gender

Ikona antické filozofie

Hypatia z Alexandrie (350–416)

Vzdělání a vědy byly v antice přisouzeny spíše mužům, jedna výjimka z pravidla se však přece našla. Svobodomyslná Hypatia z Alexandrie se dokázala prosadit ve světě vědy a filozofie a získat si obdiv jak pohanů (kteří v té době už tvořili menšinu), tak křesťanů. Zatímco ženy jinde jen tiše naslouchají, ona se nebojí přednášet a učit muže. Z její tvorby se bohužel nic nedochovalo, prý se v ní odrážela její nezávislost, praktičnost a sebeovládání. Ne že by si odříkala tělesných slastí, ale prostě k tomu nevyhledávala společnost mužů ani žen. Neměla na ně chuť ani čas, protože to nepovažovala za přínosné. K čemu by jí také byla společnost zpovykaných žen, které se dokázaly jen dohadovat na tržištích? A proč by vyhledávala blízkost mužů, když i své koňské spřežení nejraději vedla sama?

Popularita a silné emoce, kladné i záporné, které Hypatia ve svém okolí vzbuzovala, se jí ale nevyplatily. Na pokyn alexandrijských patriarchů ji doslova rozsápal dav zuřivých křesťanů a její tělo bylo spáleno na kopci Kinarón nad městem. Nakolik v tom měli prsty dva znesváření mocipáni – guvernér Orestes a alexandrijský biskup Kyrill – není dodnes zcela jasné. Jisté je jen to, že smrtí sebevědomé Hypatie končí období zlatého věku Alexandrie. Je to pořád stejné: když odcházejí vzdělané ženy, noří se společnost do hlubin barbarství. (foto: Wikimedia Commons, Bonhams, CC0)

03. 04. 2022

Nejčtenejší


Pro změnu genderu v dokladech totožnosti stačí ve Švýcarsku od letošního roku prohlášení na úřadě. 

07. 02. 2022

Přiznat pravdu o svém pohlaví je náročné a často následuje ostrakizace či společenské opovržení.

20. 11. 2021
23. 08. 2020


Reklama

Zásadní rozdíly vyšly najevo v případě domácích prací, kterým se muži věnují jen sporadicky.

15. 03. 2018
13. 02. 2018
22. 01. 2018

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907