Tání ledovců podle vědců zpomaluje rotaci Země

Drastické tání ledu podle vědců zpomaluje rotaci Země. Poprvé v historii zřejmě budeme muset vyrovnat rozdíl v délce dne zápornou přestupnou sekundou. 

04.04.2024 - Martin Reichman



S rostoucími globálními teplotami tají polární ledové příkrovy zejména v Grónsku a Antarktidě. Přesouvající se masa vody způsobuje podle vědců obrovské přerozdělení hmoty, což ve svém důsledku snižuje rychlost její rotace – podobně jako když krasobruslař změní své těžiště při piruetě. Podle nové studie zveřejněné v časopisu Nature budeme možná již za několik let muset poprvé v historii použít k vyrovnání rozdílu „zápornou sekundu“.

„Je to další z věcí ‚tohle se ještě nestalo‘, které pozorujeme v souvislosti s globálním oteplováním“, říká spoluautor nové studie Duncan Agnew, geofyzik z kalifornského vědeckého centra Scripps Institution of Oceanography.

Když 24 hodin nestačí

Na rotaci naší planety působí řada faktorů, kvůli kterým se délka jednotlivých dní na Zemi může nepatrně lišit. Roli hrají například slapové síly mezi Zemí a Měsícem, složitost pohybu roztaveného jádra planety a další faktory.

Mezinárodní agentura International Earth Rotation and Reference Systems Service (IERS) již řadu let měří rychlost rotace Země. Velmi přesná data o rychlosti rotace naší planety díky tomu máme od roku 1972, pomocí astronomických výpočtů lze ale s relativně velkou mírou přesnosti odhadnout i rychlost rotace před tímto datem – konkrétně až od 17. století. Z dat IERS vyplývá, že posledních zhruba 50 let rotace naší planety spíše zrychluje, nicméně podobné výkyvy vědci zaznamenali již v minulosti. Například kolem roku 1870 se Země otáčela obzvláště rychle, na počátku 20. století zase mimořádně pomalu.

Proměnlivá délka dne na Zemi může komplikovat život počítačovým systémům a dalším technologiím, které jsou závislé na naprosto přesném času. Naštěstí nejde o příliš velké odchylky. Pokud se „nahromadí“ určitě zpoždění v otáčení planety, přidává se 30. června nebo 31. prosince jedna „bonusová“ sekunda navíc. 

Na použití „přestupné sekundy“ přitom není nic výjimečného – od roku 1972 byla k vyrovnání rozdílu použita již 27× (v posledních 10 letech ale jen dvakrát). Naposledy k tomu došlo na konci roku 2016. Až doposud se ale vždy jednalo o kladnou sekundu. Pokud by i nadále pokračoval současný trend, musela by poprvé v historii přijít ke slovu vyrovnávací „záporná sekunda“.

Nezrychlovat! Zpomalujeme

Přestože měření IERS naznačují, že rychlost rotace Země roste, vědci tvrdí, že tání pevninských ledovců rotaci zpomaluje. Podle geofyzika Agnewa tání ledovců ve skutečnosti maskuje mnohem rychlejší změny v rotaci Země. Planeta by se podle něj měla v důsledku změn zemského jádra otáčet mnohem rychleji, než jak ukazují měření.

Agnew s jistou přiznanou mírou nejistoty předpovídá, že k historicky prvnímu vyrovnání zápornou přestupnou sekundou dojde do roku 2028 nebo 2029. Bez klimatických změn by k tomu podle něj ale již dávno došlo.

Zkrácení dne o jednu sekundu zřejmě nebude mít pro náš život žádný dopad, podobně jako na něj nemá vliv ani přidávání kladné vyrovnávací sekundy. Největší výzvou bude tato změna (pokud k ní dojde) pro programátory, kteří se s něčím podobným setkají poprvé. Poslední vzdáleně podobnou „výzvou“ byl přechod počítačových systémů z roku 1999 na rok 2000 a s ním spojené nenaplněné katastrofické vize známé jako Y2K. Tím ale dobré zprávy končí – tání ledovců a související klimatické změny totiž za nás sebelepší programátoři vyřešit nedokážou.


Další články v sekci