experiment

Američtí vědci dočasně napojili prasečí ledvinu na člověka a sledovali její fungování. Jde o další krok ve výzkumu možnosti využívat jednou zvířecí orgány při transplantacích, které zachrání lidský život.

Ochočené lišky vyhledávají přítomnost svých majitelů a ochotně se učí i různým trikům.

Jak moc jste poslušní?  

Většinou budou lidé tvrdit, že by žádnému člověku z vlastní vůle záměrně neublížili. Že jde o velký omyl, prokázal slavný experiment Stanleyho Milgrama z  americké Yaleovy univerzity z roku 1974, zaměřený na poslušnost. Psycholog chtěl zjistit, do jaké míry jsou lidé ochotni jít proti vlastním morálním zásadám, pokud jim to nařídí nějaká vyšší autorita. Milgram dobrovolníkům sdělil, že se účastní výzkumu učení. Následně je pasoval do role učitelů, kteří mají za úkol zkoušet své „žáky“ připoutané k židli, aby nemohli odejít – ve skutečnosti šlo o pomocníky experimentátora, kteří vše jen hráli. Za nesprávnou odpověď je pokusné osoby měly potrestat elektrickým šokem a s každou další chybou zvyšovat jeho intenzitu. Zatímco 15 voltů nezpůsobilo domnělým žákům žádný problém, při 120 voltech už většina z nich projevovala známky bolesti a při 150 voltech křičeli, ať je pustí pryč. Nakonec přestali reagovat úplně, účastníci pokusu tedy nevěděli, zda jsou ještě naživu.

Navzdory tomu překvapivě velká část z nich pokračovala v podávání elektrických šoků, ba dokonce je stupňovala – 65 % účastníků pokračovalo až k hranici 450 voltů, případně do chvíle, než je sám experimentátor vyzval, aby přestali. Experiment přitom mohli sami kdykoliv předčasně ukončit, jak jim bylo předem řečeno. Výsledky byly šokující nejen pro Milgrama, ale pro celou vědeckou komunitu – ačkoliv byl později mnohokrát kritizován kvůli etické spornosti, jednoznačně se zapsal do učebnic psychologie. (foto: Yale University, CC0)

Zhruba polovina psů v experimentech odmítla záměrně špatnou radu cizího člověka. Jsou v tom lepší než lidské děti, makaci nebo šimpanzi.

Plody rajčat napadené housenkami do svých mateřských rostlin vysílají varovné elektrické signály.

Malárie je skutečnou metlou lidstva – v roce 2019 bylo podle údajů Světové zdravotnické organizace WHO ve světě asi 229 milionů nemocných, přičemž 409 tisíc z nich zemřelo.

K ISS v příštích dnech zamíří želvušky a malé sepioly kropenaté.

Také kaloni využívají k orientaci echolokaci. Na rozdíl od netopýrů ale využívají zvuky slyšitelné lidským uchem, která vyluzují svými křídly.

Jak vypadají atmosféry čerstvě utvořených planet?

Chemická a biologická analýza procesu stárnutí u vína by vědcům mohla odhalit způsob, jak uměle nechat zestárnout víno.