Tajemství velrybího chování: Proč si keporkaci vyskakují?

29.01.2020 - Zuzana Teličková

Keporkaci často vyskakují nad hladinu a plácají o vodu hrudními ploutvemi a ocasem, takže jsou velice vděčným objektem pro ty, kdo chtějí pozorovat velryby. Proč to ale dělají?

<p>Výskoky nad hladinu (tzv. breaching) keporkaci daleko více prováděli, když od sebe byly velrybí skupiny dál...</p>

Výskoky nad hladinu (tzv. breaching) keporkaci daleko více prováděli, když od sebe byly velrybí skupiny dál...


Reklama

Keporkaci (Megaptera novaeangliae) jsou až 15 metrů dlouzí kytovci, kteří jsou známí svými složitými „písněmi“. Dobře známá je i jejich „záliba“ vyskakovat nad hladinu a tlouci o ni ploutvemi a ocasem. Zoologové specializovaní na etologii kytovců již delší dobu přemýšlejí, jaký význam mají tyto projevy a nový směr by jejich úvahám mohla dát studie mezinárodního týmu vědců.

Zoologové sledovali migrující keporkaky u východního pobřeží Austrálie a podařilo se jim zachytit celkem 94 různých velrybích „rodin“. Vědci si všímali společenského chování velrybích skupin a zjednodušeně se snažili najít souvislost mezi jejich prostorovým pohybem a výše popsanými aktivitami. Jejich závěrem je, že vyskakování nad vodu zřejmě velrybám pomáhá komunikovat na větší vzdálenosti.

TIP: Savec z obřího rodu: Pronásledovaní giganti keporkaci

K výskokům totiž mnohem častěji docházelo, když další nejbližší skupina velryb byla od pozorované rodinky dál než 4 000 metrů. V případě, že k sobě byly skupiny blíž, množství výskoků nad hladinu výrazně pokleslo. Naproti tomu plácání ploutvemi a ocasem o hladinu keporkaci používali, když u sebe byli blíž a pravděpodobně souviselo s rozdělením skupinky nebo naopak jejím zamýšleným spojením do jednoho seskupení. Zatím jde samozřejmě jen o kvalifikované odhady, ale zdá se, že mořští biologové udělali správný krok k poznání pravdy.

Reklama




Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Dědeček kakadu

Pátým nejstarším známým ptákem byl nejspíš sameček druhu kakadu inka (Cacatua leadbeateri) jménem Cookie. Vylíhl se 30. června roku 1933 v australské zoologické zahradě Taronga a o rok později byl převezen do právě založené Brookfieldské zoologické zahrady v americkém Chicagu. Když pak 27. srpna roku 2016 zemřel, byl ve věku 83 let nejstarším chovancem této zahrady a posledním zástupcem původního živého inventáře chicagské zoo. Díky známému datu narození je Cookie zaznamenán jako nejstarší papoušek i v Guinessově knize rekordů. Úctu svému bývalému rezidentovi projevila i zoologická zahrada v Chicagu, která v roce 2017 umístila u pavilonů plazů a ptáků pamětní bronzovou sochu Cookieho v životní velikosti.

Kakadu inka je středně velkým zástupcem kakaduovitých papoušků. Nápadným znakem druhu je jeho hřebínek z červeno-oranžově zbarvených pírek, který dokáže napřímit. Obývá vyprahlé australské vnitrozemí. (ilustrační foto: Wikimedia Commons, JJ HarrisonCC BY-SA 4.0)

Příroda
Věda

Skunk pruhovaný je ve volné přírodě ohrožen změnou klimatu, intenzivním zemědělstvím i lovem. Skunci mají skvěle vyvinutý čich a sluch, ale velice špatný zrak - proto bohužel často končí pod koly aut. (foto: Wikimedia Commons, USFWS Mountain-PrairieCC BY 2.0)

Revue

Přemysl Otakar II. nechává křtít pohanské Prusy, obraz Antonína Lhoty. (foto: Wikimedia Commons, DobrošCC BY-SA 4.0)

Historie
Válka

Dobrovolníci si zapisovali, jak se cítí po dojedení snídaně - 86 % z nich hodlá své stravovací návyky změnit k lepšímu. (foto: Shutterstock)

Zajímavosti

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907