ALMA

Přestože je zde jistá podobnost s párem Jupiter-Saturn, je třeba si uvědomit, že disk kolem hvězdy PDS 70c je asi 500krát větší než prstence Saturnu. 

Ohňostroje v pěti blízkých galaxiích ukazují, kde probíhá intenzivní tvorba nových hvězd

Spirální galaxie BRI 1335-0417 na snímku soustavy ALMA. Spirální galaxie BRI 1335-0417 vznikla v době, kdy bylo vesmíru asi 1,4 miliard let

Hvězdná porodnice W51 v infračervené oblasti záření

Vizualizace galaxie ID2299, která vznikla kosmickou kolizí a značná část jejího plynu byla následkem srážky vyvržena v podobě „slapového ohonu“.

Vizualizace zobrazuje sousední planetu Sluneční soustavy – Venuši, na které se vědcům podařilo potvrdit detekci molekul fosfanu. Vědci po desetiletí spekulují o tom, že horní patra oblačnosti na planetě Venuši by mohla poskytovat domov mikroorganismům. Detekce fosfanu by mohla ukazovat na přítomnost takového mimozemského atmosférického života.

Vizualizace vnitřních oblastí disku systému GW Orionis, včetně prstence, která je založena na 3D rekonstrukci tvaru.

Galaxie SPT0418-47 zobrazená gravitační čočkou. Ve výřezu její rekonstruovaný skutečný tvar.

Snímek pořízený pomocí radioteleskopu ALMA zachycuje komplexní struktury plynu v mlhovině obklopující dvojhvězdu HD101584. Barvy reprezentují různé rychlosti: modrá – plyn se pohybuje vysokou rychlostí směrem k nám; červená – plyn se pohybuje směrem od nás.

Sloučeniny fosforu v oblasti zrodu hvězd a v jádře komety 67P/Čurjumov–Gerasimenko

Jak asi vypadá celý systém Proximy Centauri?

Molekulární mračna N159E (Motýlí mlhovina, vlevo) a N159W South (vpravo) ve Velkém Magellanově mračnu.

Mladičký dvojhvězdný systém ve tvaru preclíku na snímku soustavy ALMA. Pozorování tohoto neobvyklého útvaru může vědcům pomoci pochopit nejranější fáze života hvězd a odhalit podmínky, za jakých se utvářejí dvojhvězdy.

Hvězda TW Hydrae s protoplanetárním diskem a zárodkem planety na snímku soustavy ALMA

Objekt B14-65666 vznikl v důsledky srážky dvou galaxií, k níž došlo před 13 miliardami let