Reklama


Téměř dokonalý recept na věčný život: 5+1 nejslavnějších mumií

24.04.2018 - Vilém Koubek

K receptu na věčný život v podobě mumifikace se někteří uchylovali ze stesku po zesnulém, jiné hnala víra a nezřídka hrálo důležitou roli společenské postavení. Mnohé mumie vznikly přičiněním přírody a okolo jiných se vznáší opar nadpřirozena

<h3>Lady Taj - Sin Čuej </h3><p><strong>kde:</strong> Čína | <strong>stáří:</strong> asi 2 000 let</p><p>Mumii <strong>Lady Taj</strong> (vlastním jménem <strong>Sin Čuej</strong>) objevili dělníci v roce 1971 během výkopových prací: V hrobce, která obsahovala přes tisíc perfektně zachovalých artefaktů, <strong>nalezli tělo s vlasy, pohyblivými končetinami a pružnou kůží</strong>. Mumie natolik připomínala čerstvě zesnulou, že ji musela „ohledat“ policie, aby vyloučila, že se jedná o pohřešovanou ženu. Posléze se mimo jiné zjistilo, že se vnitřnosti Lady Taj zcela zachovaly: V žaludku se dokonce nacházely zbytky posledního pokrmu. Srdce zřejmě poškodil infarkt a arterie ucpal nadbytek tuku z nevhodné stravy. Manželka panovníka čínské oblasti Taj také trpěla nadváhou. </p>

Lady Taj - Sin Čuej 

kde: Čína | stáří: asi 2 000 let

Mumii Lady Taj (vlastním jménem Sin Čuej) objevili dělníci v roce 1971 během výkopových prací: V hrobce, která obsahovala přes tisíc perfektně zachovalých artefaktů, nalezli tělo s vlasy, pohyblivými končetinami a pružnou kůží. Mumie natolik připomínala čerstvě zesnulou, že ji musela „ohledat“ policie, aby vyloučila, že se jedná o pohřešovanou ženu. Posléze se mimo jiné zjistilo, že se vnitřnosti Lady Taj zcela zachovaly: V žaludku se dokonce nacházely zbytky posledního pokrmu. Srdce zřejmě poškodil infarkt a arterie ucpal nadbytek tuku z nevhodné stravy. Manželka panovníka čínské oblasti Taj také trpěla nadváhou. 

<h3>Schován mezi poklady - Nebcheperure Tutanchamon</h3><p><strong>kde:</strong> Egypt | <strong>stáří:</strong> asi 3 300 let</p><p>Hrobku, kterou dnes známe coby místo posledního spočinutí faraona <strong>Tutanchamona</strong>, objevil <strong>Howard Carter</strong> v Údolí králů již roku 1922. Jednalo se tehdy o nejlépe zachovalou „časovou kapsli“ dávného Egypta – <strong>nikdo však netušil, že ukrývá i sarkofág s mumií panovníka</strong>. Pečlivý průzkum hrobu trval tři roky a teprve poté vydal své největší tajemství. Rozbalování vladařova těla bylo zpočátku komplikované, protože se kvůli balzamovacím tekutinám přilepilo k rakvi. Postupně ovšem archeologové sejmuli všechny vrstvy obinadla: V tkanině pak našli šperky a pod ní zachovalé ostatky. </p>

Schován mezi poklady - Nebcheperure Tutanchamon

kde: Egypt | stáří: asi 3 300 let

Hrobku, kterou dnes známe coby místo posledního spočinutí faraona Tutanchamona, objevil Howard Carter v Údolí králů již roku 1922. Jednalo se tehdy o nejlépe zachovalou „časovou kapsli“ dávného Egypta – nikdo však netušil, že ukrývá i sarkofág s mumií panovníka. Pečlivý průzkum hrobu trval tři roky a teprve poté vydal své největší tajemství. Rozbalování vladařova těla bylo zpočátku komplikované, protože se kvůli balzamovacím tekutinám přilepilo k rakvi. Postupně ovšem archeologové sejmuli všechny vrstvy obinadla: V tkanině pak našli šperky a pod ní zachovalé ostatky. 

<h3>Vězení  v ledu - Juanita</h3><p><strong>kde:</strong> Peru | stáří: <strong>přes</strong> 500 let</p><p>Mumii, která dostala jméno <strong>Juanita</strong>, objevili jistí dobrodruhové v roce 1995 na vrcholku peruánské hory Ampato. Nebožačka se asi před 500 lety dočkala privilegia stát se obětí pro inckého boha lavin. Krátce po obřadu však zřejmě vybuchla nedaleká sopka Sabancaya, horko rozpustilo led se sněhem v místě rituálu a tělo zhruba dvanáctileté dívky následně zakonzervoval mráz: <strong>V jejích útrobách se dokonce našly neporušené orgány a v žaludku bylo poslední jídlo</strong>. Chlad zachoval také rudé obětní roucho.</p>

Vězení  v ledu - Juanita

kde: Peru | stáří: přes 500 let

Mumii, která dostala jméno Juanita, objevili jistí dobrodruhové v roce 1995 na vrcholku peruánské hory Ampato. Nebožačka se asi před 500 lety dočkala privilegia stát se obětí pro inckého boha lavin. Krátce po obřadu však zřejmě vybuchla nedaleká sopka Sabancaya, horko rozpustilo led se sněhem v místě rituálu a tělo zhruba dvanáctileté dívky následně zakonzervoval mráz: V jejích útrobách se dokonce našly neporušené orgány a v žaludku bylo poslední jídlo. Chlad zachoval také rudé obětní roucho.

<h3>Spící panenka - Rosalia Lombardo</h3><p><strong>kde:</strong> Itálie | <strong>stáří:</strong> 98 let</p><p><strong>Rosalia Lombardo</strong> se narodila v roce 1918, ale už ve dvou letech bohužel podlehla zápalu plic. Rodinu smrt dcery zasáhla natolik, že se obrátila na známého balzamovače <strong>Alfreda Salafiu</strong>, aby holčičce daroval „nesmrtelnost“. Poté její tělo spočinulo v kapucínských katakombách v Palermu. Salafia se při práci opravdu vyznamenal: <strong>Dítě i bezmála po sto letech vypadá, jako by pouze spalo</strong>. Záhadná formule, kterou balzamovač dosáhl úžasného výsledku, zůstávala po dlouhá desetiletí tajemstvím. Nakonec se ukázalo, že použil směs formalinu, zinkové soli, alkoholu, kyseliny salicylové a glycerinu.</p>

Spící panenka - Rosalia Lombardo

kde: Itálie | stáří: 98 let

Rosalia Lombardo se narodila v roce 1918, ale už ve dvou letech bohužel podlehla zápalu plic. Rodinu smrt dcery zasáhla natolik, že se obrátila na známého balzamovače Alfreda Salafiu, aby holčičce daroval „nesmrtelnost“. Poté její tělo spočinulo v kapucínských katakombách v Palermu. Salafia se při práci opravdu vyznamenal: Dítě i bezmála po sto letech vypadá, jako by pouze spalo. Záhadná formule, kterou balzamovač dosáhl úžasného výsledku, zůstávala po dlouhá desetiletí tajemstvím. Nakonec se ukázalo, že použil směs formalinu, zinkové soli, alkoholu, kyseliny salicylové a glycerinu.

<h3>Na  věčné časy - Vladimir Iljič Lenin</h3><p><strong>kde:</strong> Rusko | <strong>stáří:</strong> 94 let</p><p><strong>Vladimir Iljič Lenin</strong> stanul roku 1917 v čele Velké říjnové socialistické revoluce a nakonec dovedl bolševickou stranu k moci. Pak jej ovšem skolila mozková mrtvice, z níž už se nevzpamatoval. Zemřel v lednu 1924 a jeho tělo bylo vycpáno a nabalzamováno. <strong>Mohlo se tak v moskevském mauzoleu proměnit v ikonu pro mnohé následující generace</strong>. „Údržba“ zesnulého však stojí ročně v přepočtu čtyři miliony korun, a stále častěji proto zaznívají hlasy, že by měl být revolucionáři konečně dopřán klid pod zemí. </p>

Na  věčné časy - Vladimir Iljič Lenin

kde: Rusko | stáří: 94 let

Vladimir Iljič Lenin stanul roku 1917 v čele Velké říjnové socialistické revoluce a nakonec dovedl bolševickou stranu k moci. Pak jej ovšem skolila mozková mrtvice, z níž už se nevzpamatoval. Zemřel v lednu 1924 a jeho tělo bylo vycpáno a nabalzamováno. Mohlo se tak v moskevském mauzoleu proměnit v ikonu pro mnohé následující generace. „Údržba“ zesnulého však stojí ročně v přepočtu čtyři miliony korun, a stále častěji proto zaznívají hlasy, že by měl být revolucionáři konečně dopřán klid pod zemí. 

<h3>Šlechtična v plamenech - Žofia Bosniaková</h3><p><strong>kde:</strong> Slovensko | <strong>stáří:</strong> zničena</p><p>Uherská šlechtična Žofia Bosniaková žila v 17. století a proslula štědrostí a vlídností k poddaným. Zemřela v pouhých 35 letech a její ostatky spočinuly v kryptě hradu Strečno. Sídlo bylo sice časem pobořeno, ale v ruinách se necelé půlstoletí po smrti aristokratky našlo její zázračně neporušené tělo. Vzácná relikvie se nakonec přesunula do kostela v Tepličce nad Váhom. V roce 2009 se však jistému <strong>Ľuboši R.</strong> zdálo, že ho Žofia v noci navštívila coby upírka. Proto si – jako všichni ostatní turisté – <strong>půjčil klíče od kaple, vytáhl rakev ven, polil ji hořlavinou a zapálil</strong>. V klidu pak vyčkal příjezdu policie, která jej sice obvinila z trestného činu hanobení těla mrtvého, ale jelikož se muž v minulosti léčil na psychiatrii, soudu se vyhnul.   </p>

Šlechtična v plamenech - Žofia Bosniaková

kde: Slovensko | stáří: zničena

Uherská šlechtična Žofia Bosniaková žila v 17. století a proslula štědrostí a vlídností k poddaným. Zemřela v pouhých 35 letech a její ostatky spočinuly v kryptě hradu Strečno. Sídlo bylo sice časem pobořeno, ale v ruinách se necelé půlstoletí po smrti aristokratky našlo její zázračně neporušené tělo. Vzácná relikvie se nakonec přesunula do kostela v Tepličce nad Váhom. V roce 2009 se však jistému Ľuboši R. zdálo, že ho Žofia v noci navštívila coby upírka. Proto si – jako všichni ostatní turisté – půjčil klíče od kaple, vytáhl rakev ven, polil ji hořlavinou a zapálil. V klidu pak vyčkal příjezdu policie, která jej sice obvinila z trestného činu hanobení těla mrtvého, ale jelikož se muž v minulosti léčil na psychiatrii, soudu se vyhnul.   

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Věda

Tajemství slavné Dürerovy Růžencové slavnosti už dnes vlastně neexistuje, i když právě tento obraz je českému publiku nejpřístupnější: visí v Národní galerii.

Zajímavosti

Sonda Voyager 2 se již nachází v tzv. mezihvězdného prostoru. Aktuálně ji dělí od Země 120 AU. Její dvojče Voyager 1 se pohybuje ve vzdálenosti 150 AU.

Vesmír
Zajímavosti

Při lovu využívají lvíčci zlatí dlouhých prstů, jimiž snadno dosáhnou do nedostupných děr a skulin. Populace lvíčků zlatých přežívá v malé oblasti nedaleko brazilského Rio de Janeira.

Příroda

LeTourneau: Terénní stonožka

Obří terénní vozidlo se zrodilo v hlavě geniálního amerického vynálezce Roberta Gilmoura LeTourneaua. Délkou i provozním řešením připomíná vlak a jeho základní myšlenka vychází z lokomotivy, která díky dieselelektrickým generátorům produkuje dost energie na uvedení zbylé části soupravy do pohybu. Netřeba dodávat, že zkonstruování takového kolosu nebylo snadné, nicméně v roce 1958 konečně vznikla zcela funkční verze TC-497: poháněly ji čtyři turbínové motory s celkovým výkonem 4 680 koní, její kola měřila 3 m v průměru a celá souprava dosahovala úctyhodných 170 m. V „lokomotivě“ dokonce zbylo místo pro ubikaci, v níž mohlo žít až šest zaměstnanců. Maximální rychlost kolosu ovšem činila pouhých 32 km/h.

Funkční mnohokolka navíc bohužel přišla v době, kdy už se o přepravu těžkých břemen v terénu staraly výkonné transportní vrtulníky. Pozemní vlaky proto skončily na vrakovištích nebo v muzejních expozicích.

Revue

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907