raketa

Raketový odpalovač 2P19 s raketou SS-1 Scud v petrohradském dělostřeleckém muzeu.

Suborbitální raketa CAS Space nápadně připomíná raketu New Shepard americké společnosti Blue Origin.

Úkaz vzniklý po startu japonské rakety Epsilon připomínal polární záři, jeho barvu zřejmě způsobil lom světla.

„Kosmický ohňostroj“, i tak by se dal nazvat rozpad raketového stupně z nosiče CZ-3B. (foto: © Steve Cullen Photography)

Úkaz, který mohli pozorovat obyvatelé severozápadního Norska a některých oblastí Švédska, vynikal svými rozměry i trváním. Množství úchvatných fotografií napomohlo jevu porozumět.

Tzv. mlhovina Falcon vytvořená raketou Falcon 9 při vynášení družice SAOCOM 1A. Snímek vznikl během oddělení prvního stupně asi tři kilometry severně od místa startu. Červený kouř napravo z počáteční fáze letu se nachází jen pár kilometrů nad zemí. Velký oblak modré a oranžové barvy je důsledkem oddělení prvního stupně a jeho následného vstupního zážehu. Otočené „V“ nahoře pak mají na svědomí orientační trysky na druhém stupni.

Čínská jednička: Dlouhý pochod 5

Nejvýkonnější nosná raketa lidové republiky je v provozu od letošního roku. Na výšku měří 62 m, její hmotnost dosahuje 880 tun. Středový stupeň má průměr 5 m a lze k němu připojit až čtyři boční, o průměru 3,35 m. Centrální stupeň pohání nejsilnější čínský kryogenní raketový motor YF-77, jako pohonné hmoty slouží kapalný vodík a kyslík. Dlouhý pochod 5 (Čchang-čeng 5, CZ-5) se svými parametry téměř vyrovná americké Deltě IV Heavy: Na nízkou oběžnou dráhu dopraví i 25 tun nákladu. Uplatnění najde například při vynášení lunárních či planetárních sond a při výstavbě nové čínské vesmírné stanice. (foto: CNSA, CC0)

Statický zážeh rakety Skylark L.

RTV-G-4 Bumper se v roce 1949 stala prvním člověkem vyrobeným objektem, který vystoupal do vesmíru. Raketa 24. února 1949 dosáhla výšky 393 kilometrů. (foto: NASA/JPL-Caltech, CC0)

Střecha budovy Flight Research Building s nápisem odrážejícím přerod NACA v NASA, říjen 1958. (foto: NASA, CC0)

Šílený Mike s raketou na parní pohon

Záběry srovnávají bezproblémový start nosiče Sojuz-FG (nahoře) a havárii Sojuzu MS-10, k níž došlo v říjnu 2018. Nesymetrický Koroljovův kříž na spodním snímku naznačuje nestandardní oddělení postranních bloků.

 

Velitelé výprav si vyměnili státní vlajky a podepsali památeční listiny, načež si všichni dali v Sojuzu tradiční ruský boršč

Ilustrace spojených lodí na oběžné dráze