Podvodní život plyne na první pohled vznešeně a idylicky. Obyvatelé řek, moří a oceánů jej však vnímají jako neutuchající boj o přežití a jsou na něj připraveni nejen jedem či klepety, ale také roztodivnými tvary a barvami
Kladivounovití | mírné až tropické vody oceánů
Do čeledi kladivounovitých patří devět druhů žraloků, které spojuje specifický tvar hlavy. Zvláštní prvek těmto predátorům nadělila evoluce: Díky lebce v podobě kladiva lépe plavou i manévrují. Oči umístěné na okrajích hlavy jim zase zajišťují lepší panoramatický rozhled.
Murénovití | slané i sladké vody celého světa
Jedná se o čeleď dravých ryb s protáhlým tělem, které tak připomínají hady. Zatímco nejmenší zástupci měří jen kolem 11 cm, největší dorůstají i 4 m a váží víc než 30 kg. Na oběť číhají ve štěrbinách, odkud vyčnívají pouze třetinou své délky, a čekají, až se kořist přiblíží nadosah – teprve potom zaútočí.
Chobotnice kroužkovaná | mělké vody západního Tichomoří
Drobná, zhruba deseticentimetrová chobotnice patří k nejjedovatějším známým tvorům oceánů, a představuje nebezpečí dokonce i pro člověka: Její kousnutí sice nebolí, ale do těla s ním proniká silný neurotoxin – nejprve se dostaví jen brnění a otupělost, zhruba po osmi hodinách však dochází k paralýze a zástavě dýchání.
Strašek kudlankový | subtropické a tropické vody
Strašek kudlankový obvykle dorůstá zhruba 10 cm a patří k nejvýznamnějším predátorům subtropických a tropických oceánů. Proslul nejen pestrobarevným krunýřem, ale také klepety, jimiž dokáže zaútočit rychlostí až 23 m/s. Snímek zachycuje samičku, jak přenáší svá vajíčka.
Kosatka dravá | oceány celého světa
Kosatce dravé se přezdívá „velryba zabiják“. Před největším predátorem oceánů nejsou v bezpečí delfíni, tuleni, želvy ani žraloci. Volně žijící kosatky obvykle nepředstavují pro člověka hrozbu. Na druhé straně jedinci chovaní v zajetí na lidi již párkrát zaútočili a několikrát také zabíjeli.
Talířovka obrovská | severní oceánské vody
Talířovka obrovská představuje největší známý druh medúzy: Rekordní exemplář vyplavilo v roce 1870 moře v Massachusettském zálivu: Žahavec měl 2,3 m v průměru a jeho chapadla, jež při kontaktu způsobují zarudnutí a prudkou bolest, měřila 37 m.
Perutýn ohnivý | tropické vody Tichého a Indického oceánu
Samotářská, ale silně teritoriální ryba zahání případné narušitele svým vzhledem nebo jedem, který vylučuje žlázami v ploutvích. Jde o jeden z mála druhů, kde je sameček agresivnější než samička. Člověka sice jed perutýna neohrožuje na životě, ale způsobuje silnou bolest, jež může přetrvat až 12 hodin.
Piraňa obecná | sladké vody Jižní Ameriky
Tento drobný sladkovodní predátor získal kvůli hororovým filmům pověst krvežíznivého zabijáka, který útočí v hejnech. Pravda je však zcela jiná: Piraně obvykle loví samy a v hejnech se drží, pouze pokud cítí ohrožení. V první řadě se jedná o mrchožrouty – a zaujme-li rybu živá kořist, většinou bývá zraněná nebo umírá.
VálkaSzent István krátce předtím, než klesl ke dnu. V pozadí sesterský Tegetthoff. (foto: Wikimedia Commons, NHHC, CC0)
VědaLudwig Van Beethoven na obraze Josepha Karla Stielera z roku 1820. (foto: Wikimedia Commons, JK Stieler, CC0)
VesmírIlustrace zachycuje výron oblaku trosek po impaktu sondy DART (NASA) na povrch planetky Dimorphos. Obrázek vznikl s pomocí detailních snímků planetky, které pořídila kamera DRACO na palubě sondy DART těsně před impaktem. (zdroj: ESO, M. Kornmesser, CC BY-SA 4.0)
ZajímavostiPavoučí samečci udělají takřka cokoliv, aby neskončili na pomyslném oltáři lásky. Ne vždy se jim to ale podaří. (foto: Shutterstock)