Takoví normální zabijáci: Osm predátorů světa pod hladinou

15.01.2019 - Vilém Koubek

Podvodní život plyne na první pohled vznešeně a idylicky. Obyvatelé řek, moří a oceánů jej však vnímají jako neutuchající boj o přežití a jsou na něj připraveni nejen jedem či klepety, ale také roztodivnými tvary a barvami

<h3>Kladivo na manévrování</h3><p><strong>Kladivounovití | mírné až tropické vody oceánů</strong></p><p>Do čeledi kladivounovitých patří devět druhů žraloků, které spojuje specifický tvar hlavy. Zvláštní prvek těmto predátorům nadělila evoluce: Díky lebce v podobě kladiva lépe plavou i manévrují. Oči umístěné na okrajích hlavy jim zase zajišťují lepší panoramatický rozhled. </p>

Kladivo na manévrování

Kladivounovití | mírné až tropické vody oceánů

Do čeledi kladivounovitých patří devět druhů žraloků, které spojuje specifický tvar hlavy. Zvláštní prvek těmto predátorům nadělila evoluce: Díky lebce v podobě kladiva lépe plavou i manévrují. Oči umístěné na okrajích hlavy jim zase zajišťují lepší panoramatický rozhled. 

<h2>Číhající čelisti</h2><p><strong>Murénovití | slané i sladké vody celého světa</strong></p><p>Jedná se o čeleď dravých ryb s protáhlým tělem, které tak připomínají hady. Zatímco nejmenší zástupci měří jen kolem 11 cm, největší dorůstají i 4 m a váží víc než 30 kg. Na oběť číhají ve štěrbinách, odkud vyčnívají pouze třetinou své délky, a čekají, až se kořist přiblíží nadosah – teprve potom zaútočí.</p>

Číhající čelisti

Murénovití | slané i sladké vody celého světa

Jedná se o čeleď dravých ryb s protáhlým tělem, které tak připomínají hady. Zatímco nejmenší zástupci měří jen kolem 11 cm, největší dorůstají i 4 m a váží víc než 30 kg. Na oběť číhají ve štěrbinách, odkud vyčnívají pouze třetinou své délky, a čekají, až se kořist přiblíží nadosah – teprve potom zaútočí.

<h3>Malá, ale jedovatá</h3><p><strong>Chobotnice kroužkovaná | mělké vody západního Tichomoří</strong></p><p>Drobná, zhruba deseticentimetrová chobotnice patří k nejjedovatějším známým tvorům oceánů, a představuje nebezpečí dokonce i pro člověka: Její kousnutí sice nebolí, ale do těla s ním proniká silný neurotoxin – nejprve se dostaví jen brnění a otupělost, zhruba po osmi hodinách však dochází k paralýze a zástavě dýchání. </p>

Malá, ale jedovatá

Chobotnice kroužkovaná | mělké vody západního Tichomoří

Drobná, zhruba deseticentimetrová chobotnice patří k nejjedovatějším známým tvorům oceánů, a představuje nebezpečí dokonce i pro člověka: Její kousnutí sice nebolí, ale do těla s ním proniká silný neurotoxin – nejprve se dostaví jen brnění a otupělost, zhruba po osmi hodinách však dochází k paralýze a zástavě dýchání. 

<h3>Nejrychlejší útočník oceánů</h3><p><strong>Strašek kudlankový | subtropické a tropické vody</strong></p><p>Strašek kudlankový obvykle dorůstá zhruba 10 cm a patří k nejvýznamnějším predátorům subtropických a tropických oceánů. Proslul nejen pestrobarevným krunýřem, ale také klepety, jimiž dokáže zaútočit rychlostí až 23 m/s. Snímek zachycuje samičku, jak přenáší svá vajíčka.</p>

Nejrychlejší útočník oceánů

Strašek kudlankový | subtropické a tropické vody

Strašek kudlankový obvykle dorůstá zhruba 10 cm a patří k nejvýznamnějším predátorům subtropických a tropických oceánů. Proslul nejen pestrobarevným krunýřem, ale také klepety, jimiž dokáže zaútočit rychlostí až 23 m/s. Snímek zachycuje samičku, jak přenáší svá vajíčka.

<h3>Nesmlouvavý lovec</h3><p><strong>Kosatka dravá | oceány celého světa</strong></p><p>Kosatce dravé se přezdívá „velryba zabiják“. Před největším predátorem oceánů nejsou v bezpečí delfíni, tuleni, želvy ani žraloci. Volně žijící kosatky obvykle nepředstavují pro člověka hrozbu. Na druhé straně jedinci chovaní v zajetí na lidi již párkrát zaútočili a několikrát také zabíjeli. </p>

Nesmlouvavý lovec

Kosatka dravá | oceány celého světa

Kosatce dravé se přezdívá „velryba zabiják“. Před největším predátorem oceánů nejsou v bezpečí delfíni, tuleni, želvy ani žraloci. Volně žijící kosatky obvykle nepředstavují pro člověka hrozbu. Na druhé straně jedinci chovaní v zajetí na lidi již párkrát zaútočili a několikrát také zabíjeli. 

<h3>Největší a nejdelší</h3><p><strong>Talířovka obrovská | severní oceánské vody</strong></p><p>Talířovka obrovská představuje největší známý druh medúzy: Rekordní exemplář vyplavilo v roce 1870 moře v Massachusettském zálivu: Žahavec měl 2,3 m v průměru a jeho chapadla, jež při kontaktu způsobují zarudnutí a prudkou bolest, měřila 37 m. </p>

Největší a nejdelší

Talířovka obrovská | severní oceánské vody

Talířovka obrovská představuje největší známý druh medúzy: Rekordní exemplář vyplavilo v roce 1870 moře v Massachusettském zálivu: Žahavec měl 2,3 m v průměru a jeho chapadla, jež při kontaktu způsobují zarudnutí a prudkou bolest, měřila 37 m. 

<h3>Krása s příchutí jedu</h3><p><strong>Perutýn ohnivý | tropické vody Tichého a Indického oceánu</strong></p><p>Samotářská, ale silně teritoriální ryba zahání případné narušitele svým vzhledem nebo jedem, který vylučuje žlázami v ploutvích. Jde o jeden z mála druhů, kde je sameček agresivnější než samička. Člověka sice jed perutýna neohrožuje na životě, ale způsobuje silnou bolest, jež může přetrvat až 12 hodin.</p>

Krása s příchutí jedu

Perutýn ohnivý | tropické vody Tichého a Indického oceánu

Samotářská, ale silně teritoriální ryba zahání případné narušitele svým vzhledem nebo jedem, který vylučuje žlázami v ploutvích. Jde o jeden z mála druhů, kde je sameček agresivnější než samička. Člověka sice jed perutýna neohrožuje na životě, ale způsobuje silnou bolest, jež může přetrvat až 12 hodin.

<h3>Krotká masožravka</h3><p><strong>Piraňa obecná | sladké vody Jižní Ameriky</strong></p><p>Tento drobný sladkovodní predátor získal kvůli hororovým filmům pověst krvežíznivého zabijáka, který útočí v hejnech. Pravda je však zcela jiná: Piraně obvykle loví samy a v hejnech se drží, pouze pokud cítí ohrožení. V první řadě se jedná o mrchožrouty – a zaujme-li rybu živá kořist, většinou bývá zraněná nebo umírá.</p>

Krotká masožravka

Piraňa obecná | sladké vody Jižní Ameriky

Tento drobný sladkovodní predátor získal kvůli hororovým filmům pověst krvežíznivého zabijáka, který útočí v hejnech. Pravda je však zcela jiná: Piraně obvykle loví samy a v hejnech se drží, pouze pokud cítí ohrožení. V první řadě se jedná o mrchožrouty – a zaujme-li rybu živá kořist, většinou bývá zraněná nebo umírá.

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Start Saturnu V s Apollem 11.

Vesmír

Starší ženy často nepovažují nošení kruhů za nic mimořádného. Za dlouhá léta si na těžkou ozdobu zvykly.

Zajímavosti

Pistole na drony DroneGun MkIII

Věda

Geostacionární komunikační satelit SES-15

Reklama
Historie

Párek supermasivních černých děr před srážkou

Vesmír

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907