Tajemství černé mašinerie: Co zbylo z Islámského státu?

26.05.2019 - Rukmini Callimachiová

Bojovníci kdysi nejmocnější teroristické organizace světa nechvalně prosluli neuvěřitelnou brutalitou, ovšem také vojenskou efektivitou. Jejich tři roky trvající chalífát však fungoval nejen díky hrůze a disciplíně, ale především – překvapivě – díky velmi výkonné byrokracii. Co zbylo po vrazích a úřednících Islámského státu? 

<p>Města vyrvaná ISIS se podobají masovým hrobům. V sutinách a sklepech domů se stále nacházejí další těla.</p>

Města vyrvaná ISIS se podobají masovým hrobům. V sutinách a sklepech domů se stále nacházejí další těla.


Reklama

Jak se rok 2014 překlápěl do letopočtu 2015, vydali se vojáci Islámského státu změnit každý aspekt života v Mosulu – a začali ženami. Na ulicích se nově tyčily billboardy s portrétem zcela zahalené ženy. Militanti zabrali textilní továrnu, jež záhy chrlila na tržiště tisíce nikábů, dlouhých závojů kryjících celé tělo a tvář kromě očí. Příslušnice něžného pohlaví považované za nedostatečně zahalené dostávaly pokuty. Veterán státní služby Muhammad Nasser Hamoud koupil jeden nikáb své dceři. Tím však změny nekončily. 

Úvodní část: Tajný byznys Islámského státu: Chalífát proslul krutostí i efektivní byrokracií

Do práce chodil jinudy, aby se vyhnul náměstím a kruhovým objezdům, jež fanatici využívali jako veřejná popraviště. Jednou zahlédl, jak vyvlekli z dodávky náctiletou dívku, kterou někdo obvinil z cizoložství, a srazili ji na kolena. Poté jí na hlavu hodili kamenný blok. Na nedalekém mostě se houpala těla lidí podezřelých ze špehování

Jenže na stejných promenádách smrti si Hamoud všiml ještě něčeho, co ho plnilo hanbou – ulice byly mnohem čistší než za irácké vlády. Omar Bilal Younes, 42letý řidič kamionu, jemuž práce umožnila projet teritorium Islámského státu křížem krážem, změnu zaznamenal ihned. „Svoz odpadu představoval pro ISIS všude starost číslo jedna,“ vzpomínal. 

Uklízeči a zametači se nezměnili. Disciplína však ano. To nám v rozhovoru potvrdilo i půl tuctu zaměstnanců městského úklidu, kteří pracovali ve třech různých městech pod správou ISIS. „Když někdo dřív šidil práci, mohl jsem mu maximálně nechat propadnout jeden denní plat,“ vysvětluje úředník Salim Ali Sultan. „Pod ISIS mohl jít za totéž do vězení.“ Další zpovídaní potvrzují, že bylo mnohem pravděpodobnější, že poteče voda, neucpe se kanalizace nebo ze silnice zmizí díry – a to vše v situaci, kdy na město téměř denně dopadaly bomby

Útěk se nezdařil

Striktnost nového režimu se promítá v 87 dokumentech, které jsme objevili v jednom z bývalých vězení. Lidé končili v cele za takové přečiny, jako je trhání obočí, nevhodný účes, chov holubů, hraní domina, poslouchání hudby či kouření vodní dýmky.  

Počátkem roku 2016 vyběhla Hamoudova dcera Sára na chvilku ven vyřídit krátkou pochůzku a zapomněla si zahalit oči. Bohužel ji zahlédl člen mravnostní policie, a než mu mohla vysvětlit, proč není zakrytá, dostala ránu pěstí do obličeje. Později v nemocnici zjistili, že kvůli tomu částečně přišla o zrak. Otec jí od té doby zakázal opouštět dům. 

Byla to poslední kapka. Hamoud se rozhodl, že rodina musí z Mosulu zmizet. Už dřív se svým nejstarším synem, 28letým Omarem, spořil na nový dům. Teď se rozhodli, že peníze vyberou a odejdou. Ráno v den plánovaného útěku vyzvedli v bance v přepočtu téměř 700 tisíc korun. O necelé dvě hodiny později u nich doma zastavila jednotka ozbrojených maskovaných mužů. Ten, který bušil na dveře, držel v ruce bankovní výpis s Omarovým podpisem. „Zkuste to ještě jednou a zabijeme vás. Všechny,“ zněla výhrůžka. 

Daně na každém kroku

Ve vypálené budově na březích Tigridu jsem našla kufřík, který patřil bankovnímu úředníkovi. Podle dokladů, jež ukazovaly plešatějšího muže s velkým orlím nosem, býval jeho majitel účetním na ministerstvu zemědělství. Zavazadlo nacpané analýzami rozpočtů a odhady výnosů dokonale dokreslovalo ambice i schopnosti byrokracie, kterou islamisté vytvořili. 

Přehled finančních operací nalezený v tomto jediném kufříku hovoří o přepočteném zisku 430 milionů korun – a to pouze ze zemědělství. Popisuje, jak organizace vydělávala peníze na každém kroku: Ještě před zasazením prvního zrna vybral ISIS nájem ze zkonfiskovaných polností. Když došlo na mlácení obilí, vyžádal si daň za sklizeň. Kontroloval skladiště i sila a požadoval peníze za uskladnění. Náklaďáky, jež obilniny převážely do mlýnů, platily mýto. Mouku pak organizace prodávala velkoobchodníkům, kteří ji rozváželi do všech koutů chalífátu – přičemž samozřejmě opět hradili mýtné. Poté mouka putovala do obchodů a supermarketů, jež státu odvedly daň. A následně zákazníci zaplatili za hotové pečivo ještě jednu, tentokrát spotřební. 

Záznamy ukazují, že během jediného dne v roce 2015 vydělal ISIS na prodeji obilí v přepočtu 43 milionů korun. Jiný dokument vypočítává, že mu prodej mouky na třech místech v Mosulu vynesl během tří měsíců asi 68 milionů. 

Dobrovolně povinná charita 

Ruka islámského berního úřadu zasáhla do každé oblasti života. Domácnosti platily dva tisíce dinárů (asi padesát korun) za svoz odpadu, deset tisíc (250 Kč) za každých deset ampérů odebrané elektřiny a stejnou částku za vodu. Firma, která si chtěla nechat zavést telefonní připojení, uhradila v telekomunikační kanceláři patnáct tisíc dinárů (375 Kč) jako instalační poplatek a pět tisíc (125 Kč) za měsíční údržbu. Matriky vybíraly peníze za rodné listy a uzavírané sňatky. 

Nejvýnosnější daní se ovšem stal tzv. zakát, jeden z pěti pilířů islámu. Rovná se 2,5 % z celkových příjmů věřícího a až 10 % objemu zemědělské produkce. Ačkoliv i dřív vyžadovaly vlády Sýrie a Iráku některé poplatky, osobní daň znamenala novinku. Za normálních okolností představuje zakát příspěvek na pomoc chudým. V pojetí Islámského státu se však charitativní akt změnil v povinnou platbu, a přestože část z takto vybraných peněz skutečně směřovala k nemajetným rodinám, ministerstvo zakátu a charity se v praxi proměnilo v generální finanční ředitelství

Většina novinářů se při popisu toho, jak se z ISIS stala nejbohatší teroristická organizace světa, soustředí na jeho příjmy z ilegálního prodeje ropy, který na vrcholu moci přiváděl do pokladny v přepočtu až padesát milionů korun týdně. Nicméně dokumenty nalezené v Sýrii ukazují, že z daní plynulo Islámskému státu šestkrát víc prostředků než z ropného byznysu. 

Civilní motor války

Navzdory stovkám leteckých úderů, které zanechaly chalífát v rozvalinách, nepřestávala jeho ekonomika fungovat. Podle mezinárodních norem totiž nemohla dostat zásah raketou – jejím motorem byli civilisté se svými komerčními aktivitami a země pod jejich nohama. 

Podle dat Zemědělské komory OSN byla zabavená půda tou nejúrodnější, jaká se v Iráku nacházela. Na vrcholu moci Islámského státu farmařili „jeho“ civilisté na polích, jež dřív dávala přes 40 % obilí země a polovinu celkového výnosu ječmene. V jednu chvíli ISIS kontroloval 80 % produkce bavlny v Sýrii. To vše přispělo k neuvěřitelnému zisku asi 18 miliard korun, jež dokázala organizace na své aktivity každoročně vydělat

Výběr daní byl pro ni tak důležitý, že pokračoval až do jejího úplného zničení. Nejméně stovka dokumentů označená jako „Hrubý denní výnos“ se datuje k listopadu 2016, tedy celý měsíc poté, co se koaliční síly zakously do okrajů Mosulu a pomalu, ale neodvratně se probojovávaly do centra. 

Musíme být upřímní

Bojovníci, jejichž plánům na vybudování státu se zpočátku všichni smáli, se nakonec ukázali jako velmi schopní. Trvalo devět dlouhých měsíců, než elitní irácká Zlatá divize a speciálové z USA vyrvali Mosul z jejich sevření, a to během bojů tak ostrých, že o nich jeden z amerických generálů hovořil jako o nejtěžší bitvě za 35 let své kariéry. 

Islámský stát padl a je minulostí. Ale o život se rval s takovým odhodláním, že musely postupující armády srovnat dům za domem téměř v každém osvobozovaném městě. Tisíce lidí přišly o střechu nad hlavou. Každý den nacházejí vojáci masové hroby, a v jednom z nich leží i čtyři bratranci z Hamoudovy rodiny. Jeho dcera Sára nosí kvůli poškozenému zraku silné brýle, přesto nemůže nevidět hory odpadků, jež se kupí v sousedství. Málokdo má pro dřívější pány dobré slovo – pokud se tedy nezeptáte na kvalitu služeb, které zajišťovali. „V tomto musíme být upřímní,“ připouští Hamoud, „za ISIS to tu bylo podstatně čistší.“ 

Jediný stát?

Obyvatelé města Tel Kaif ležícího severně od Mosulu vzpomínají, jak ISIS povolal do práce tým inženýrů, aby opravili přetíženou elektrickou síť. Muži sehnali a nainstalovali nové jističe, a místní si tak poprvé v životě mohli rozsvítit kdykoliv, nejen během šesti vyhrazených hodin denně. Když potom na začátku roku 2017 dobyly město irácké jednotky, jističe zas odmontovaly a výpadky proudu se vrátily. „Kdyby se vláda rozhodla, že přijme systém řízení tak, jak to dělal ISIS, líbali bychom jí ruce,“ vysvětloval řidič kamionu Omar Bilal Younes. 

TIP: Malí lvi plní strachu: Kdo jsou děti Islámského státu?

Naštěstí přesně to vláda během několika měsíců udělala a elektřina opět funguje. Nicméně ironický fakt, že dlouhodobě neřešený problém dala doslova přes noc do pořádku teroristická organizace, lidem rozhodně neušel. „Ačkoliv je nikdo jako stát neuznával,“ povzdechne si místní obchodník Ahmed Ramzi Salim, „oni jediní se jako stát chovali.“ 

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Přemysl Otakar II. a jeho syn Václav zlepšili postavení Židů v českých zemích.

Historie

Jednu z největších podzemních prostor parku představuje i Gua Rusa neboli „jelení jeskyně“.

Cestování
Reklama

Zbrusu nový kráter na Marsu

Vesmír

V Grónsku mizí led přímo před očima

Věda

PzKpfw IV Ausf. H od instrukční divize Lehr v předvečer vylodění v Normandii

Válka

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907