jezero

Podle většiny svědectví vypadá lochneská příšera jako obří plaz s dlouhým krkem a ploutvemi. Na její sochy lze narazit po celém Skotsku. (foto: Shutterstock)

V teplejší vodě se daří vodním květům. Barva jezer se mění z modrých odstínů na zelené a hnědé. (foto: Unsplash, Kalen Emsley, CC0)

Jezero v Norsku, jedno z těch, kde probíhal výzkum

Růžoví elegáni se často hašteří. Vzrušením se jim načepýří peří a obzvlášť v zapadajícím slunci, kdy jeho barvy zázračně ožívají, bývají nádherní. (foto: David Říha)

Voda v jezeře Nakuru je sice slaná, přesto se v ní daří řasám, jimiž se živí miliony plameňáků malých.

Kulisy pro operu o Kitěži navrhl roku 1934 pro brněnské divadlo geniální malíř a ilustrátor Ivan Bilibin.

Volavka popelavá dobře pozná, kdy jí od orla nehrozí nebezpečí. Pokud se orel právě krmí, odváží se přiblížit k němu na pár metrů a čeká na zbytky.

Vítr je na „vídeňském moři“ neustále. A zatímco cyklisty rozhodně nepotěší, vyznavači vodních sportů jej naopak vítají.

Jeden z mnoha výhledů na jezero Cuicocha korunované dvojicí ostrovů.

Přerostlá akvarijní rybička z jezera Keller v Minnesotě.

Prastará hůl ve tvaru zmije nebo podobného hada mohla sloužit nějakému šamanovi anebo byla vhozena do jezera jako obětina.

Antarktida postupně praská a vytéká z ní roztátý led do oceánu. Snímky satelitu Landsat 8 ukazují jezero v Antarktidě před (vlevo) a po jeho zmizení (vpravo).

Pád do hlubin 

kde: Mexiko, poloostrov Yukatán 

Po celém pobřeží Yukatánu jsou rozesety „cenoty“ – závrty krasového původu, které vznikají v jeskyních s provalenými stropy. Mezi jejich zvláštnosti obvykle patří přítomnost dvou druhů vody: sladké a slané. Zatímco ta sladká pochází z pramenů a dešťů a drží se v horní vrstvě, těžší slaná proniká do cenot skrz tunely propojené s mořem. 

Cichlidy září mnoha barvami a řadu jejich druhů vědci dosud nepopsali.

Pokles obsahu kyslíku může vést ke ztrátě živočišných druhů. Pokles úrovně kyslíku naopak využívají některé bakterie.