Templáři jsou dodnes jedním z nejzáhadnějších řádů v dějinách

22.11.2020 - Komerční prezentace

Rytířský řád templářů i v dnešní době vyvolává otázky, z nichž na mnohé neexistují odpovědi. Tedy možná existují, ale my je neznáme. Zásadním problémem je totiž množství dezinformací, které se na templáře v průběhu staletí nalepilo.


Reklama

Italský spisovatel, filozof a odborník na historii Umberto Eco se přiklání k názoru renomovaných historiků, že z 99 procent knih o templářích jde o čirou fantazii.  I proto se dá říct, že s utříděním názoru na tento rytířský řád májí i někteří historici. A co teprve laická veřejnost!

Naštěstí jsou zde odborníci typu zmíněné Barbary Fraleové, významné italské paleografky, historičky a archivářky Tajných vatikánských archivů, která se léta zabývá historií templářského řádu a své znalosti a zjištění sepsala do několika faktografických knih se snahou o historickou přesnost informaci tohoto řádu. V roce 2001 objevila dokument „Chinonský svitek“ - 700let skrytý v Tajných vatikánských archivech, dokládající nevinu templářů v obviněních, jenž byla proti nim vznesena i politické pozadí celého procesu.

Původních devět členů skromného mnišského bratrstva laických bojovníků se v průběhu dvou staletí rozrostlo ve vážený řád s nesmírnou vojenskou i finanční silou. Bratrstvo založil Hugo z Payns a už zpočátku si získal přízeň jeruzalémského panovníka Balduina II., tak i jeho nástupce Fulka z Anjou, který jim hned v počátcích jejich bratrstva zanechal nemalý finanční obnos.

Svůj slib poslušnosti, chudoby a čistoty vyhlásili první členové řádu roku 1120 a o 9 let později řád oficiálně uznala katolická církev na koncilu v Troyes. Zmíněný Balduin II. řádu věnoval část královského paláce nedaleko Šalamounova chrámu v Jeruzalémě (templu), z čehož byl tedy postupně odvozen název (Militia Salomonica Templi, později fratres Templari nebo Templarii).

Tvrdá disciplína uvnitř řádu dala Templu pověst železné poctivosti, což bylo důvodem pro bohaté obchodníky a feudální vládce uložit si svůj majetek u templářů, a tak v průběhu 13. století začali templáři na základě rozhodnutí papežů fungovat jako banka, která zhodnocovala majetek především šlechty. Jenže zatímco papež Inocenc II. položil základy rychlého rozvoje řádu a zaručil mu výjimečnou autonomii, jeden z jeho nástupců Klement V. byl donucen na základě tlaku krále Filipa IV. Sličného a falešných obvinění vydat bulu s názvem Pastoralis praeminentie, která nařizovala evropským panovníkům pozatýkání členů templářského řádu a jejich předání církevnímu soudu.

Počátkem 14. století se tak templáři dostali v nemilost moci světské i církevní. Nejspíš kvůli svému nashromážděnému majetku, který byl trnem v oku mnohým. Historie řádu se oficiálně přestala psát 18. března 1314, kdy byl upálen jeho poslední velmistr Jacques de Molay společně s dalším představeným.

V souvislosti s templářským řádem je toho třeba ještě hodně prozkoumat. Existují skupiny, které věří v to, že řád přežil proces i hořící hranice a je v tajnosti udržovaný až dodnes. Ordo templi, to byl nábožensko-vojenský řád, jehož členové byli vojáci – svobodní nebo vdovci – kteří se zavázali k tomu, že nebudou mít ženy ani děti a dodržovali slib poslušnosti i osobní chudoby.

Je ovšem otázkou, které organizace by v dnešní době mohly naplňovat jisté charakteristiky naznačující, že by mohlo jít o nástupce původního templářského řádu. Mimoto je bula papeže Klementa V., která činnost templářů zrušila, i po vice než 700 letech dodnes v platnosti a může to změnit jedině autorita římského papeže, následovníka Klementa V.

Mimochodem, Klement V. nikdy templářský řád neodsoudil, naopak před svou smrtí nařídil zrušit jejich exkomunikaci, do níž se templáři na základě mučení sami uvrhli. Toto omilostnění nebylo nikdy zrušeno a rozpuštění řádu zveřejněného na Viennském koncilu, zůstává po sedmi stoletích nezměněna v podobě dočasného řešení.

O zajímavé historie templářského řádu dává nahlédnout nový třídílný dokumentární seriál Tajemství templářských rytířů, který poběží v české premiéře každý večer od pondělí 23. listopadu ve 22:00 na kanálu Viasat History. Tvůrci pořadu včetně již zmíněné italské badatelky Barbary Fraleové se pokoušejí objektivně oddělit skutečnou historii od fikce a přinést pravdivý pohled na středověký mnišský řád, který nás dodnes nepřestává fascinovat.

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Nový sedmý div světa 

Velká čínská zeď | Čínské císařství | 3. století př. n. l. až 17. století

Příběh Velké čínské zdi je notoricky známý, proto si jen shrňme základní údaje. Tato nejdelší stavba světa se táhne napříč severní Čínou, ale její původní verze, o dost nižší a skromnější, byla zbudována ve 3. století před naším letopočtem za vlády prvního císaře z dynastie Čchin. Tato zeď také ležela úplně jinde – o dost výše na sever, tam, kde nejvíce hrozily útoky nájezdníků. I když ji Číňané nazývali Wan-li čchang-čcheng čili Zeď dlouhá deset tisíc li, nemysleli tím žádné konkrétní číslo. Li totiž znamená nesmírně mnoho. Jak přesně je Velká čínská zeď dlouhá, se dodnes neví – má totiž nejrůznější odbočky a souběžné linie a neustále se také nacházejí nové polorozpadlé a v nánosech věků a zeminy pohřbené fragmenty. Za oficiální údaj se dnes považuje délka zhruba 8 851 kilometrů

Co je uvnitř mohutných hradeb? Důkladně udusaná hlína a mnohdy také spojovací chodby a skladiště! Kamennými kvádry a pálenými cihlami byla zeď pouze obestavěna. Po několika stovkách metrů vždy pás hradeb korunuje pozorovací věž, z níž bylo možné vyslat kouřový signál dalším nejbližším hlídkám. Po těle kamenného hada se tak informace o nebezpečí šířily poměrně rychle a spolehlivě. Tři takové signály například znamenaly 1 000 nepřátelských bojovníků.

Historie

Žluté hory patří mezi nejpitoresknější a nejvíc navštěvovaná pohoří Číny.

Zajímavosti

Vše nasvědčuje tomu, že školky megalonů byly v třetihorních oceánech běžné. Velcí megalodoni se v nich starali o novou generaci.

Věda

V běžném životě je směr času samozřejmý a nepochybný, ve fyzice nikoliv.

Vesmír
Revue

Příslušníci divize během bitvy u Kurska.

Válka

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907