Takoví normální zabijáci: Osm predátorů světa pod hladinou

19.09.2022 - Vilém Koubek

Podvodní život plyne na první pohled vznešeně a idylicky. Obyvatelé řek, moří a oceánů jej však vnímají jako neutuchající boj o přežití a jsou na něj připraveni nejen jedem či klepety, ale také roztodivnými tvary a barvami

<h3>Kladivo na manévrování</h3><p><strong>Kladivounovití | mírné až tropické vody oceánů</strong></p><p>Do čeledi kladivounovitých patří devět druhů žraloků, které spojuje specifický tvar hlavy. Zvláštní prvek těmto predátorům nadělila evoluce: Díky lebce v podobě kladiva lépe plavou i manévrují. Oči umístěné na okrajích hlavy jim zase zajišťují lepší panoramatický rozhled. </p>

Kladivo na manévrování

Kladivounovití | mírné až tropické vody oceánů

Do čeledi kladivounovitých patří devět druhů žraloků, které spojuje specifický tvar hlavy. Zvláštní prvek těmto predátorům nadělila evoluce: Díky lebce v podobě kladiva lépe plavou i manévrují. Oči umístěné na okrajích hlavy jim zase zajišťují lepší panoramatický rozhled. 

<h2>Číhající čelisti</h2><p><strong>Murénovití | slané i sladké vody celého světa</strong></p><p>Jedná se o čeleď dravých ryb s protáhlým tělem, které tak připomínají hady. Zatímco nejmenší zástupci měří jen kolem 11 cm, největší dorůstají i 4 m a váží víc než 30 kg. Na oběť číhají ve štěrbinách, odkud vyčnívají pouze třetinou své délky, a čekají, až se kořist přiblíží nadosah – teprve potom zaútočí.</p>

Číhající čelisti

Murénovití | slané i sladké vody celého světa

Jedná se o čeleď dravých ryb s protáhlým tělem, které tak připomínají hady. Zatímco nejmenší zástupci měří jen kolem 11 cm, největší dorůstají i 4 m a váží víc než 30 kg. Na oběť číhají ve štěrbinách, odkud vyčnívají pouze třetinou své délky, a čekají, až se kořist přiblíží nadosah – teprve potom zaútočí.

<h3>Malá, ale jedovatá</h3><p><strong>Chobotnice kroužkovaná | mělké vody západního Tichomoří</strong></p><p>Drobná, zhruba deseticentimetrová chobotnice patří k nejjedovatějším známým tvorům oceánů, a představuje nebezpečí dokonce i pro člověka: Její kousnutí sice nebolí, ale do těla s ním proniká silný neurotoxin – nejprve se dostaví jen brnění a otupělost, zhruba po osmi hodinách však dochází k paralýze a zástavě dýchání. </p>

Malá, ale jedovatá

Chobotnice kroužkovaná | mělké vody západního Tichomoří

Drobná, zhruba deseticentimetrová chobotnice patří k nejjedovatějším známým tvorům oceánů, a představuje nebezpečí dokonce i pro člověka: Její kousnutí sice nebolí, ale do těla s ním proniká silný neurotoxin – nejprve se dostaví jen brnění a otupělost, zhruba po osmi hodinách však dochází k paralýze a zástavě dýchání. 

<h3>Nejrychlejší útočník oceánů</h3><p><strong>Strašek kudlankový | subtropické a tropické vody</strong></p><p>Strašek kudlankový obvykle dorůstá zhruba 10 cm a patří k nejvýznamnějším predátorům subtropických a tropických oceánů. Proslul nejen pestrobarevným krunýřem, ale také klepety, jimiž dokáže zaútočit rychlostí až 23 m/s. Snímek zachycuje samičku, jak přenáší svá vajíčka.</p>

Nejrychlejší útočník oceánů

Strašek kudlankový | subtropické a tropické vody

Strašek kudlankový obvykle dorůstá zhruba 10 cm a patří k nejvýznamnějším predátorům subtropických a tropických oceánů. Proslul nejen pestrobarevným krunýřem, ale také klepety, jimiž dokáže zaútočit rychlostí až 23 m/s. Snímek zachycuje samičku, jak přenáší svá vajíčka.

<h3>Nesmlouvavý lovec</h3><p><strong>Kosatka dravá | oceány celého světa</strong></p><p>Kosatce dravé se přezdívá „velryba zabiják“. Před největším predátorem oceánů nejsou v bezpečí delfíni, tuleni, želvy ani žraloci. Volně žijící kosatky obvykle nepředstavují pro člověka hrozbu. Na druhé straně jedinci chovaní v zajetí na lidi již párkrát zaútočili a několikrát také zabíjeli. </p>

Nesmlouvavý lovec

Kosatka dravá | oceány celého světa

Kosatce dravé se přezdívá „velryba zabiják“. Před největším predátorem oceánů nejsou v bezpečí delfíni, tuleni, želvy ani žraloci. Volně žijící kosatky obvykle nepředstavují pro člověka hrozbu. Na druhé straně jedinci chovaní v zajetí na lidi již párkrát zaútočili a několikrát také zabíjeli. 

<h3>Největší a nejdelší</h3><p><strong>Talířovka obrovská | severní oceánské vody</strong></p><p>Talířovka obrovská představuje největší známý druh medúzy: Rekordní exemplář vyplavilo v roce 1870 moře v Massachusettském zálivu: Žahavec měl 2,3 m v průměru a jeho chapadla, jež při kontaktu způsobují zarudnutí a prudkou bolest, měřila 37 m. </p>

Největší a nejdelší

Talířovka obrovská | severní oceánské vody

Talířovka obrovská představuje největší známý druh medúzy: Rekordní exemplář vyplavilo v roce 1870 moře v Massachusettském zálivu: Žahavec měl 2,3 m v průměru a jeho chapadla, jež při kontaktu způsobují zarudnutí a prudkou bolest, měřila 37 m. 

<h3>Krása s příchutí jedu</h3><p><strong>Perutýn ohnivý | tropické vody Tichého a Indického oceánu</strong></p><p>Samotářská, ale silně teritoriální ryba zahání případné narušitele svým vzhledem nebo jedem, který vylučuje žlázami v ploutvích. Jde o jeden z mála druhů, kde je sameček agresivnější než samička. Člověka sice jed perutýna neohrožuje na životě, ale způsobuje silnou bolest, jež může přetrvat až 12 hodin.</p>

Krása s příchutí jedu

Perutýn ohnivý | tropické vody Tichého a Indického oceánu

Samotářská, ale silně teritoriální ryba zahání případné narušitele svým vzhledem nebo jedem, který vylučuje žlázami v ploutvích. Jde o jeden z mála druhů, kde je sameček agresivnější než samička. Člověka sice jed perutýna neohrožuje na životě, ale způsobuje silnou bolest, jež může přetrvat až 12 hodin.

<h3>Krotká masožravka</h3><p><strong>Piraňa obecná | sladké vody Jižní Ameriky</strong></p><p>Tento drobný sladkovodní predátor získal kvůli hororovým filmům pověst krvežíznivého zabijáka, který útočí v hejnech. Pravda je však zcela jiná: Piraně obvykle loví samy a v hejnech se drží, pouze pokud cítí ohrožení. V první řadě se jedná o mrchožrouty – a zaujme-li rybu živá kořist, většinou bývá zraněná nebo umírá.</p>

Krotká masožravka

Piraňa obecná | sladké vody Jižní Ameriky

Tento drobný sladkovodní predátor získal kvůli hororovým filmům pověst krvežíznivého zabijáka, který útočí v hejnech. Pravda je však zcela jiná: Piraně obvykle loví samy a v hejnech se drží, pouze pokud cítí ohrožení. V první řadě se jedná o mrchožrouty – a zaujme-li rybu živá kořist, většinou bývá zraněná nebo umírá.

Reklama







Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Szent István krátce předtím, než klesl ke dnu. V pozadí sesterský Tegetthoff. (foto: Wikimedia Commons, NHHCCC0)

Válka

Luňák červený (Milvus milvus) je nápadný svým hluboce vykrojeným ocasem. Většina těla je zbarvena rezavě hnědě, místy s nádechem do červena. Oči dospělých ptáků mají světlou, téměř bílou barvu. (foto: Shutterstock)

Příroda

Ludwig Van Beethoven na obraze Josepha Karla Stielera z roku 1820. (foto: Wikimedia Commons, JK StielerCC0)

Věda

Ilustrace zachycuje výron oblaku trosek po impaktu sondy DART (NASA) na povrch planetky Dimorphos. Obrázek vznikl s pomocí detailních snímků planetky, které pořídila kamera DRACO na palubě sondy DART těsně před impaktem. (zdroj: ESO, M. KornmesserCC BY-SA 4.0)

Vesmír

Pavoučí samečci udělají takřka cokoliv, aby neskončili na pomyslném oltáři lásky. Ne vždy se jim to ale podaří. (foto: Shutterstock)

Zajímavosti

Ostrov Trindade v jižním Atlantiku. (foto: Wikimedia Commons, Simone MarinhoCC BY-SA 3.0)

Věda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907