25. 01. 2023Ivan IV. Vasiljevič, známý též jako Ivan Hrozný, byl od roku 1533 moskevský velkokníže a od roku 1547 první ruský car. (ilustrace: Wikimedia Commons, CC0)
07. 12. 2020V nečistém politickém boji získává na významu šifrování a následně luštění tajných zpráv, stejně jako vytváření falzifikátů a podvrhů. Vše může být použito jako důkaz...
27. 11. 2020Konstantinův křest, obraz namalovaný pravděpodobně Gianfrancescem Pennim.
29. 10. 2020Na jednání v Ženevě nemohl chybět Edvard Beneš. Z Prahy přijeli Karel Kramář, předseda Národního výboru a vůdce strany státoprávně demokratické, Václav Klofáč, místopředseda Národního výboru a vůdce českých národních socialistů, agrárník František Staněk, předseda Českého svazu poslanců, Gustav Habrman za sociální demokraty, státoprávní demokrat Antonín Kalina, šéf Maffie Přemysl Šámal, ředitel Živnobanky Jaroslav Preiss a ředitel Agrární banky Karel Svoboda. Později dorazil i Mořic Hruban za moravské katolíky.
27. 09. 2020Jednadvacetiletý Winston Churchill (1874–1965) na snímku z roku 1895 v uniformě 4. regimentu jízdní kavalérie královniných husarů.
18. 09. 2020S Korvínem dojednal Vladislav spojení českého království s Uhrami, s císařem Maxmiliánem zajistil Habsurkům český trůn.
12. 09. 2020Karikatura britsko-ruských sporů o Afghanistán
19. 07. 2020Arnošt z Pardubic, Dětřich z Portic a Jan ze Středy - nejvýznamnějí rádcové Karla IV.
08. 06. 2020Božena Viková-Kunětická (vlevo) a Charlotta Garrigue Masaryková.
02. 05. 2020CIA měla hned od začátku počítačové éry přístup k těm nejlepším strojům. Lámání šifer trvalo vteřiny.
13. 04. 2020O tom, zda jsme konzervativní, nebo spíš liberální, rozhoduje z velké části amygdala, jedna z nejstarších částí mozku.
08. 04. 2020Napoleon ruské revoluce
Alexandr Fjodorovič Kerenskij
Právník Alexandr Fjodorovič Kerenskij byl před válkou jako poslanec v Dumě dobře známou osobností. Po březnové revoluci působil ve vlivném petrohradském sovětu, dosáhl funkce ministra spravedlnosti a posléze se realizoval jako ministr války a námořnictva. Kerenskij se snažil vrátit ruskou armádu do války, letní ofenzíva roku 1917, jejíž součástí byl i útok u Zborova, však selhala. V Rusku stále sílili bolševici a volání po míru bez anexí a kontribucí.
Kerenskij se po bolševické revoluci pokusil zvrátit situaci, nebyl však úspěšný a následně uprchl do Anglie a Francie. Nevzdal se veřejného života a publikoval, ale do Ruska se nikdy nevrátil. Zemřel ve Spojených státech.
