Temná chata vygeneruje o 361 % více energie, než kolik jí sama spotřebuje

29.04.2020 - Martin Reichman

V americkém Utahu se pomalu rozjíždí výstavba milionářského superkomplexu – první stavbou má být energeticky aktivní Temná chata


Reklama

Zatímco energeticky pasivní stavby jsou již poměrně běžné, zdokonalenou variantou pasivního domu je energeticky nulový dům. Ještě pokročilejší variantou je energeticky aktivní stavba, tedy taková, která vyprodukuje více energie, než kolik ji sama spotřebuje. Právě taková má vzniknout v utopickém milionářském středisku Powder Mountain Summit v americkém Utahu.

Powder Mountain Summit je odvážný realitní projekt, na kterém se podílejí nejvěhlasnější americká architektonická studia – Marmol Radziner, MacKay-Lyons Sweetapple Architects, Olson Kundig a další. Mezi investory patří například spoluzakladatel PayPalu Ken Howery, miliardář a podnikatel Richard Branson, majitel jedné z největších PR společností na světě Martin Sorrell, ale i řada hollywoodských celebrit. Powder Mountain Summit se má stát Mekkou altruisticky smýšlejících členů globální elity a místem pro setkávání technologických vizionářů z celého světa.

TIP: Dům vyrobený z 600 tisíc PET lahví odolá i extrémnímu hurikánu

Jednou z prvních staveb projektu má být „Temná chata“ – energeticky aktivní stavba, která má vyprodukovat o 361 % více energie, než kolik ji ke svému provozu spotřebuje. Klíčovou roli v energetickém konceptu hrají pochopitelně solární panely. Ty nejsou standardně osazeny na střechu, jak bývá zvykem, nýbrž tvoří povrch střechy samotné i povrch venkovních stěn. Celková plocha má podle architektů zajistit dostatek energie, aby kromě chaty samotné obsloužila například napájecí stanici pro elektromobily. Několikaúrovňový prostor o celkové rozloze přes 510 m² má nabídnout dostatek místa pro jednání i odpočinek, například u ohně plápolajícího v osmimetrovém krbu. 

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Mamuti patří k dávným živočichům, u nichž existuje alespoň teoretická šance, že se nám je podaří naklonovat.

Zajímavosti

Únosů mladých žen a dívek indiány se v historii odehrálo hned několik

Historie

Soustava evropských teleskopů

V provozu od roku: 1998–2001
Průměr: každý ze čtyř dalekohledů 8,2 m

Soustava dalekohledů VLT (Very Large Telescope) představuje vlajkovou loď evropské astronomie pro pozorování vesmíru ze zemského povrchu. Jedná se o největší systém evropských teleskopů: Vyrostl na hoře Cerro Paranal na severu Chile, v centrální části pouště Atacama, která je nejsušším místem na světě. Dalekohledy spravuje Evropská jižní observatoř (European South Observatory, ESO), k jejímž členům se od roku 2007 řadí i Česká republika. 

Základ observatoře tvoří čtyři dalekohledy, každý o průměru 8,2 m: Antu (v provozu od roku 1998), Kueyen (1999), Melipal (2000) a Yepun (2001). Kromě toho do soustavy patří i čtyři pomocné přístroje o průměru 1,8 m. Mohou pracovat všechny společně, a vytvořit tak obří interferometr VLTI, který astronomům umožní sledovat až 25× jemnější podrobnosti než v případě každého teleskopu zvlášť.

Do vybavení dalekohledů jsou zařazovány stále nové a dokonalejší detektory i kamery. Například zařízení GRAVITY pro interferometr VLTI provedlo první přímé pozorování exoplanety prostřednictvím optické interferometrie. Díky této metodě se podařilo odhalit komplexní atmosféru tělesa, v níž oblaka železných a křemičitých částic víří v bouři planetárních rozměrů. Použitý postup nabízí jedinečnou možnost průzkumu dnes známých planet mimo Sluneční soustavu.

Přístroj GRAVITY rovněž přinesl další důkaz dlouho předpokládané přítomnosti superhmotné černé díry ve středu naší Galaxie. Nová pozorování zachycují shluk plynu obíhající po kruhové dráze těsně nad horizontem událostí, a to rychlostí odpovídající až 30 % rychlosti světla. 

Vesmír

Požáry v Grónsku z roku 2017

Věda
Zajímavosti

Karikaturisté ukazovali bitvu jako klání generálů – v zákopech ale trpěly desetitisíce vojáků.

Válka

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907