Exoskelety ovládané myslí už jsou dnes realitou; umožňují chodit i ochrnutým pacientům.
Japonská firma Cyberdyne vyvinula exoskelet, jenž paraplegikům umožní nejen vzpřímený postoj a chůzi, ale navíc i velmi intenzivní rehabilitaci. Pacient s těžce poraněnou míchou nebo s mozkem poškozeným mrtvicí sice ztratil v dolních končetinách cit a neovládá jejich svaly, ale nějaké signály z jeho mozku míchou do svalů na nohou přece jen dorazí. Jsou však příliš slabé, než aby dokázaly přinutit svaly ke smrštění a uvedly nohy do pohybu. Exoskelet HAL je napojen na svaly každé nohy pacienta devíti elektrodami, které tyto slabé impulzy z mozku zachytí. Řídicí jednotka exoskeletu nervové stimuly dekóduje a převede je na povely pro exoskelet.
Předchozí část: Technologie blízké budoucnosti (1): Robotické exoskelety, obleky a turbošortky
HAL provede přesně takový pohyb, jaký chtěl pacient uskutečnit. Do mozku o tom pronikne slabý odvar z obvyklých informací, jež mozek dostává o provedených pohybech. I to ale stačí, aby se spojení mezi mozkem a svaly končetin trošku zpevnilo. Vytrvalým cvičením na exoskeletu HAL se někteří pacienti zrehabilitují natolik, že se jim alespoň zčásti vrátí ztracená vláda nad nohama a mohou nakonec chodit bez exoskeletu. Výsledky jsou skvělé, celá léčba je však značně nákladná (viz Léčba za všechny peníze).
Některé firmy už vyvinuly speciální exoskelety určené výhradně k rehabilitaci pacientů po mozkové mrtvici. Patří k nim například exoskelet Ekso NR americké firmy Ekso Bionics. Písmena NR v názvu exoskeletu znamenají neurorehabilitace. Chůze pacientů se po rehabilitační kúře zrychlí a pacienti ujdou bez námahy větší vzdálenost.
Jednoduché posilovací exoskelety si už prorazily cestu do praxe. Významně se na jejich vývoji podílela například japonská firma Panasonic se svou pobočkou AktiveLink. Ta uvedla v roce 2015 na trh exoskelet ATOUN Model A určený pro skladištní dělníky manipulující s těžkými předměty. Dělník je k exoskeletu upnut ve stehnech a také na úrovni břicha a hrudi. Senzory snímají polohu těla a v reakci na její změny uvádějí pohonné motorky cytoskelet do pohybu.
Cytoskelet se ohýbá, když se dělník shýbá k zemi pro těžký předmět, a opět se narovnává, když chce dělník předmět zvednout ze země. Tah narovnávajícího se exoskeletu pomáhá dělníkovi při zvedání předmětu. Zařízení vážící přes sedm kilogramů dovolovalo dělníkům bezpečně manipulovat s předměty až o patnáct kilogramů těžšími, než jaké zvládali bez exoskeletu.
TIP: Ochrnutý závodník pokořil rekord maratonu pro běžce s exoskeletem
Novější verze exoskeletu ATOUN Model Y vyměnila základní kovový rám za mnohem lehčí konstrukci z umělohmotné pryskyřice a stlačila tak hmotnost celého zařízení na čtyři a půl kila. Výkonnost svého předchůdce si ATOUN Model Y udržel. Vedle skladových dělníků tento průmyslový exoskelet celkem úspěšně testovali i japonští lesní dělníci při kácení stromů.
Jedna několikatýdenní rehabilitační kúra s exoskeletem HAL vyjde na specializované americké klinice zhruba na 25 000 dolarů, což si rozhodně nemůže dovolit každý. Zvláště když se v USA na takovou rehabilitaci a léčbu zhusta nevztahuje zdravotní pojištění. Tradiční exoskelety však mohou stát tři- i čtyřikrát tolik a pacient je na ně odkázán po zbytek života. HAL může některým pacientům doslova pomoct zpátky na nohy, a i proto je zřejmé, že podobným exoskeletům patří budoucnost. Japonští experti předpovídají, že se ve větší míře prosadí po roce 2030.
Profimedia
ZajímavostiUkrajinské poprvé
Katedrála sv. Sofie v Kyjevě
Chrám známý též jako katedrála Svaté moudrosti vznikl v 11. století na popud knížete Jaroslava Moudrého. Vzorem se mu údajně stala byzantská Hagia Sofia a vedle mší se tam odehrávaly i ceremoniální obřady: Knížata Kyjevské Rusi ve svatostánku například přijímala cizí delegace. Momentálně jde o jednu z nejznámějších památek Ukrajiny a také o první pamětihodnost země, jež se dostala na seznam UNESCO. (foto: Shutterstock)