jezero

Velké solné jezero ztratilo od roku 1850 73 procent objemu vody a 60 procent rozlohy vodní plochy. (foto: Imaggeo, Jennifer Ziesch, CC BY-NC-SA 3.0)

Bodamské jezero leží v nadmořské výšce 395,6 metrů a je třetí největší ve střední Evropě po Balatonu a Ženevském jezeře. (foto: Shutterstock)

Přímý dotek lidské dlaně jeseterovi škodí, proto jsme pod vodou jen pouhými pozorovateli (lom u německého Lipska). (foto: © Nikita Nashipae Loxodonta)

Bubliny metanu v jezeře Big Trail Lake. (foto: NASA, Sofie Bates, CC BY-SA 4.0)

Podle většiny svědectví vypadá lochneská příšera jako obří plaz s dlouhým krkem a ploutvemi. Na její sochy lze narazit po celém Skotsku. (foto: Shutterstock)

V teplejší vodě se daří vodním květům. Barva jezer se mění z modrých odstínů na zelené a hnědé. (foto: Unsplash, Kalen Emsley, CC0)

Jezero v Norsku, jedno z těch, kde probíhal výzkum

Růžoví elegáni se často hašteří. Vzrušením se jim načepýří peří a obzvlášť v zapadajícím slunci, kdy jeho barvy zázračně ožívají, bývají nádherní. (foto: David Říha)

Voda v jezeře Nakuru je sice slaná, přesto se v ní daří řasám, jimiž se živí miliony plameňáků malých.

Kulisy pro operu o Kitěži navrhl roku 1934 pro brněnské divadlo geniální malíř a ilustrátor Ivan Bilibin.

Volavka popelavá dobře pozná, kdy jí od orla nehrozí nebezpečí. Pokud se orel právě krmí, odváží se přiblížit k němu na pár metrů a čeká na zbytky.

Vítr je na „vídeňském moři“ neustále. A zatímco cyklisty rozhodně nepotěší, vyznavači vodních sportů jej naopak vítají.

Jeden z mnoha výhledů na jezero Cuicocha korunované dvojicí ostrovů.

Přerostlá akvarijní rybička z jezera Keller v Minnesotě.