ryby

Střední Amerika

Asi nejobvyklejší (resp. nejsnáze množitelná a dostatečně barevná) rybka začátečníků je „paví očko“, „mečovka“ nebo „plata“. Právě ve středoamerických vodách žijí rozličné druhy snadno živorodých rybek, z nichž akvaristé vyšlechtili desítky či stovky barevných i tvarových variant. 

Paví očko, gupka, čili živorodka duhová (Poecilia reticulata) žije ve sladké i brakické vodě a nejen díky tomu je velmi tolerantní ke kvalitě vody v akváriu. (foto: Shutterstock)

28. 05. 2022

Nejčtenejší


Světélkující dánia GloFish.

10. 04. 2022

Ostrost nahrazuje sílu

Piraňa je synonymem pro obávaného vodního tvora, který údajně dokáže během chvilky ohlodat nohu kopytníka nebo neopatrného člověka doslova až na kost. Jak se to má ale se sílou čelistí těchto masožravých jihoamerických ryb? V roce 2012 proběhl výzkum, při němž se povedlo přímo změřit sílu stisku čelistí piraní stříbřitých (Serrasalmus rhombeus). Výsledek kupodivu nebyl příliš impozantní – síla čelistního stisku těchto ryb činí jen asi 320 newtonů, což je zhruba čtyřikrát méně než u dospělého člověka! Piraně tedy nespoléhají na extrémně silný stisk, protože mají velmi početné a ostré zuby, které se i tak rychle „prořežou“ masem kořisti. A pověst rybích zabijáků je tak zachována…

Lepší výsledek v testu síly čelistí vykazovala pravěká příbuzná dnešních piraní, žijící v Jižní Americe asi před devíti miliony lety. U tohoto druhu o délce do 130 cm, odborně nazvaného Megapiranha paranensis, se síla stisku odhaduje až na 4 750 newtonů, což už je srovnatelné s některými krokodýly. (foto: Shutterstock)

23. 03. 2022

V ledem pokrytém Weddellově moři v Antarktidě byla objevena chovná kolonie 60 milionů ryb – unikátní a dříve neznámý ekosystém pokrývá oblast o velikosti Malty.

16. 01. 2022


Reklama

Robotický okounek pstruhový dokáže zahnat nenasytné gambusie. Svou přítomností stresují tyto invazní ryby, které pak hubnou a ztrácejí chuť se množit.

22. 12. 2021

Dobyvatelé Austrálie

Již ve starověku si pozorovatelé přírody povšimli neobvyklé schopnosti množení u zajíců a králíků, kteří se dokonce stali jakýmsi symbolem plodnosti. Není divu. Vždyť zajíci se například dokážou pářit již ve svých třech až čtyřech měsících života a samice mohou být znovu oplodněny téměř okamžitě po vrhu mláďat. Limitujícím faktorem množství vrhů v jedné sezóně je zejména roční období. V Evropě se mohou zajíci množit pouze na jaře a v létě. Naproti tomu v Austrálii se tito zavlečení savci množí po celý rok až v sedmi jednotlivých vrzích! Právě to už dříve způsobilo velké problémy s jejich přemnožením.

Zajíci se stali symbolem plodnosti a jara, ale také nevinnosti a něhy – důvodem je jejich vzezření a fakt, že jsou lovnou zvěří a častou potravou mnoha predátorů včetně člověka. Objevují se rovněž v mytologii mnoha etnik a národů, od Aztéků přes střední Afriku až po Japonsko, Koreu a Čínu. Většinou jsou vnímáni pozitivně, ale například v židovském folklóru je zajíc symbolem zbabělosti.

20. 11. 2021

Dvoumetrová vyza velká patří k největším atrakcím Živé vody

11. 09. 2021

Gambusie komáří (Gambusia affinis)

06. 09. 2021

Přerostlá akvarijní rybička z jezera Keller v Minnesotě.

22. 07. 2021

Plně dorostlý paúhoř elektrický (Electrophorus electricus) vytváří napětí kolem 600 voltů. Dokáže ovšem elektrický útok zvýšit až na cca 1 000 voltů.

16. 07. 2021

Reklama

Pstruzi, kteří strávili dva měsíce ve vodě s pervitinem, se stali závislými.

09. 07. 2021

Žraloci už nejspíš mají své nejlepší dny dávno za sebou

06. 06. 2021

Podle kanadských vědců by rybí odpad bylo možné proměnit na užitečnou látku, která by mohla nahradit polyuretany ze surové ropy. Ty se používají do všeho od bot a oděvů, až po lednice či stavební materiály.

15. 04. 2021

Dvě barevné varianty sapínovce temného (Pseudochromis fuscus). V obou případech jde nejen o příslušníky jednoho druhu, ale dokonce se může jednat i o totožnou rybu, která podle potřeby změnila barvu.

31. 03. 2021

Plochá potrava žraloků

Platýs obecný (Hippoglossus hippoglossus) známý také jako halibut atlantický je největší ze skupiny tzv. zploštělých ryb. Obvykle se vyskytuje blízko kamenitého nebo písčitého dna v hloubce 50 až 2 000 metrů. Patří k největším mořským rybám vůbec, jeho délka může dosáhnout téměř pěti metrů a hmotnost nejmasivnějších jedinců přesahuje i tři stovky kilogramů. Jejich hlavní ohrožení spočívá ve skutečnosti, že se rozmnožují až ve stáří 10–14 let, což znamená, že velké procento halibutů se ani nedožije reprodukčního věku. Přirozenými predátory platýsů obecných jsou také ploutvonožci a žraloci. Obliba této ryby v kulinářství ji v jejím přirozeném výskytu sice ohrožuje, zároveň ale vedla k zavedení kontrolovaných chovů.

V roce 1996 zařadil Mezinárodní svaz ochrany přírody (IUCN) tento druh do kategorie ohrožených a zapsal jej také na Červenou listinu ohrožených druhů. V roce 2010 se pak platýs obecný dostal také na Červenou listinu mořské stravy Greenpeace International.

20. 02. 2021

Hnízdo potápky černokrké bývá většinou postaveno daleko od břehu. V podstatě jde o malý plovoucí ostrov

12. 02. 2021

Stránky

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907