gorn, CC0)

Revue

Northrop Grumman B-2 Spirit – vývoj tohoto víceúčelového strategického bombardéru probíhal v maximálním utajení. (foto: Shutterstock)

Válka
Zajímavosti

Lidé se superneurony mají paměť jako mladíci. (foto: Shutterstock)

Věda

Poprava císaře Maxmiliána, vedle něho generál Miramón (po císařově levé ruce) a Mejía. Obraz fracouzského malíře Edouarda Maneta. (foto: Wikimedia Commons, CC0)

Historie

Následky kolize DART s planetkou Dimorphos zachycené dalekohledem SOAR. Za planetkou se táhne ohon, který je podle vědců dlouhý více než 10 000 kilometrů. (CTIO/NOIRLab/SOAR/NSF/AURA, T. Kareta, M. KnightCC BY-SA 4.0)

Vesmír

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907