Tajemství paleodiety: Co vlastně jedli prehistoričtí lidé?

07.12.2016 - Stanislav Mihulka

Nové nálezy z Izraele odhalují pestrou nabídku rostlin na pravěkém jídelníčku

Zbytky prehistorické stravy -<p>Naši prehistoričtí předci měli k dispozici řadu druhů jedlých rostlin</p>
Zbytky prehistorické stravy -

Naši prehistoričtí předci měli k dispozici řadu druhů jedlých rostlin


Reklama

Čím se vlastně živili naši prehistoričtí předci? Nálezy rostlin z pravěkého jídelníčku bývají vzácné, nové nálezy pozůstatků jedlých rostlin z Izraele teď ale přinášejí řadu zajímavých informací.

Na nalezišti, které se nachází na pobřeží Chulského jezera (v Bibli známého jako Meróm) v severním Izraeli, vědci objevili více než 9 tisíc pozůstatků jedlých rostlin z doby před 1,75 miliony až 250 tisíci let.

Archeologové identifikovali celkem 55 různých druhů jedlých rostlin, z nichž se našla semena, plody, ořechy, listy, stonky, kořeny nebo hlízy. Překvapilo je, že celkem 7 různých druhů jedlých rostlin pocházelo přímo z jezera.

TIP: Pokročilá archeologie: Nový objev s pomocí satelitů, dronů a Google Earth

K uchování zbytků rostlin přispělo jejich zaplavení vodou a rychlé převrstvení sedimenty. V prostředí bez přístupu vzduchu se tak nálezy mohly zachovat až do dnešní doby.

Reklama

  • Zdroj textu:

    Hebrew University of Jerusalem

  • Zdroj fotografií: Yaakov Langsam



Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Kolorovaná fotografie přibližuje, jak přesně vakovlci vypadali. Osudným se jim stal strach farmářů o stáda dobytka. (foto: Profimedia)

Zajímavosti
Zajímavosti
Věda

Americké bombardéry B-29 shazují bomby kdesi nad Koreou. Počítalo se s nimi také pro případný nukleární úder. (foto: Shutterstock)

Válka

Alice Sasko-Koburská (1843–1878) byla prababičkou prince Phillipa, nedávno zemřelého manžela královny Alžběty II. (foto: Wikimedia Commons, CC0)

Historie

Základ Algolova systému, vzdáleného devadesát světelných roků, tvoří velmi těsná spektroskopická dvojhvězda: Stálici hlavní posloupnosti třikrát hmotnější než Slunce doprovází ve vzdálenosti pouhých devíti milionů kilometrů podobr s 0,7 sluneční hmotnosti. Zmíněnou dvojici pak jednou za 681 dní obkrouží ještě třetí hvězda, mírně hmotnější než Slunce. (ilustrace: ESO, L. CalçadaCC BY-SA 4.0)

Vesmír

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907