Tajemství terakotové armády: Naučili Číňany sochařskému umění Evropané?

22.04.2018 - Jaroslav Petr

Kolem osmi tisíc soch v životní velikosti vyrovnaných do přesných vojenských formací tvoří posmrtnou stráž prvního čínského císaře Čchin Š‘-chuang-tiho. Kdo je doopravdy stvořil?

<p>Evropané pochovaní v sousedství hrobky mohli mít řecké kořeny. Naučili Číňany sochařskému umění?</p>

Evropané pochovaní v sousedství hrobky mohli mít řecké kořeny. Naučili Číňany sochařskému umění?


Reklama

Od objevu hrobky císaře Čchin Š‘-chuang-tiho v roce 1974 se podařilo čínským vědcům odhalit nejedno tajemství. Mauzoleum přesto i nadále obestírá řada záhad. Není divu. Měření pomocí speciálních radarů dovolujících nahlédnout pod zemský povrch ukazuje, že hrobka je podstatně větší, než se ještě nedávno myslelo. Rozkládá se na neuvěřitelné ploše 98 kilometrů čtverečních! Je tedy dvěstěkrát rozlehlejší než celé Údolí králů s hrobkami staroegyptských faraonů! 

Záhadní Evropané 

V těsném sousedství císařské hrobky se nachází hned několik masových hrobů, do kterých byla uložena těla dělníků a řemeslníků. Zbytky řetězů z pout prozrazují, že jsou tu pochovaní i zločinci odsouzení k nuceným pracím. Všichni tito lidé zemřeli během tří desetiletí budování hrobky. 

Nedávno provedené analýzy DNA ostatků z těchto hrobů přinesly šokující odhalení. V populaci budovatelů hrobky se vyskytovali Evropané! „Máme v rukou důkaz těsných kontaktů prvního čínského císaře se Západem, a to dlouho před tím, než oba tyto světy propojila Hedvábná stezka,“ říká šéfka vykopávek v císařské hrobce Li Siou-čen. Benátského kupce Marca Pola kdosi předběhl v návštěvě čínského císařského dvora o plných 1 500 roků. Jenže kdo?

Řecká inspirace 

Kudy záhadní Evropané na Čchin Š‘-chuang-tiho dvůr přišli? Za života prvního čínského císaře ještě nepropojovala starověkou Evropu a Blízký východ s Čínou souvislá obchodní tepna Hedvábné stezky se systémem tržišť a stanic skýtajících zázemí obchodním karavanám. K tomu došlo až o pět století později. 

Také o totožnosti evropských budovatelů císařské hrobky můžeme jen spekulovat. Určité vodítko nabízejí samotné terakotové sochy. Číňané podobná sochařská díla nikdy předtím nevytvořili. Je proto pravděpodobné, že je realistické sochy v životní velikosti naučili dělat právě záhadní Evropané. V té době existovala jen jediná evropská velmoc, jejíž sochařství bylo na patřičné úrovni. Řecko Alexandra Makedonského! 

To by vysvětlovalo i cestu Evropanů do Číny. Alexandr posunul hranice své říše daleko na východ. Jeho vojska vstoupila například do Ferganské kotliny. Makedonský dobyvatel založil města na horním toku Indu. A i když se po jeho smrti v roce 323 př. n. l. impérium rychle rozpadalo, řecký vliv se z Asie vytrácel jen pomalu. Platí to i o řeckém sochařství. Někteří odborníci zde nacházejí společné rysy s klasickými řeckými sochami. Podobnost není patrná ani tak na sochách vojáků, jako spíše na sochách akrobatů, kteří měli císaře na onom světě bavit, nebo na bronzových sochách koní. Tyto nepřímé důkazy svědčí o tom, že záhadní Evropané pochovaní v sousedství impozantní hrobky mohli mít řecké kořeny. 

Nebyl by to první důkaz o stycích Číny a antických civilizací ve Středomoří. V čínských archivech se našly zprávy o příjezdu římských obchodníků. Za vlády římského císaře Augusta Seneca velmi ostře kritizoval rozmařilosti římských boháčů, kteří se odívali do čínského hedvábí. 

„Jsme přesvědčeni, že terakotová armáda měla inspiraci v řeckém sochařství a umění,“ říká vedoucí vykopávek Li Siou-čen a Lukas Nickel z univerzity ve Vídni k tomu dodává: „Myslím si, že tu byl řecký sochař, který vedl místní řemeslníky.“ 

Krvavý boj o trůn

O bojích o následnictví po Čchin Š‘-chuang-tiho smrti v roce 210 př. n. l. jsme si zatím dělali představu především z díla historika S‘-ma Čchiena sepsaného v roce 89 př. n. l. Z toho vyplývá, že jeden z mnoha císařových synů Čchin Er Š‘ zorganizoval vraždu zákonného dědice trůnu Fu-su a zmocnil se vlády nad zemí. 

Nové nálezy dokazují, že boj o trůn provázela krvavá lázeň, vedle níž je S‘-ma Čchienův popis románkem pro dospívající dívky. V blízkosti císařské hrobky se našly kostry mužů různého věku, pochované s předměty, jaké mohli vlastnit jen členové císařské rodiny. Jsou to zřejmě Čchin Š‘-chuang-tiho synové. O tom, že nezemřeli přirozenou smrtí, svědčí lebka rozštípnutá šípem ze samostřílu. Šíp musel být vystřelen z těsné blízkosti a mnohé napovídá tomu, že se jednalo o popravu.

U císařské hrobky se našla také zhruba stovka hrobů, s nimiž si archeologové zpočátku nevěděli rady. Pohřební komory zůstaly prázdné, ale u vchodů do nich ležely rozházené části těl nebožtíků rozsekaných na kusy. Kosti a zuby prozradily, že tu byly bestiálně pobity mladé ženy. Všude kolem nacházeli archeologové rozházené perly se zlatými šperky a ozdobami. Kdo byly tyto oběti brutálního násilí?

S‘-ma Čchien uvádí, že Čchin Er Š‘ nechal po nástupu k moci povraždit většinu otcových konkubín. Byl to zoufalý krok muže, který si uvědomoval vratkost své pozice. Co když je některá z otcových konkubín těhotná a porodí syna? Co když Čchin Er Š‘ovi nepřátelé tohoto potenciálního dědice ukryjí a vychovají z něj válečníka schopného svrhnout uzurpátora? Čchin Er Š‘ viděl jedinou možnost, jak tuhle hrozbu zažehnat. „Zabijte je!“ nařídil a rozpoutal tak krvavé peklo. 

Co dál?

Můžeme se na historikův popis císařovy hrobky spolehnout? Psal o Čchin Š‘-chuang-tiho pohřbu v době, kdy od smrti prvního císaře uplynulo více než století a na mnoha místech přehání. Vědci například považují za vyloučené, aby na hrobce pracovalo najednou 700 000 dělníků a trestanců. Na druhé straně S‘-ma Čchien neuvádí některá podstatná fakta. Nepadne tu například jediná zmínka o terakotové armádě. 

Archeologové se na vykopávky ve vlastní císařově hrobce v nejbližší době nechystají. Můžeme-li věřit S‘-ma Čchienovým textům, byl císař pochován s dary nesmírné hodnoty. Pokud se po více než dvou tisíciletích dochovaly, mohl by je kontakt se vzduchem a světlem nevratně poškodit. Dokud se nenajde řešení, jak je zakonzervovat, můžeme se jen domýšlet, jaká překvapení na nás v hrobce čekají… 

  • Zdroj textu:

    100+1 Speciál: Nevyřešené otazníky historie

  • Zdroj fotografií: Shutterstock

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Vesmír

Obnova historických budov vyžaduje znalost tradičních technik, jako je práce se dřevem či tvorba jemných omítek.

Zajímavosti

Letecká doprava v Chicagu

Věda

Dnes silnice číslo 66 slouží hlavně turistům a nostalgikům.

Historie

Výskoky nad hladinu (tzv. breaching) keporkaci daleko více prováděli, když od sebe byly velrybí skupiny dál...

Příroda
Revue

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907