ryby

Podle kanadských vědců by rybí odpad bylo možné proměnit na užitečnou látku, která by mohla nahradit polyuretany ze surové ropy. Ty se používají do všeho od bot a oděvů, až po lednice či stavební materiály.

15. 04. 2021

Nejčtenejší


Dvě barevné varianty sapínovce temného (Pseudochromis fuscus). V obou případech jde nejen o příslušníky jednoho druhu, ale dokonce se může jednat i o totožnou rybu, která podle potřeby změnila barvu.

31. 03. 2021

Plochá potrava žraloků

Platýs obecný (Hippoglossus hippoglossus) známý také jako halibut atlantický je největší ze skupiny tzv. zploštělých ryb. Obvykle se vyskytuje blízko kamenitého nebo písčitého dna v hloubce 50 až 2 000 metrů. Patří k největším mořským rybám vůbec, jeho délka může dosáhnout téměř pěti metrů a hmotnost nejmasivnějších jedinců přesahuje i tři stovky kilogramů. Jejich hlavní ohrožení spočívá ve skutečnosti, že se rozmnožují až ve stáří 10–14 let, což znamená, že velké procento halibutů se ani nedožije reprodukčního věku. Přirozenými predátory platýsů obecných jsou také ploutvonožci a žraloci. Obliba této ryby v kulinářství ji v jejím přirozeném výskytu sice ohrožuje, zároveň ale vedla k zavedení kontrolovaných chovů.

V roce 1996 zařadil Mezinárodní svaz ochrany přírody (IUCN) tento druh do kategorie ohrožených a zapsal jej také na Červenou listinu ohrožených druhů. V roce 2010 se pak platýs obecný dostal také na Červenou listinu mořské stravy Greenpeace International.

20. 02. 2021

Hnízdo potápky černokrké bývá většinou postaveno daleko od břehu. V podstatě jde o malý plovoucí ostrov

12. 02. 2021


Reklama

18. 01. 2021
29. 08. 2020

Pyskoun korunkatý (Lachnolaimus maximus) umí „vidět kůží“ a zaznamenat změny v barevnosti svého okolí. Z perlově bílé na skvrnitě hnědou nebo červenou se přebarví během milisekund.

17. 07. 2020

Pokud budete někdy cestovat v čase, tomuto místu a době byste se měli raději vyhnout

30. 04. 2020

Sumci dorůstají i dvou metrů, ale většina dospělých kusů obvykle nepřekročí délku 160 cm.

13. 04. 2020

Takarkori, jihozápadní Libye

26. 02. 2020

Reklama

Kanic karibský (Dermatolepis inermis) u korálového útesu. Také pro tento druh ryb by bylo možné využít metodu sčítání pomocí analýzy hluku vydávaného při tření.

28. 12. 2019

Korálové útesy potřebují velká hejna ryb

01. 12. 2019

Obr s dvěma rohy

Od roku 1970 se populace nosorožce dvourohého (Diceros bicornis), jehož domovem je jih a východ Afriky, snížila o hrozivých 90 % na méně než 3 000 jedinců. Důvodem jejich úbytku je především nesmyslný lov kvůli rohům, ceněným především na asijském trhu. Obchod s nosorožčími rohy je již více než čtvrt století zakázán, přesto jsou tato nezbytná nařízení stále obcházena. Nezbývá než doufat, že nosorožce dvourohého nebudou naši potomci znát jen z fotografií a filmů.

Tento druh je též nazýván nosorožcem černým (anglicky black rhinoceros). Nejde přitom o popis skutečné barevné charakteristiky zvířete. Název je protiváhou jména „nosorožec bílý“, kterým bývá označován nosorožec tuponosý (Ceratotherium simum). Ani v tomto případě nestála za pojmenováním barva kůže. Anglické označení „white rhinoceros“ vzniklo zkomolením afrikánského „wijd“, které znamená široký a vztahuje se ke tvaru horního pysku nosorožce tuponosého.

28. 09. 2019

Barvy jako varování

Drobné žabky žijící v pralesích Jižní Ameriky jsou klasickým příkladem živočichů, kteří výrazným zbarvením upozorňují na svou nebezpečnost. Tito pestří obojživelníci z čeledi pralesničkovitých (Dendrobatidae) vylučují pokožkou jed, jímž jihoameričtí indiáni potírali hroty šípů. Míra toxicity jedu se však u jednotlivých druhů i populací výrazně liší a ukázalo se, že jen čtyři ze 175 druhů pralesniček používali indiáni jako zdroj jedovaté substance. Na fotografii je pralesnička amazonská (Ranitomeya amazonica), která se vyskytuje ve více barevných formách – na nohou a spodní části těla je síťová kresba kombinovaná z modré, šedé nebo zelené a černé. Horní část těla a hlava jsou buď pruhovaně oranžové, nebo červené.

13. 09. 2019

Tato rybka je jediným známým obratlovcem, jehož krev není červená.

01. 07. 2019

Největší v Česku ulovená štika byla 137 cm dlouhá a vážila 27,2 kg

29. 06. 2019

Stránky

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907