Tajemství velrybího chování: Proč si keporkaci vyskakují?

29.01.2020 - Zuzana Teličková

Keporkaci často vyskakují nad hladinu a plácají o vodu hrudními ploutvemi a ocasem, takže jsou velice vděčným objektem pro ty, kdo chtějí pozorovat velryby. Proč to ale dělají?

<p>Výskoky nad hladinu (tzv. breaching) keporkaci daleko více prováděli, když od sebe byly velrybí skupiny dál...</p>

Výskoky nad hladinu (tzv. breaching) keporkaci daleko více prováděli, když od sebe byly velrybí skupiny dál...


Reklama

Keporkaci (Megaptera novaeangliae) jsou až 15 metrů dlouzí kytovci, kteří jsou známí svými složitými „písněmi“. Dobře známá je i jejich „záliba“ vyskakovat nad hladinu a tlouci o ni ploutvemi a ocasem. Zoologové specializovaní na etologii kytovců již delší dobu přemýšlejí, jaký význam mají tyto projevy a nový směr by jejich úvahám mohla dát studie mezinárodního týmu vědců.

Zoologové sledovali migrující keporkaky u východního pobřeží Austrálie a podařilo se jim zachytit celkem 94 různých velrybích „rodin“. Vědci si všímali společenského chování velrybích skupin a zjednodušeně se snažili najít souvislost mezi jejich prostorovým pohybem a výše popsanými aktivitami. Jejich závěrem je, že vyskakování nad vodu zřejmě velrybám pomáhá komunikovat na větší vzdálenosti.

TIP: Savec z obřího rodu: Pronásledovaní giganti keporkaci

K výskokům totiž mnohem častěji docházelo, když další nejbližší skupina velryb byla od pozorované rodinky dál než 4 000 metrů. V případě, že k sobě byly skupiny blíž, množství výskoků nad hladinu výrazně pokleslo. Naproti tomu plácání ploutvemi a ocasem o hladinu keporkaci používali, když u sebe byli blíž a pravděpodobně souviselo s rozdělením skupinky nebo naopak jejím zamýšleným spojením do jednoho seskupení. Zatím jde samozřejmě jen o kvalifikované odhady, ale zdá se, že mořští biologové udělali správný krok k poznání pravdy.

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Státy většinou neposkytují příliš informací o zvláštních jednotkách

Válka

Praha v 19. století. V roce 1869 už měla 158 tisíc obyvatel, tedy asi dvakrát více než Brno.

Historie
Věda

Sonda Al Amal je 2,37 metru široká, na délku měří 2,9 metru a váží zhruba 1 500 kilogramů. Její základ tvoří trojice vědeckých přístrojů: multispektrální kameroa EXI (Emirates eXploration Imager), infračervený spektrograf EMIRS (Emirates Mars Infrared Spectrometer) a ultrafialový spektrograf EMUS (Emirates Mars Ultraviolet Spectrometer).

Vesmír

Enzymatická výbava trávicí soustavy zavíječe voskového (Galleria mellonella) umožňuje jeho housenkám trávení včelího vosku – po chemické stránce komplikované a těžko odbouratelné struktury.

Zajímavosti

Monumentální křesťanský chrám, v němž byli korunováni byzantští císařové, se změnil v mešitu po dobytí Konstantinopole (dnešního Istanbulu) osmanskými vojsky v roce 1453. Nyní patří k nejnavštěvovanějším památkám Turecka. 

Zajímavosti

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907